ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2026:217.C.32.2025.1 Datum: 2026-05-11 Předmět: 19 235 Kč s příslušenstvím - úvěr Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 419 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 58 ["smlouva o úvěru""doručování""lhůty""náhrada nákladů""bezdůvodné obohacení""neplatnost právního jednání""náklady řízení"]
O co šlo: 19 235 Kč s příslušenstvím - úvěr (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 419 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 573 z. č. 89/201)
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7.10.2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud rozhodl o zaplacení částky ve výši 19.235 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení z titulu dlužných splátek úvěru dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne 1.10.2024, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka úvěru ve výši 13.000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z níže uvedených listinných důkazu, jimiž byly smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 1.10.2024 vč. přílohy č. , hodnota, , dodatku č. , hodnota, ze dne 1.10.2024, informací o podpisu na dálku, občanský průkaz č. , hodnota, a splátkového kalendáře, přihláška žalovaného do skupinového pojištění schopnost splácet úvěry ze dne 1.10.2024 vč. informace o pojištění, předsmluvní formulář ze dne 1.10.2024, prohlášení klienta ze dne 1.10.2024, hodnocení klienta ze dne 1.10.2024, ověření v registru NKRI, doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účet žalobce s datem 1.10.2014 vč. důkazu o přijaté SMS, informace o klientovi vč. důkazu o odeslání 1 Kč, oznámení žalobkyně o schválení úvěru ze dne 2.10.2024 s doručenkou s datem 7.10.2024, karta klienta, výzvy k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru ze dne 26.3.2025, ze dne 23.4.2025, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 29.4.2025, předžalobní výzva ze dne 15.9.2025 vč. poštovního podacího archu, doklad o vyplacení mzdy žalovaného ze dne 20.6.2024, ze dne 19.7.2024 a ze dne 20.8.2024 učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.4. Dne 1.10.2024 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, vč. dodatku č. , hodnota, z téhož dne, kdy její nedílnou součástí byly přílohy, a to příloha č. , hodnota, pojištění schopnosti splácet úvěru, předsmluvní formulář, hodnocení klienta, prohlášení klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru a splátkový kalendář. Na základě uvedené smlouvy byla dne 1.10.2024 vyplacena na účet žalovaného, který byl označen ve smlouvě č. , č. účtu, , částka ve výši 13.000 Kč, což bylo zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 1.10.2024. Úvěr ve výši 13.000 Kč vč. pojištění tj. celkem částku ve výši 40.272 Kč se žalovaný zavázal splatit v 48 splátkách po 957 Kč vždy nejpozději 23. dne každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Úrok byl sjednán ve výši 72,87 % ročně. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o úvěru vč. příloh. Úvěr byl žalovanému schválen, což bylo zjištěno z oznámení o schválení úvěru ze dne 2.10.2024, které bylo žalovanému doručováno prostřednictvím České pošty s.p, s tím, že bylo doručeno dne 7.10.2024. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil dne 6.12.2024 částku ve výši 957 Kč, dne 13.1.2025 rovněž částku ve výši 957 Kč a dne 19.2.2025 také částku ve výši 957 Kč tj. celkem uhradil 2.871 Kč. V rámci ověřování úvěruschopnosti žalobkyně zjistila, že průměrný příjem žalovaného byl cca 19.350 Kč, z dokladů o výplatě vyplývalo, že výplata připsaná na účet žalovaného dne 20.6.2024 činila 19.736 Kč, dne 19.7.2024 činila 19.204 Kč a připsaná dne 20.8.2024 činila 19.368 Kč. Měsíční výdaje měly činit 17.034 Kč, z toho splátky úvěru u žalobkyně již činily 6.166 Kč, výdaje za bydlení představovaly 6.008 Kč. Volné příjmy činily 1.316 Kč. Žalovaný měl dluh po splatnosti ve výši 7.287 Kč, což bylo zjištěno z registru NRKI, z něhož bylo dále zjištěno, že je evidováno 12 žádostí u finančních institucí, s tím, že toto představuje kategorii V. tj. 21 bodů do interní Score Card, kdy čím méně bodů, tím vyšší riziko, že klient nebude splácet úvěr, a proto je žádost o úvěr výrazněji limitována výši vyplacené částky, případně zamítána. Skoré 21 je druhé nejnižší. Dále z NRKI bylo zjištěno, že u žalovaného je expozice částkou 695.230 Kč, s tím, že toto spadá do kategorie III – 50 bodů do interní Score Card, kdy čím méně bodů, tím vyšší riziko, že klient nebude splácet úvěr, a proto je žádost o úvěr výrazněji limitována výši vyplacené částky, případně zamítána. Jedná se o třetí kategorii dle počtu bodů ze čtyř. V kategorii limit byla uvedena částku 156.100 Kč, což spadá do kategorie III – 60 bodů do interní Score Card, kdy čím méně bodů, tím vyšší riziko, že klient nebude splácet úvěr, a proto je žádost o úvěr výrazněji limitována výši vyplacené částky, případně zamítána. Jedná se o třetí kategorii dle počtu bodů ze čtyř. Žalobkyně přesto žalovanému úvěr, a to před jeho schválením, poskytla, kdy k tvrzeným výdajům za bydlení ve výši 6.008 Kč, ostatním výdajům ve výši 0 Kč (dopravy, kurzy, záliby), splátkách u žalobkyně ve výši 6.166 Kč při zbývající rezervě toliko 1.000 Kč, neověřila ničeho. K zaplacení dosud neuhrazené částky žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala, což bylo zjištěno z výzev k zaplacení ze dne 26.3.2025 a ze dne 23.4.2025. Kdy následně dle oznámení ze dne 29.4.2025 byl úvěr zesplatněn a dlužná částka činila celkem 16.823 Kč. Ani přes předžalobní výzvu žalovaný na svůj dluh ničeho dalšího neuhradil, což bylo zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 15.9.2025 vč. poštovního podacího archu, kdy byla žalovanému odeslána dne 15.9.2025 prostřednictvím České pošty s.p. a žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů.5. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Dle ust. § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Dle ust. § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Soud se nejprve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 OZ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZoSU). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39).11. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet jejich účel a smysl, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavníh
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.