36 C 83/2023-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 3. 2023 po žalovaném zaplacení částky 43.969 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 43.969 Kč od 10. 11. 2022 do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 126,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8.167 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a smluvní pokuty ve výši 307,78 Kč, jako nároků ze smlouvy o úvěru, kterou dne 30. 9. 2021 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně - společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen původní věřitel). Písemným podáním doručeným soudu dne 28. 6. 2023 vzal žalobu částečně zpět co do částky 26.335,17 Kč a 307,78 Kč představující jistinu, a to s odůvodněním, že žalovaný celkově si půjčil částku 50.000 Kč, původnímu věřiteli vrátil celkem 26.335,17 Kč. Usnesení u zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne 21. 7. 2023 soud řízení zastavil v části týkající se zaplacení částky 26.335,17 Kč a 307,78 Kč představující jistinu, 434 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, 8.167 Kč přesdstavující kapitalizovaný úrok, 126,49 Kč představující zákonný úrok z prodlení. Usnesení se ze dne 21. 7. 2023 nabylo právní moci dne 8. 9. 2023. Předmětem řízení zůstala částka 23.664,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 11. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně.2. Z listinných důkazů předložených žalobkyní: smlouvy o úvěru ze dne 30. 9. 2021, obchodních podmínek smlouvy o úvěru (dále jen OP), relevantní části výpisů z účtů původního věřitele potvrzujícího čerpání úvěru převedením na účet žalovaného, potvrzujícího převedení verifikační platby žalovaným, předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu včetně poštovního podacího archu o odeslání žalovanému, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, upomínek původního věřitele dopisu z návrhu mimosoudního řešení ze dne 22. 11. 2022, předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu o odeslání soud zjistil, že původní věřitel uzavřel dne 30. 9. 2021 s žalovaným smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , jejíž nedílnou součástí byly OP. Na základě této smlouvy původní věřitel žalovanému poskytl úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 30. dni příslušného měsíce, celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 2.916,41 Kč, žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 54.990,76 Kč, tedy celkem částku ve výši 104.990,76 Kč, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru - 30. 9. 2024. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč ze svého účtu na účet původního věřitele. Jistina byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně převodem na bankovní účet, do kterého žalovaný uhradil verifikační platbu. Při dokončení žádosti žalovaný obdržel předsmluvní informace o úvěru, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry úvěru, původní věřitel provedl šetření ohledně úvěruschopnosti žalovaného, a to ve věci zjištění dluhu náhledem do insolvenčního rejstříku, bankovních registrů klientských informací, nebankovního registru klientských informací. Původní věřitel vůbec neověřil, jaké má žalovaný příjmy a jaké má výdaje. Žalovaný si půjčil částku 50.000 Kč, celkově vrátil původnímu věřiteli 26.335,17 Kč. Smlouvou ze dne 8. 12. 2021 uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Původně žalovanou částku 44.276,78 Kč s přísl. ani částku 23.664,83 Kč, která zůstala předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby, žalovaný nezaplatil.3. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.4. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.8. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.9. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti původní věřitel řádně nezjišťoval informace týkající se příjmu žalovaného a zejména ohledně jeho reálných výdajů. Nepostupoval tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovaným. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).14. Původní věřitel nesplnil svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalovanému poskytl úvěr v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).15. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvní