49 C 215/2023-123 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud určil, že je vlastníkem pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 8. 2023. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že dne 7. 8. 2023 uzavřela smlouvu o úvěru s , právnická osoba, , že podle této smlouvy poskytla společnosti , právnická osoba, částku v celkové výši 3.000.000 Kč, , právnická osoba, se zavázala vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím žalobkyni. Pohledávka byla zajištěna zástavním právem zřízeným podle smlouvy o zřízení zástavního práva smluvního a zákazem zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva na nemovitostech, a to pozemků p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, . Dne 8. 10. 2023 žalobkyně rozhodla o změně jednatele, odvolala dosavadního jednatele , tituly před jménem, , jméno FO, a jmenovala novou jednatelkou , jméno FO, . O tom byl , tituly před jménem, , jméno FO, informován na schůzce dne 8. 10. 2023 v advokátní kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, (schůzky se účastnilo několik osob, jejichž výslech žalobkyně navrhla k důkazu). Přesto , tituly před jménem, , jméno FO, v následujících dnech učinil řadu jednání směřujících k vyvedení majetku žalobkyně, kdy uzavřel se žalovanou (jejímž byl jednatelem a jediným společníkem) smlouvu o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 8. 2023, dále převedl žalované nemovitosti v katastrálním území , adresa, , automobily , Anonymizováno, x , Anonymizováno, a , jméno FO, , jméno FO, (automobily specifikoval). Pokud jde o smlouvu o postoupení pohledávky žalované, její neplatnost žalobkyně dovozovala z toho, že , tituly před jménem, , jméno FO, nesplnil notifikační povinnost podle ustanovení § 54 z. o. k., dále z důvodů uvedených v ustanovení § 437 o. z. (kolize zájmů zástupce a zastoupeného), z důvodu neschválení postoupení jediným společníkem žalobkyně a z důvodu, že v době, kdy smlouva byla podepisována, , tituly před jménem, , jméno FO, již nebyl jednatelem žalobkyně. Žalobkyně se neplatnosti smlouvy o postoupení dovolala přípisem ze dne 24. 10. 2023, který byl žalované doručen dne 24. 10. 2023. Žalovaná, resp. , tituly před jménem, , jméno FO, , navíc žalobkyni žádnou smlouvu o postoupení pohledávek nepředložila, o tom, že snad k podpisu takové smlouvy došlo, se žalobkyně, resp. její jediný společník, dozvěděla z katastru nemovitostí, kde zjistila, že byl podán návrh na změnu zástavního věřitele zástavního práva ze žalobkyně na žalovanou (z toho žalobkyně zjistila, že , tituly před jménem, , jméno FO, neakceptoval to, že byl odvolán z funkce jednatele, nadále žalobkyni zastupoval a reálně „z ní vyváděl majetek jako jednatel“; žalobkyně proto přistoupila obratem k sepisu notářského zápisu, kterým byl , tituly před jménem, , jméno FO, odvolán z pozice jednatele, a to přímým zápisem do obchodního rejstříku). Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou, resp. , tituly před jménem, , jméno FO, , k vydání smluvní dokumentace z období po 8. 10. 2023, marně. , tituly před jménem, , jméno FO, se žalobkyní nekomunikoval, na korespondenci nereagoval, nezvedal telefony.2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Uvedla, že pohledávku, o niž v řízení jde, nabyla podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2023. Tuto smlouvu za žalobkyni i žalovanou podepsal , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl v dané době jednatelem obou společností. Žalovaná navrhovala provedení důkazu výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť „pan , jméno FO, je klíčovou postavou ve vztahu k předmětu tohoto řízení“. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 10. 10. 2023 je podle žalované platná, neboť v době, kdy byla podepsána, byl , tituly před jménem, , jméno FO, jednatelem žalobkyně (z funkce byl odvolán až dne 12. 10. 2023, jak plyne z rozhodnutí jediného společníka, které bylo sepsáno formou notářského zápisu dne 12. 10. 2023), zájmy žalobkyně (jako zastoupeného) a zástupce (, tituly před jménem, , jméno FO, , jednatele) nebyly při podpisu smlouvy o postoupení pohledávky ve střetu, postoupení bylo sjednáno za úplatu v částce 3.000.000 Kč, což podle žalované „odpovídalo tržní hodnotě pohledávky“, a „k úhradě došlo zápočtem“ proti pohledávkám žalované vůči žalobkyni. Toto postoupení a oboustranné započtení podle žalované „bylo oboustranně výhodné řešení, které mělo pozitivní vliv na ekonomickou situaci žalobkyně, když se jí výrazně snížily závazky vůči žalované“. K postoupení pohledávky podle žalované došlo „za odpovídající a přiměřené protiplnění“ a „majetková podstata žalobkyně nebyla nijak negativně ovlivněna, spíše naopak“. Při jednání ve věci dne 28. 