Žalobou ze dne 27. 4. 2026 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 33.795,89 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 2. 2. 2026 smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. , spisová značka, , na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci úvěr zpět skrze pravidelné denní splátky, svou povinnost však porušil, když splátky nehradil řádně a včas.2. Žalovaný se k věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (žalobce vyjádřil souhlas v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil) a ve věci lze zároveň rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.5. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 2. 2. 2026 smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. , spisová značka, , podle které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému podnikatelský úvěr ve výši 15.000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru, smlouvou, doručenkou návrhu na uzavření smlouvy žalovaného, akceptací žalovaného k uzavření smlouvy, doručenkou akceptace). Žalovaný se zavázal vrátit žalobci úvěr zpět prostřednictvím pravidelných 3 měsíčních splátek ve výši 7.232,63 Kč; první splátka byla splatná dne 2. 3. 2026 a poslední dne 2. 5. 2026. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci dlužnou částku jistiny navýšenou o smluvní úrok a související poplatky, celkem tedy 21.997,89 Kč (prokázáno smlouvou). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou pravidelných splátek si účastníci sjednali, že žalobci vzniká nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů na upomínání, nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 50 % z celkové dlužné částky (prokázáno smlouvou). Žalovaný neuhradil řádně a včas první splátku splatnou dne 2. 3. 2026, ani jiné splátky. Dluh žalovaného se proto stal splatným 15. kalendářním dnem od počátku prodlení, tj. 18. 3. 2026. Žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek, žalovaný však na dluh neuhradil ničeho (prokázáno upomínkami). Žalobce žalovaného vyzval ještě dne 30. 3. 2026 (prokázáno předžalobní výzvou včetně doručenky).6. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem formou splátek. Žalobce svou povinnost splnil, když žalovanému sjednaný úvěr poskytl, ten však svých smluvních povinností nedostál, když dlužnou částku z čerpaného úvěru spolu s úroky řádně a včas nesplácel, a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Vedle nesplacené jistiny ve výši celkem 15.000 Kč a nesplacených smluvních úroků ve výši 6.997,89 Kč vznikl žalobci v souladu se smlouvou nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 50 % z celkové dlužné částky představující částku 10.998 Kč a náhrady účelně vynaložených nákladů 800 Kč, tj. celkem 33.795,89 Kč. Dále vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož smlouva byla uzavřena mezi dvěma podnikajícími osobami. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má úspěšný žalobce nárok na náhradu nákladů řízení. Soud při určení výše náhrady nákladů řízení vycházel mimo jiné z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), který upravuje výši náhrady v řízeních, které jsou zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru a jsou uplatňovány opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů. Soud proto výši náhrady stanovil dle § 14b a. t Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.352 Kč a dále ve výši 338 Kč (viz výrok III. rozsudku); odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) po 700 Kč (§ 14b odst. 1 a. t.); náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 a. t.); náhrady účtované DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb. Celkem žalobci vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 4.594 Kč. Náklady jsou na základě § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobce.9. K výroku III. rozsudku soud uvádí, že žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 1.352 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán kvůli tomu, že žalobní nárok bylo nutné podrobit hlubšímu posouzení. Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích stanoví v položce 2 bodu 2 Sazebníku, že pokud nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměří soud navrhovateli poplatek podle položky 1. V nynějším případě jde o doplatek ve výši 338 Kč, jelikož poplatek podle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku činí 1.690 Kč. Soud proto výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobci povinnost zaplatit doměřený soudní poplatek ve výši 338 Kč.