52 C 233/2025-53 – Městský soud v Brně

Žalobou podanou na soud dne 22. 10. 2024 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 21 650 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 11. 7. 2022 uzavřena smlouva o kontokorentu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 20 000 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal alespoň jedenkrát za 6 měsíců poskytnutý úvěr splatit a vzniklé příslušenství pak měl povinnost hradit měsíčně. Žalovaný sjednané smluvní povinnosti neplnil řádně a včas a vůči žalobci mu vznikl dluh, který je předmětem této žaloby.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili).Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:Dne 11. 7. 2022 účastníci uzavřeli (na základě žádosti ze dne 4. 7. 2022) smlouvu o úvěru ve výši 20 000 Kč s úrokovou sazbou 18,9 % ročně a povinností splatit úvěr nejméně jedenkrát za 6 měsíců. Součástí smluvních ujednání byl odkaz na ceník žalobce obsahující mimo jiné poplatky za upomínky.Žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Vyšel z informací o žalovaném v dostupných registrech (informace z Credit Bureau), z informací poskytnutých žalovaným (byl zaměstnaný, jeho měsíční příjem byl asi 27 009 Kč, pravidelné měsíční výdaje asi 4 000 Kč, splátky úvěrů asi 4 977 Kč). Podle dokumentu „úvěruschopnost“ vyšel žalobce z toho, že žalovaný má průměrný příjem 36 826 Kč měsíčně a vypočtené výdaje 34 206,40 Kč měsíčně, platební kapacita žalovaného tedy činila 2 619,60 Kč měsíčně. V neposlední řadě žalobce vyšel ze skutečných příjmů a výdajů na běžném účtu žalovaného (výpis z běžného účtu).Čerpání částky 20 000 Kč a vývoj výše dlužné jistiny a příslušenství vyplývá z předloženého historického výpisu a jednotlivých měsíčních výpisů účtu žalovaného, ke dni 22. 10. 2024 žalovaný dlužil žalobci na jistině částku 20 000 Kč, na poplatcích částku 1 650 Kč.Žalobce žalovaného písemně upomínal dne 8. 6. 2023 a dne 18. 6. 2023, zpoplatněnou výzvou pak dne 24. 7. 2023, dne 25. 8. 2023, dne 19. 9. 2023, dne 12. 10. 2023 a přípisem ze dne 1. 12. 2023 pak přistoupil k zesplatnění úvěru (7x přípis, 3x vrácená obálka).Před podáním žaloby žalobce odeslal dne 1. 10. 2024 žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu (výzva, potvrzení podání).Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu dle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce splnil povinnost prověřování úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřená úvěrová smlouva je tak platná, přičemž výpisem z účtu bylo prokázáno, že žalobce splnil povinnost poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši 20 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, v důsledku toho žalobce po opakovaných upomínkách a výzvách k úhradě využil práva vyplývajícího ze smlouvy a úvěr zesplatnil. Výše dlužné jistiny vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, výše poplatků odpovídá smluvnímu ujednání účastníků, stejně jako výše úroku z úvěru, modifikovaná dle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Výše úroků z prodlení odpovídá § 1970 zákona 89/2012 Sb. a vládnímu nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení.Lhůta k plnění byla stanovená dle § 160 odst. 1 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 621,30 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud postupoval podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen „a.t.“) ve spojení s § 11 odst. 1 a.t. a § 14b odst. 1 a 6 a.t., když dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny předpoklady pro aplikaci tohoto ustanovení. Předmětem řízení, v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů, je peněžité plnění, jehož výše nepřesahuje 50 000 Kč, a soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se peněžitého plnění v souvislosti s neuhrazenými platbami ze smluv o úvěru domáhá u zdejšího soudu opakovaně, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. a dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Náklady řízení sestávají z těchto částek:- 866 Kč za zaplacený soudní poplatek,- 1 200 Kč odměna advokáta za 3 úkony právní služby do podání žaloby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 400 Kč za úkon,- 300 Kč za hotové výdaje advokáta za 3 režijní paušály po 100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění),- 1 980 Kč odměna advokáta za 1 úkon právní služby po podání žaloby (podání ve věci samé – vyjádření k výzvě soudu),- 450 Kč za hotové výdaje advokáta za 1 režijní paušál,- 825,30 Kč odpovídající 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH.