33 C 198/2023-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení celkem částky 10 411 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 14. 2. 2022 uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 100 Kč. Žalovaný se zavázal vedle jistiny zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 2 075 Kč. Žalovaný uhradil toliko částku 930 Kč, kterou žalobce započetl na smluvní pokutu. Předmětnou žalobou uplatňuje zaplacení částky 9 175 Kč, která představuje jistinu ve výši 7 100 Kč a poplatek ve výši 2 075 Kč, dále zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 236 Kč z dlužné jistiny za období od 13. 5. 2022 do 14. 3. 2023 ve výši 0,10 % denně. Dále uvedl, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], před uzavřením smlouvy ověřil totožnost klienta skenem dokladu totožnosti, a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, kde součástí jsou rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na který byla zápůjčka poskytnuta. Předmětná smlouva byla podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobce zasílal žalovanému na jeho telefonní číslo. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalovaného, žalobce si vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních a příjmových a výdajových a jiných relevantních poměrech, tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. 5. Z listiny nazvané„ smlouva o zápůjčce, ve které vystupoval žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient ze dne 14. 2. 2022“ soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 4 000 Kč a to na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl v bodu 1.3 stanoven ve výši 1 300 Kč. V části podpisy účastníků, u žalovaného jako klienta byl uveden [příjmení] kód: 2921. Z dodatku ke smlouvě ze dne 16. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce jako věřitel se zavázal žalovanému jako klientovi, navýšit zápůjčku o 3 100 Kč a poskytnout tím žalovanému zápůjčku ve výši 7 100 Kč. Poplatek v bodě 1.3 byl stanoven ve výši 2 075 Kč. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 16. 2. 2022 vystaveného [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce ze svého účtu převedl na účet č. [bankovní účet] částku 3 100 Kč a dne 14. 2. 2022 částku 4 000 Kč. Z detailního pohybu - okamžitá příchozí platba soud zjistil, že z účtu žalovaného č. [bankovní účet], byla uhrazena dne 4. 1. 2022 částka 1 Kč. Z přípisu žalobce ze dne 27. 2. 2023 a podacího lístku z téhož data soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky 14 946 Kč do tří dnů, a to z titulu neuhrazené zápůjčky poskytnuté na základě smlouvy ze dne 14. 2. 2022. 6. Žalobce k důkazu nedoložil a neoznačil žádný důkaz, kterým by prokázal svá tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného. 7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru s obsahem tvrzeným v žalobě, kdy listinná smlouva o zápůjčce ze dne 14. 2. 2022 a dodatek ke smlouvě ze dne 16. 2. 2022 nebyl podepsán žalovaným. Pokud u jména žalovaného je uveden [příjmení] kód č. 2921 a v dodatku ke smlouvě [příjmení] kód č. 2358, z žádných listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalovanému byl přidělen právě předmětný [příjmení] kód. 8. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 14. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Tak, jak soud uvedl výše, v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 14. 2. 2022, včetně dodatku ze dne 16. 2. 2022, když na předmětných listinách absentují podpisy žalovaného. PIN kódy, které jsou přiřazeny ke jménu žalovaného neprokazují jeho podpis, když žádná listina předložená žalobcem neprokazuje, že by žalovanému byl přidělen právě tento konkrétní PIN kód. Soud rovněž dospěl k závěru, že žalobce nedotvrdil řádně, ani nedoložil žádný důkaz, kterým by prokázal tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí tak, jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že v daném případě je i proto smlouva o zápůjčce absolutně neplatná, a to od počátku, i z tohoto důvodu žalobci nevzniklo právo na zaplacení poplatku za sjednání zápůjčky, dále na zaplacení smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Pokud žalovaný na základě této neplatné smlouvy předmět zápůjčky převzal, kdy bylo prokázáno, že na účet žalovaného byly poskytnuty dne 14. 2. 2022 - částka 4 000 Kč a dne 16. 2. 2022 - částka 3 100 Kč, je povinen takto vyčerpané peněžní prostředky žalovaný vrátit žalobci, jakožto bezdůvodné obohacení (ustanovení § 2991 a násl občanského zákoníku). Dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil částku 930 Kč. S ohledem na právě uvedené, soud žalobě v této části vyhověl a ve výroku I. tohoto rozsudku, žalovaného zavázal k úhradě částky 6 170 Kč, kdy nárok žalobce je důvodný co do rozdílu mezi částkou čerpanou, tj. 7 100 Kč a částkou uhrazenou, tj. 930 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svoji povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, povinen zaplatit z této částky i úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatný bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze v tomto případě považovat přípis zástupce žalobce ze dne 27. 2. 2023, ve kterém žalobce stanovil lhůtu k úhradě dlužné částky nejpozději do tří dnů. Přípis byl předán k poštovní přepravě dne 2