48 C 224/2025-28 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 84.480 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne 1. 6. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr, který se žalovaná zavázala splácet v měsíčních splátkách. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 158.000 Kč, žalovaná na něj uhradila celkem 24 splátek v celkové výši 101.871 Kč. Žalovaná splátkám nedostála, žalobkyně přistoupila k realizaci uspokojení dluhu prodejem zboží, kterým došlo k úhradě částky 84.000 Kč na dluh. Z celkové uhrazené částky 185.871 Kč byla částka 124.742 Kč započtena na jistinu, která byla částečně ponížena na částku 33.258 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit vedle jistiny žalobkyni i úrok z jistiny ve výši 16,10 % ročně. Žalobkyně od smlouvy odstoupila a úvěr ke dni 31. 7. 2025 zesplatnila. Žalovaná je dle smlouvy povinna zaplatit žalobkyni částku 88.175 Kč sestávající se z jistiny ve výši 33.258 Kč, z poplatků ve výši 51.222 Kč a ze smluvního úroku ve výši 3.695 Kč.2. Žalobkyně k výzvě soudu ze dne 16. 10. 2025 v doplnění žaloby ze dne 30. 10. 2025 stran posuzování úvěruschopnosti žalované mj. uvedla, že vycházela z informací sdělených jí žalovanou a dále z celé řady registrů a databází.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.5. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.6. Mezi účastníky byla dne 29. 5. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 158.000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit prostřednictvím 60měsíčních splátek po 3.851 Kč spolu s úrokem ve výši 16,10 % ročně za podmínek a s poplatky vyplývajícími ze smlouvy a z formuláře pro standartní informace. Úvěr byl žalované poskytnut za účelem financování koupě osobního vozidla za částku 153.398 Kč (viz smlouva, formulář, doklad o platbě). Totožnost žalované byla při podpisu smlouvy ověřena z jejího občanského a řidičského průkazu (viz kopie dokladů). Osobní vozidlo, které bylo předmětem financování, žalovaná převzala dne 29. 5. 2022 a téhož dne uzavřela ve vztahu k němu i pojistnou smlouvu (viz protokol a smlouva). Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žalobkyně při zkoumání její úvěruschopnosti vycházela z informací veřejně dostupných registrů SOLUS, insolvenčního rejstříku, registru GRIF a z příjmu žalované v podobě mzdy ve výši 84.669,50 Kč měsíčně a z jejích výdajů spočívajících ve výši 4.000 Kč měsíčně za bydlení a z jí hrazených měsíčních splátek ve výši 12.441,72 Kč. Žalobkyně měla při zkoumání úvěruschopnosti žalované k dispozici výpisy z bankovního účtu a z příslušných databází. Žalovaná byla výzvami žalobkyně ze dne 29. 12. 2022, ze dne 1. 2. 2023, ze dne 13. 3. 2023, ze dne 17. 4. 2023, ze dne 27. 4. 2023, ze dne 5. 6. 2023, ze dne 3. 7 2023, ze dne 27. 7. 2023, ze dne 7. 8. 2023, ze dne 2. 9. 2023, ze dne 9. 10. 2023, ze dne 1. 11. 2023 a ze dne 4. 12. 2023 vyzvána k úhradě smluvní pokuty vždy ve výši 5.000 Kč za nedodání kopie velkého technického průkazu žalobkyni. Dopisem žalobkyně ze dne 25. 2. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky a upomínky ve výši 500 Kč. Dopisem žalobkyně ze dne 26. 8. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných splátek v celkové výši 16.100 Kč a upomínky ve výši 600 Kč. Dopisem žalobkyně ze dne 28. 8. 2023 byla žalovaná žalobkyní upozorněna na to, že je v prodlení s hrazením svých závazků a současně i na riziko odstoupení žalobkyně od smlouvy. Současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 189.395 Kč do třiceti dnů od doručení výzvy. Žalovaná celkově žalobkyni uhradila částku 101.871 Kč, prodejem předmětného vozila byla na úhradu dluhu žalované započtena i prodejem získaná částka 84.000 Kč, tj. celkem částka 185.871 Kč. V souvislosti s prodejem vozidla žalobkyni vznikly náklady ve výši 7.454 Kč, jichž se současně, i s částkou 6.000 Kč za převoz vozidla, domáhá po žalované. Žalovaná žalobkyni dlužné splátky neuhradila, žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 16. 7. 2025 zaslanou žalované dne 21. 7. 2025 doporučeně na adresu , adresa, , od úvěrové smlouvy odstoupila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky 88.175 Kč.7. Dle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.13. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v celém rozsahu zamítl. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 158.000 Kč.15. Žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaná jako spotřebitel, což je zřejmé z jejího označení uvedeného v záhlaví smlouvy a z obsahu smlouvy. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) a dospěl k závěru, že nikoliv.16. Příjmy a výdaje žalované uvedené ve zprávě o posouzení úvěruschopnosti nejsou nijak doloženy. Byť ze zprávy vyplývá, že žalobkyně měla k dispozici výpis u bankovního účtu, tento nebyl soudu doložen. Lze tak uza