94 C 81/2025-17 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 17. 12. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky celkem 18 234,09 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 27. 2. 2024.2. Ohledně částky 9 632,92 Kč odpovídající smluvnímu úroku vzala žalobkyně žalobu zpět, soud proto řízení v této části výrokem I. zastavil podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. Předmětem řízení nadále zůstává částka 8 453,23 Kč jako jistina a poplatky a částka 147,94 Kč na smluvní pokutě.3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.).4. Dne 27. 2. 2024 uzavřeli účastníci smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, až do výše 28 800 Kč s úrokem ve výši 1,016 % denně, tj. 371% ročně, s dalšími poplatky a smluvními pokutami. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím bankovní identity (BankID výpis).5. Žalobkyně předložila interní dokument o prověřování úvěruschopnosti žalované, podle něhož žalovaná uváděla příjem ve výši 24 564 Kč měsíčně, který vyplynul i z předloženého výpisu z účtu. Tato částka odpovídá průměru žalované vyplaceného nemocenského za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru. Žalovaná dále uváděla, že žije sama a její měsíční výdaje na půjčky, bydlení a další náklady činí cca 17 000 Kč. Prošla-li by však žalobkyně předložený výpis z účtu důkladněji, nemohla by žalovanou posoudit jako úvěruschopnou. Z výpisu z účtu není zřejmé, jaké byly nutné náklady žalované na živobytí, z účtu neodcházely platby za energie, bydlení, nákupy potravin (nad pár set korun), za to z něj odcházely měsíčně stovky plateb mnoha sázkovým společnostem (Sazka, Fortuna, Tipsport, Chance, Betano, 69games, forbescasino a další). Z výpisu z účtu jsou navíc patrné několikatisícové půjčky u několika společností v předcházejících měsících před poskytnutím tohoto úvěru. Výpis z účtu je vyhotoven takovým způsobem, že není zřejmé, jaké byly zůstatky žalované na konci každého měsíce, avšak ke dni poskytnutí úvěru měla na tomto účtu toliko 1 921,62 Kč. Žalobkyně tedy neměla k dispozici údaje o skutečných životních nákladech žalované, zato měla k dispozici velké varování o finančních zvyklostech žalované. Poskytla-li za takových podmínek úvěr, musí to jít k její tíži.6. Žalované byla částka 8 000 Kč odeslána dne 27. 2. 2024 (payment confirmation).7. Na dlužnou částku žalobkyně žalovanou upozorňovala emailem ze dne 27. 6. 2024 a předžalobní výzvou ze dne 27. 11. 2024 (výzva a podací lístek).8. Právním posouzením prokázaného skutkového stavu soud dospěl k těmto závěrům:9. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované – dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).10. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39), neboť pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-449-13). Žalobkyně vycházela pouze z příjmů žalované, aniž by je porovnala s výdaji žalované na živobytí (platby za energie, bydlení, nákupy potravin). Na základě takových údajů nebylo možné při uzavírání smlouvy učinit žádné závěry o tom, zda byla žalovaná úvěruschopná, o tom jaké jsou její reálné poměry (obdobně rozhodnutí Krajského soudu v Brně č.j. 74 Co 182/2021- 137 ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 94 C 14/2019). Navíc soud i na tomto místě opakuje, že žalovaná nebyla úvěruschopná i s ohledem na své finanční chování – sázení.11. Pokud tedy byla následně mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva (§ 2395 občanského zákoníku) je tato smlouva neplatná pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 9 odst. 1, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).12. Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění žalobkyně odpadl (úvěrová smlouva je neplatná) je třeba na plnění, které žalobkyně poskytla žalované ve výši 8 000 Kč, hledět nikoli jako na plnění ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 občanského zákoníku). Soud proto výrokem II. žalobě co do jistiny vyhověl.13. Vzhledem k tomu, že úprava § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, vycházel soud co do lhůty k plnění z toho, že žalovaná není povinna vrátit ihned, ale až v době přiměřené jejím možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Mezi účastníky nebyla lhůta k plnění dlužné jistiny ujednána. Žalovaná je dlouhodobě nekontaktní. Soudu nejsou známy sociální a majetkové poměry žalované na základě, kterých by bylo možno stanovit lhůtu k plnění. Soud tak měl za přiměřenou lhůtu třiceti dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona).14. Výrokem III. soud zamítl žalobu co do zbývající jistiny a co do žalované smluvní pokuty včetně příslušenství (úroků z prodlení), na které žalobkyně z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru neměla nárok. Účelem zákona o spotřebitelském úvěru je totiž postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích.15. Výrokem IV. nepřiznal soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované náklady řízení nevznikly (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).16. Výrokem V. uložil soud žalobkyni doplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 600 Kč, neboť platební rozkaz nemohl být z důvodu požadovaného nemravného úroku vydán (Položka 2 bod 2 přílohy Sazebník poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení § 174a odst. 3 a § 172 odst. 2 písm. a) o.s.ř.).