5. 2024 pak žalovaná doplnila, že namítá nedostatek své pasivní legitimace, neboť „pohledávka byla dále postoupena třetí osobě, a to ještě před podáním této žaloby,“ a že „k tomu má smluvní dokumentaci jednatel žalované, který je však zdravotně indisponován, a z tohoto důvodu se nedostavil k (…) jednání“. K dotazu soudu, komu a kdy byla pohledávka postoupena, pak zástupce žalované upřesnil, že pohledávka „byla postoupena třetí osobě v období mezi 10. 10. 2023 – 24. 10. 2023“. K opakovanému dotazu soudu, komu byla postoupena pohledávka, zástupce žalované uvedl, že „neví, komu byla postoupena“. Na dotaz soudu, z jakého důvodu toto tvrzení žalovaná neuvedla ve vyjádření k žalobě, zástupce sdělil, že „tu informaci od klienta obdrželi teprve nedávno“, že „klient je upoután na lůžku, je obtížná spolupráce s ním“.3. Na tomto místě nutno poznamenat, že tvrzení o upoutání , tituly před jménem, , jméno FO, , jednatele žalované, na lůžko, je vyvrácena záznamem na č. l. 103 spisu, z něhož je evidentní, že dne 22. 5. 2024, tedy necelý týden před jednáním ve věci, se , tituly před jménem, , jméno FO, osobně dostavil do budovy soudu k nahlížení do spisu. Stalo se tak po operačním zákroku, na který zástupce žalované poukazoval a k němuž podle zdravotnické dokumentace, kterou k tomu předložil, došlo dne 15. 5. 2024 (dne 14. 5. 2024 byl jednatel žalované přijat do zdravotnického zařízení a následujícího dne se podrobil zákroku). Podle lékařské zprávy ze dne 20. 5. 2024 byl následně v ambulantní péči a podle záznamu o nahlížení ve spisu se dne 22. 5. 2024 osobně dostavil k nahlížení do spisu v budově soudu. Byl-li jednatel žalované schopen dne 22. 5. 2024 (po operaci, na kterou zástupce odkazoval) nahlížet do spisu, dovozuje soud, že mu jeho aktuální zdravotní stav nebránil ani v účasti u jednání soudu dne 28. 5. 2024, ani v předchozí spolupráci se zástupcem tak, aby žalovaná či jeho zástupce přišel k jednání řádně připraven a byl schopen nejpozději do konce prvního jednání ve věci splnit svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní [srov. ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.].4. Především nic žalované nebránilo, aby všechna rozhodná skutková tvrzení uvedla již ve vyjádření k žalobě, a pokud ne v tomto podání, nejpozději při prvním jednání ve věci (k tvrzenému postoupení pohledávky mělo dojít dávno předtím a žalovaná nemohla z povahy věci být v informační nouzi, když byla osobou, která měla pohledávku podle svého tvrzení postoupit třetí osobě). O zásadě rozhodnutí věci při jediném jednání a možnosti odročit jednání jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny (přitom důležitým důvodem není okolnost, že účastník či jeho zástupce přijde k jednání soudu nepřipraven), byl nepochybně svým zástupcem, který je advokátem, tedy osobou s právním vzděláním, dostatečně a srozumitelně poučen. O povinnosti uvést všechny rozhodné skutečnosti a k jejich prokázání označit důkazy při prvním jednání ve věci byla žalovaná dále poučena soudem v předvolání k prvnímu jednání ve věci, nadto jí je tato povinnost nepochybně známa též z dalších řízení (zde soud odkazuje na obdobný průběh, pokud jde o procesní taktiku žalované, ve věci sp. zn. , spisová značka, u Okresního soudu v , adresa, , přičemž s přihlédnutím k tomu, že v obou věcech žalovaná z procesního hlediska postupovala zcela totožně, tj. na první výzvu, aby se vyjádřila k žalobě, nereagovala, reagovala teprve na tzv. kvalifikovanou výzvu, a to v obou věcech obdobně, a při prvním jednání ve věci, kterého se neúčastnil osobně její jednatel, uvedla neurčitá a nedostatečná tvrzení, přičemž usilovala o odročení jednání za účelem jejich doplnění, aniž rozumně vysvětlila, co reálně jí zabránilo kompletní skutková tvrzení uvést dříve, nejpozději při prvním jednání ve věci, to vše za situace, kdy byla žalovaná o procesních povinnostech řádně poučena, hodnotí soud tento postup žalované jako snahu o oddálení rozhodnutí soudu. Z toho důvodu mu nelze přiznat ochranu (srov. ustanovení § 6 o. s. ř. a contrario).5. Z právě uvedených důvodů soud neposkytl žalované k doplnění tvrzení ohledně postoupení pohledávky třetí osobě a označení důkazů k prokázání takového tvrzení lhůtu a neodročoval za tímto účelem jednání. Zvážil přitom též tu okolnost, že rozhodnutí ve věci s účinky mezi účastníky řízení (srov. ustanovení § 159a odst. 1 o. s. ř.) vyjasní mezi účastníky sporné vztahy ze smlouvy o postoupení p