17 C 169/2025-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23.6.2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 26.776,57 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, byla uzavřena dne 13.4.2023 smlouva o půjčce č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byla žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala společně s příslušenstvím, a to úrokem ve výši 12.733 Kč (str. 2 smlouvy - úrok činí 14,75% ročně), částkou za zpracování půjčky ve výši 1.500 Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5.595 Kč tj. celkem částku ve výši 51.493 Kč splatit v 45-ti týdenních splátkách ve výši 1.145 Kč. Žalovaná však sjednanou částku řádně a včas nezaplatila, dostala se do prodlení, kdy uhradila toliko 7.245 Kč. Jistina činí částku ve výši 26.776,57 Kč a dlužný poplatek činí 15.746,92 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena s účinností ke dni 27.1.2025, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 27.1.2025, což bylo žalované oznámeno. Dlužné částky žalovaná nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovanou byla uzavřena dne 13.4.2023 smlouva o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč v hotovosti, který se žalovaný zavázal společně s příslušenstvím úvěru ve výši 19.828 Kč, a to úrokem ve výši 12.733 Kč (str. 2 smlouvy – úrok činí 86% ročně), částkou za zpracování ve výši 1.500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5.595 Kč. Dále se žalovaná zavázala hradit doplňkové pojištění ve výši 1.665 Kč. Tedy žalovaná se zavázala uhradit tj. celkem částku ve výši 51.493 Kč splatit v 45-ti týdenních splátkách ve výši 1.145 Kč, kdy poslední splátka činila 1.113 Kč. RPSN činilo 155,95 %. Dále bylo zjištěno, že žalovaná měla potvrdit, že poskytla právnímu předchůdci žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Uvedené bylo zjištěno z předmětné smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 13.4.2023 vč. smluvních podmínek.6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná byla svobodná, měla příjem ve výši 10.979 Kč, další příjmy domácnosti činily 28.600 Kč a výdaje činily 2.900 Kč. Přílohou měly být výměr pracovní smlouva a výplatní pásky - uvedené nebylo doloženo.7. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne 20.4.2023 částku ve výši 2.300 Kč, dne 11.5.2023 částku ve výši 2.300 Kč, dne 17.5.2023 částku ve výši 1.145 Kč a dne 3.7.2023 částku ve výši 1.500 Kč. Celkem 7.245 Kč.8. Následně dne 27.1.2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ve výši 63.688,44 Kč dle smlouvy č. , hodnota, , což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 27.1.2025. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2025 vč. přílohy č. 1a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27.1.2025 vč. poštovního podacího archu.9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 16.4.2025 bylo zjištěno, že žalovaná, a to nejpozději do 1.5.2025, byla vyzvána k úhradě částky ve výši 67.497,02 Kč, kdy dlužná jistina dle smlouvy č. , hodnota, činí částku ve výši 26.776,57 Kč. Žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předžalobní výzva byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 16.4.2025. Uvedené bylo zjištěno předmětné výzvy vč. poštovního podacího archu.10. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.11. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.13. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.14. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena v souladu s ust. § 1879 násl. občanského zákoníku žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.21. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr/zápůjčku, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.22. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zák