33 C 96/2025-34 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 11. 3. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12 552,60 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, . (dále jen věřitel), na základě smlouvy o úvěru ze dne 27. 6. 2023 poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí do 27. 7. 2023 spolu s poplatkem ve výši 6 552,60 Kč. Žalovaný však dosud dlužnou částku nevrátil. Pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z předložených listinných důkazů, a to formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 6. 2023, smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , přípisu na č. l. 18 spisu, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2024 včetně přílohy, potvrzení o provedení transakce ze dne 27. 6. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2024 a výzvy ze dne 20. 12. 2024 včetně podacího lístku, soud zjistil následující skutkový stav:4. Žalobce předložil soudu žalovaným fyzicky nepodepsaný návrh smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které měl věřitel poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, které měl žalovaný splatit spolu s poplatkem ve výši 6 552,60 Kč do 27. 7. 2023. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím klientského účtu a sms kódu. Sms kód je uvedený na konci textu smlouvy. Z potvrzení o provedení transakce a přípisu na č.l. 18 spisu vyplynulo, že věřitel zaslal dne 27. 6. 2023 částku 6 000 Kč na účet žalovaného. Dle smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy této smlouvy byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 20. 12. 2024. V rámci tohoto přípisu žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužných částek do tří dnů. Přípis byl podán k poštovní přepravě stejného dne, kdy byl vyhotoven, jak vyplynulo z podacího lístku. Výzvou ze dne 20. 12. 2024 žalobce opětovně vyzval žalovaného k uhrazení dlužných částek. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti.5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle ust. § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle ust. § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím klientské zóny resp. sms byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou souhlasil a svou činností na smlouvu připojil svůj, byť prostý, elektronický podpis. Smlouva není žalovaným fyzicky podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení osoby, která měla kód ke smlouvě připojit. Důvod pochybovat o podpisu smlouvy vzbuzuje rovněž skutečnost, že úplně stejný kód se nachází na podpisové doložce předsmluvních informací. Ke splnění povinnosti důkazní nebyl žalobce soudem na jednání vyzván podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnil, a proto nemohl být takto soudem poučen.12. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.).13. Nutnost blíže zkoumat prosté elektronické podpisy vyplývá již z jejich povahy – jakýchkoliv dat připojených ke smlouvě, které účastník používá k podpisu. Obecně písemnost smlouvy vyžaduje smlouvu sepsanou na fyzickém podkladu, který je pak stvrzen účastníky podpisem. Obsah smlouvy je pak (v teoretické rovině) neoddělitelný od podpisů. Na obdobném principu funguje kvalifikovaný elektronický podpis, který přes státem uznanou certifikační autoritu identifikuje osobu, která podpis na určitý dokument připojila, a zaručuje integritu dat a podpisu (že se podepsaná data od podpisu nezměnila). Nároky na smlouvu uzavřenou prostředky elektronické komunikace by měly pro fikci písemnosti dle ust. § 561 odst. 1 OZ pak dle názoru soudu splňovat alespoň obdobnou propojenost „podpisu“ účastníků a elektronického dokumentu. Jedině pak lze alespoň v rámci rozumných možností zaručit zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby zároveň (v informatickém názvosloví authentication a identificiation). Opsání kódu ze sms a jeho uvedení na konci elektronického dokumentu toto vzájemné propojení nevytváří, neboť tento kód může jakákoliv osoba umístit na jakýkoliv jiný konec elektronického dokumentu bez jakékoliv možnosti ověřit, kdo jej tam připojil (obdoba napsání jména na fyzické smlouvě na psacím stroji) a zda následně tento dokument nebyl změněn (je obecnou známostí, že většina elektronických dokumentů je přes editor změnitelná, pokud není jakkoliv chráněná před změnou např. zakódováním). Z nařízení eIDAS rovněž vyplývá, že by i u prostého elektronického podpisu měl být zvolen způsob, který podepisující používá k podepisování – tedy dle výkladu soudu běžně se tímto způsobem podepisuje. Soud se nedomnívá, že sms kód generovaný věřitelem a nikoliv žalovaným, který by žalovaný opsal věřiteli a věřitel jej připojil k neurčitému počtu dokumentů, splňuje podmínku běžného používání tohoto způsobu žalovaným jako podpisu.14. Kopie občanského průkazu, sms, inkaso, zaslání platby z účtu žalovaného ani emaily jednoznačně nemohou určit, kdo byl jednající osobou, která sms, email či občanský průkaz poskytla, na rozdíl od osobního kontaktu, kde má jednající možnost ověřit alespoň shodu vzhledu s osobou na občanském průkazu. Na dálku fyzicky podepsána smlouva zase umožňuje odborně posoudit pravost podpisu osoby. Způsob uzavírání smluv zvolený věřitelem neumožňuje žádnou aspoň relativní možnost identifikace osoby, která smlouvu měla přepsáním sms kódu stvrdit. K jednoznačné identifikaci jednající osoby při elektronické komunikaci slouží především kvalifikovaný elektronický podpis. Dále je tu možnost sjednat mezi účastníky jiný způsob identifikace osoby prostřednictvím elektronických prostředků, ale dohoda o tomto způsobu musí být smluvně uzavřena způsobem, který dovoluje jednoznačně identifikovat jednající osobu dle zákonných prostředků a nikoliv dohodnutým způsobem, jelikož ten je možné použít až