48 C 271/2025-34 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12.041,31 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi stranami byla dne 13. 3. 2024 uzavřena smlouva o zápůjčce. Uzavření smlouvy proběhlo přes platformu provozovanou na webu , Anonymizováno, poskytující mj. i jiné platební služby malého rozsahu. Tento server je provozován společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , a to jako inzertní server, na kterém se střetává poptávka po financování ze strany nepodnikajících fyzických osob s nabídkou jiných nepodnikajících osob ochotných poskytnout těmto nepodnikajícím fyzickým osobám zápůjčku v podobě peněžitého plnění. Pro větší bezpečí a transparentnost potom probíhají finanční převody prostřednictvím portálu , Anonymizováno, , který tyto platební transakce účastníkům smlouvy o zápůjčce poskytuje. Činnost , Anonymizováno, byla povolena Českou národní bankou. Mezi žalobkyní a , Anonymizováno, byla uzavřena smlouva o spolupráci, která upravuje mj. závazky této společnosti vůči žalobkyni, jakož i povinnosti samotné žalobkyně vůči poskytovali služeb s tím, že dále tato smlouva upravuje otázku odměny společnosti , Anonymizováno, za vykonané služby vůči žalobkyni. Předmětná smlouva o zápůjčce mezi stranami byla uzavřena zadáním unikátního kódu na shora specifikovaném serveru. Na základě smlouvy o zápůjčce se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 50.000 Kč s tím, že dle čl. 2 odst. 2. 1. smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla ke dni 13. 3. 2024 částku 46.329,20 Kč, rozdíl těchto dvou částek je představován odměnou poskytovatele platebních služeb malého rozsahu za provedení identifikace stran, poskytnutí platformy pro uzavření smlouvy a za provedení platebních převodů mezi věřitelem a dlužníkem. Poskytnutí zápůjčky proběhlo tak, že žalobkyně odeslala dne 13. 3. 2024 finanční prostředky na účet společnosti , Anonymizováno, č. účtu , č. účtu, a tyto byly téhož dne ve výši 32.856,25 Kč odeslány pod VS , var. symbol, dle pokynu žalovaného na účet č. účtu , č. účtu, , dále ve výši 7.534 Kč pod VS , var. symbol, na účet č. , č. účtu, , dále ve výši 5.518 Kč pod VS , var. symbol, na účet č. , č. účtu, a na účet žalovaného č. účtu , č. účtu, ve výši 420,95 Kč. Žalovaný se zavázal k vrácení zápůjčky společně s úroky ve splátkách dle smlouvy ve výši 3.059 Kč měsíčně ke každému 13. dni v měsíci. Žalovaný se s jejich splácením dostal do prodlení, když uhradil pouze 17 splátek a dne 15. 10. 2025 došlo k zesplatnění zápůjčky. Na jistině zbývalo žalovanému uhradit částku 21.413 Kč (celková výše zápůjčky 73.416 Kč – 17 splátek po 3.059 Kč, tj. 52.003 Kč). Žalovaný po doručení předžalobní výzvy uhradil žalobkyni dne 29. 10. 2025 částku 10.000 Kč. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 11.413 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně za období od 16. 10. 2025 do 29. 10. 2025 ve výši 299,78 Kč a s úrokem ve výši 40 % ročně z částky 21.413 Kč za období od 16. 10. 2025 do 29. 10. 2025 ve výši 328,35 Kč, tj. celkem částky 12.041,13 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 20. 11. 2025 uvedl, že s žalobkyní dne 13. 3. 2024 uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo zapůjčení částky 50.000 Kč, kdy tyto finanční prostředky obdržel bankovním převodem od společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , která je provozovatelem portálu , Anonymizováno, . Přímo od žalobkyně z jejího účtu žádné finanční prostředky neobdržel a má tedy důvodné pochyby, zdali mu žalobkyně skutečně nějaké finanční prostředky půjčila. Má za to, že finanční prostředky obdržel od společnosti , právnická osoba, , která mu je půjčila bez potřebné licence. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalobkyně je skutečnou osobou, která mu finanční prostředky poskytla, odkazuje žalovaný na znění § 420 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že tento nerozlišuje oprávněného a neoprávněného podnikatele a za podnikatele je považován i ten, kdo podniká bez podnikatelského oprávnění, z čeho žalovaný dovozuje, že žalobkyně ve vztahu k jeho osobě vystupovala jako podnikatel ve smyslu tohoto ustanovení a současně jako neoprávněný poskytovatel spotřebitelského úvěru žalobkyně sjednala smlouvy o zápůjčce i s jinými osobami, které žalovaný předkládá soudu k důkazu. Žalovaný se ve vztahu k výše uvedené smlouvě považuje za spotřebitele a smlouva o zápůjčce, která je předmětem žaloby, je dle něj dle svého obsahu smlouvou o zápůjčce ve smyslu § 2390 následujícího občanského zákoníku a současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, protože ji uzavřel spotřebitel a podnikatel a jejím předmětem je úvěr, který není vyloučen z režimu tohoto zákona. Žalovaný dále uvedl, že jeho tehdejší finanční a sociální situaci nebyla dobrá. Dle žalovaného je předmětná úvěrová smlouva č. , hodnota, ze dne 13. 3. 2024 absolutně neplatná, neboť nebyly naplněny požadavky daného právního jednání týkající se kontraktačního procesu uzavíraného prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, kdy nelze na základě způsobu údajného kontraktačního procesu popsaného žalobkyní v žalobě, učinit závěr o tom, že žalovaný vyslovil souhlas s konkrétním zněním smlouvy, které mu bylo následně zasláno. Sjednaný úrok žalovaný považuje s ohledem na jeho výši za rozporný s dobrými mravy. Žalovaný měl v době uzavření předmětné smlouvy se žalobkyní již i jiné úvěry a nebyl schopen odhadnout správně své platební schopnosti a ocitl se ve finanční tísni. Žalobkyně nedostála svým povinnostem vyplývajícím ze zákona o spotřebitelském úvěru a nezkoumala řádně jeho úvěruschopnost, z tohoto důvodu je předmětná smlouva od počátku neplatná. Žalovaný z titulu předmětné smlouvy uhradil celkem částku 62.003 Kč a má tak za to, že žaloba by měla být zamítnuta s tím, nechť si žalobkyně přeplatek na jistině ve výši 12.003 Kč ponechá.3. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 22. 12. 2025 uvedla, že na předmětný závazkový vztah stran nelze aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru. Nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že uvedená smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi žalovanými a společností , právnická osoba, Z jejího záhlaví i z podpisové části smlouvy pak jednoznačně vyplývá identifikace věřitele i dlužníka. Bankovní účet společnosti , právnická osoba, je v tomto smluvním vztahu pouze místem plnění. Skutečnost, že z důvodu větší bezpečnosti došlo k předání zápůjčky žalovanému prostřednictvím bankovního účtu této společnosti, neznamená, že je tato společnost smluvní stranou smlouvy o zápůjčce, k jemuž uzavření došlo pomocí podpisových kódů. Současně uvedla, že provedla řádnou identifikaci žalovaného, kdy jeho totožnost byla ověřena kopií občanského průkazu, potvrzením o vedení účtu, telefonickým hovorem a zasláním unikátního SMS kódu. Žalovaný z titulu předmětné smlouvy žalobkyni uhradil celkem 17 splátek. Žalobkyně z důvodu, že na předmětný závazkový vztah nedopadá zákon o spotřebitelském úvěru, nebyla povinna zkoumat úvěruschopnost dlužníka, nicméně nad rámec svých povinností k tomuto posouzení přistoupila. Stran jeho finanční situace vycházela z výpisů z jeho bankovního účtu č. účtu , Anonymizováno, za období od prosince 2023 do února 2024 včetně, kdy v těchto výpisech posuzovala jak příjmovou, tak výdajovou stránku žalovaného. Z předmětných výpisů z jeho účtu vyplývá, že žalovaný měl pravidelný příjem od společnosti , právnická osoba, . v průměrné výši 33.194 Kč měsíčně a dále měl i příjem od různých fyzických osob v průměrné výši cca 500 Kč měsíčně. Žalovaný tak má příjem v průměrné výši 33.694 Kč měsíčně. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován v insolvenčním rejstříku, rejstříku ISIR a v Centrální evidenci exekucí. Žalobkyně také vycházela z informací zadaných žalovaným při jeho registraci do systému na , Anonymizováno, . Dle žalobkyně měl žalovaný v době poskytnutí zápůjčky dostatečně příjmy a současný tolik vysoké výdaje k tomu, aby byl schopen hradit dohodnuté splátky dle předmětné smlouvy. Předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným coby dvěma fyzickými osobami, spotřebiteli a na tento jejich vztah tak nedopadá zákon o spotřebitelském úvěru. Co se výše pak výše úroků týče, žalobkyně uvedla, že vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi dvěma fyzickými osobami, judikatura soudů dovodila vysokou rizikovost tohoto typu zápůjček, tudíž i oprávněnost požadavku žalobkyně na úhradu vyššího smluvního úroku, než jaký je poskytovaný bankovními institucemi při poskytnutí úvěru spotřebiteli. Úrok ve výši 40 % ročně tak není ani nepřiměřený ani v rozporu s dobrými mravy.4. Žalovaný v replice k vyjádření žalobkyně ze dne 6. 1. 2026 uvedl, že žalobkyně obchází zákon o spotřebitelském úvěru a půjčuje peníze, ačkoliv pro to nemá licenci, a navíc má ve smlouvách sjednán nemravně vysoký úrok a neposuzuje řádně úvěruschopnost žadatelů. Ve vyjádření ze dne 29. 1. 2026 pak žalovaný uvedl, že osoba žalobkyně je z jeho pohledu nejen podnikatelkou, ale i osob