33 C 87/2025-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 3. 3. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 24 570 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce na základě smlouvy o úvěru ze dne 30. 5. 2024 poskytl žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, žalovaný však dosud žalobci dlužnou částku nevrátil. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí formou měsíčních splátek společně s poplatky a úrokem. K zesplatnění došlo dne 1. 9. 2024. Žalobce dále nárokuje poplatek za upomínání ve výši 1 450 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 120 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z předložených listinných důkazů, a to procesu žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta, smlouvy o spotřebitelském úvěru bez data uzavření, potvrzení o schválení úvěru bez data vyhotovení, dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bez data uzavření, sazebníku poplatků žalobce, potvrzovací SMS kódu, kopie osobních dokladů žalovaného, výpisu z ověřovací databáze, dokumentu accuity database check CZ, dokumentu financial data provider request detail, dokumentu kontomatik, potvrzení o provedené platbě ze dne 30. 5. 2024, přehledu čerpání, přehledu odchozí komunikace, výzvy před zesplatněním ze dne 28. 7. 2024, oznámení o zesplatnění ze dne 1. 9. 2024 včetně potvrzení o odeslání, výzvy ze dne 18. 12. 2024 včetně poštovního podacího archu, soud zjistil následující skutkový stav:4. Žalobce předložil soudu žalovaným fyzicky ani elektronicky nepodepsaný návrh smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které měl poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, které měl žalovaný splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně formou měsíčních splátek ve výši minimálně přirostlého úroku. RPSN činilo 5497 % ročně. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou bude žalovaný v prodlení a poplatky dle sazebníku žalobce. Na základě fyzicky ani elektronicky nepodepsaného dodatku mělo dojít k navýšení úvěrového limitu na částku 20 000 Kč.5. Dle uvedených potvrzení o provedené platbě, přehledu čerpání a dokumentu kontomatik byla na účet žalovaného zaslána částka celkem ve výši 20 000 Kč.6. Z výpisu z ověřovací databáze, dokumentu accuity database check CZ, dokumentu financial data provider request detail a dokumentu kontomatik vyplynulo, jaké má žalovaný číslo účtu, jaké měl žalovaný v období od 3/2023 do 4/2024 příjmy a výdaje na daném účtu, jaké měl půjčky a úvěry.7. Přípisem ze dne 1. 9. 2024 žalobce úvěr zesplatnil a žádal jeho uhrazení do 3 dnů od doručení. Z potvrzení o odeslání tohoto přípisu nelze rozpoznat, zda, kdy a jakým způsobem žalobce výzvu žalovanému zaslal.8. Výzvou ze dne 18. 12. 2024 žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužných částek do 7 dnů od odeslání. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 20. 12. 2024 dle předmětného podacího archu.9. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti.10. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle ust. § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Podle ust. § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.14. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím klientské zóny resp. sms byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou předloženého znění souhlasil a svou činností na smlouvu připojil svůj, byť prostý, elektronický podpis. Smlouva není žalovaným podepsána ani neobsahuje SMS kód, který měl být žalovanému zaslán. Smlouva neobsahuje ani datum uzavření. Ke splnění povinnosti důkazní nebyl žalobce soudem na jednání vyzván podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnil, a proto nemohl být takto soudem poučen.16. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.).17. Nutnost blíže zkoumat prosté elektronické podpisy vyplývá již z jejich povahy – jakýchkoliv dat připojených ke smlouvě, které účastník používá k podpisu. Obecně písemnost smlouvy vyžaduje smlouvu sepsanou na fyzickém podkladu, který je pak stvrzen účastníky podpisem. Obsah smlouvy je pak (v teoretické rovině) neoddělitelný od podpisů. Na obdobném principu funguje kvalifikovaný elektronický podpis, který přes státem uznanou certifikační autoritu identifikuje osobu, která podpis na určitý dokument připojila, a zaručuje integritu dat a podpisu (že se podepsaná data od podpisu nezměnila). Nároky na smlouvu uzavřenou prostředky elektronické komunikace by měly pro fikci písemnosti dle ust. § 561 odst. 1 OZ pak dle názoru soudu splňovat alespoň obdobnou propojenost „podpisu“ účastníků a elektronického dokumentu. Jedině pak lze alespoň v rámci rozumných možností zaručit zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby zároveň (v informatickém názvosloví authentication a identificiation). Z obsahu smlouvy i dodatku smlouvy však nevyplývá, že by žalovaný tyto dokumenty podepsal jakýmkoliv způsobem.18. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části skutečně poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč, neboť předestřená smlouva nebyla ze strany žalovaného řádně podepsána (akceptována) a tím pádem nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření předmětné smlouvy. Žalobce poskytl žalovanému dne 30. 5. 2024 peněžní prostředky. Žalobci tak vznikl dle § 2993 OZ nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 20 000 Kč jako bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, když mu předmětné peněžní prostředky byly poskytnuty bez právního důvodu. Soud tedy žalobě vyhověl pouze v části poskytnuté jistiny a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 20 000 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce prokazatelně vyzval žalovaného k uhrazení celé dlužné částky výzvou ze dne 18. 12. 2024 se splatností do 27. 12. 2024 (7 dnů od sepsání). U jiných žalobcem předložených výzev nebylo prokázáno, že byly žalovanému řádně doručeny nebo že byly podány k poštovní přepravě. Žalovaný se tak ocitnul v prodlení dne 28. 12. 2024. Od tohoto data žalobci náleží úrok z prodlení. V rozdílu mezi nárokovaným úrokem z prodlení a přiznaný