33 C 98/2025-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 11. 4. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 19 835,29 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 24. 7. 2020 s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . (dále jen „věřitel“), smlouvu o povoleném debetu. Věřitel na základě této smlouvy žalovanému poskytl úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatky a úrokem ve výši 21,9 % ročně. Svoje povinnosti však řádně a včas neplnil, překročil úvěrový limit a věřitel přistoupil k zesplatnění celého dluhu ke dni 20. 11. 2023. Své pohledávky za žalovaným pak smlouvou o postoupení pohledávek postoupil na žalobce. Žalobce nárokuje jistinu ve výši 19 835,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 409,34 Kč, další úrok z úvěru od 13. 2. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení od 13. 2. 2024 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobce.2. Žalovaný se k nároku žalobce nevyjádřil.3. Z předložených listinných důkazů, a to ceníku věřitele, smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 22. 6. 2018 včetně příloh, všeobecných obchodních podmínek věřitele, zpracování osobních údajů pro účely registrů, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 7. 2020, údajů klienta ze dne 22. 6. 2018, výpisu z účtu žalovaného za období 1. 1. 2000 až 5. 3. 2024, prohlášení k úvěruschopnosti věřitele ze dne 20. 3. 2024, protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, CBL ze dne 23. 3. 2024, produktových podmínek věřitele, akceptace návrhu ze dne 24. 7. 2020, smlouvy o povoleném debetu ze dne 24. 7. 2020, výpisu z povoleného debetu, prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 20. 11. 2023 včetně podacího archu, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 4. 2024, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 12. 3. 2024 včetně podacího archu, rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 13. 12. 2023 včetně dodatku ze dne 15. 2. 2024, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2024 včetně přílohy, smlouvy o postoupení pohledávek za dne 5. 3. 2024 včetně přílohy a předžalobní výzvy ze dne 15. 4. 2024 včetně podacího archu, soud zjistil následující skutkový stav:4. Dle smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb včetně příloh, všeobecných obchodních podmínek věřitele formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, produktových podmínek věřitele, smlouvy o povoleném debetu a akceptace návrhu věřitel s žalovaným uzavřeli prostřednictvím prostředků elektronických komunikací způsobem smluveným ve smlouvě o poskytování bankovních a dalších služeb a všeobecných podmínkách věřitele smlouvu o úvěru, na základě které věřitel žalovanému zřídil na jeho běžném účtu č. 11100429/5500 kontokorent s úvěrovým rámcem 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úroky ve výši 21,9 % ročně a poplatky dle ceníku věřitele. Pravidelné splátky stanoveny nebyly. Celková vyčerpaná částka nesměla překročit povolený debet. Věřitel byl oprávněn proti úvěrovému rámci započítávat své pohledávky za žalovaným.5. Z prohlášení k úvěruschopnosti věřitele a protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že věřitel při posuzování úvěruschopnosti měl vycházet z deklarovaného příjmu žalovaného 23 000 Kč, sumy měsíčních splátek 4 654 Kč, regionálních nákladů 7 051 Kč, příjmu žalovaného v době nápočtu 27 997,46 Kč a zpětně dopočteného příjmu 28 003,76 Kč.6. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný na svém běžném účtu v období od pravidelné výplaty k pravidelné výplatě neuchovával dostatek peněžních prostředků. Od červnové do červencové výplaty byl v zisku cca 650 Kč a jen díky mimořádnému příjmu. Od květnové výplaty do červnové výplaty byl pak žalovaný ve ztrátě 6 895 Kč. Pravidelný příjem za toto období činil cca 23 000 Kč. Výpis z účtu následně ukazuje, jak žalovaný zasílal peníze na běžný účet a jak je čerpal. Nelze z něj však jednoznačně identifikovat. které platby šly na vrub kontokorentu a které na vrub kladného zůstatku na účtu klienta.7. Z výpisu z povoleného debetu vyplynulo, že k datu 15. 11. 2023 měla činit výše nesplacené jistiny 19 835,29 Kč a nesplacený úrok z úvěru 1 409,34 Kč.8. Prohlášením o okamžité splatnosti věřitel zesplatnil celý úvěr ke dni 20. 11. 2023 z důvodu prodlení placení řádných úroků z kontokorentu.9. Smlouvami o postoupení pohledávek včetně příloh byly pohledávky postupně postoupeny přes I, Anonymizováno, na žalobce. Všechna tato postoupení byla žalovanému oznámena příslušnými oznámeními o postoupení pohledávky.10. Předžalobní výzvou ze dne 15. 4. 2024 žalobce upozornil žalovaného na výši dluhu a vyzval ho k úhradě.11. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti.12. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.13. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Dle ust. § 86 odst. 2 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Dle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Po provedeném dokazování měl soud za prokázané, že mezi účastníky byla prostředky elektronických komunikací způsobem smluveným ve smlouvě o poskytování bankovních a dalších služeb a všeobecných podmínkách věřitele uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. OZ.19. Neplatnost smlouvy jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy o úvěru.20. Smluvní ujednání mezi účastníky byla svým charakterem spotřebitelskými smlouvou, neboť žalobce, resp. jeho předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.21. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2023, č. j. 33 Cdo 1819/2023, odkazuje na případy, kdy se žalovaný jako dlužník po splacení značné části úvěru či dokonce celého úvěru účelově domáhá vyslovení neplatnosti úvěrové smlouvy pro nezkoumání úvěruschopnosti věřitelem a nikoliv na případy, kdy soud z úřední povinnosti zkoumá, zda byla zkoumána úvěruschopnost dlužníka, který splatil menší část úvěru a došlo k zesplatnění úvěru pro neplacení úvěru. Závěry tohoto rozsudku se tak na daný případ neaplikují.22. V posuzované věci nebylo prokázáno, jaké konkrétní údaje žalovaný věřiteli při posuzování úvěruschopnosti sdělil. Údaje uvedené v protokole, který byl vyhotoven až několik let poté, co