11 CO 82/2020-297 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do 8,5% úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] (výrok III.) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit státu na účet soudu I. stupně náklady řízení ve výši [částka] (výrok IV.). 2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal pojistného plnění z pojištění trvalých následků úrazu v důsledku pádu ze střechy rodinného domu, kdy byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] a žalovaná plnila v rozsahu trvalých následků úrazu ve výši [částka], avšak s takto stanoveným rozsahem trvalých následků úrazu žalobce nesouhlasil. Sporné bylo, jak hodnotit trvalé následky a jaký je správný způsob stanovení trvalých následků dle oceňovacích tabulek žalované. Žalobce prosazoval během řízení odlišný názor, co se týče výkladu pojmu pojistná událost. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že strany uzavřely pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění [datum] a koncem pojištění [datum] s pojistnou dobou 43 let jako univerzální životní pojištění Perspektiva podle sazby 7 DN a bylo sjednáno pojištění úrazu pro případ trvalých následků úrazu s progresivním čtyřnásobným plněním z pojistné částky [částka] do [datum]. Nebylo sporné, že u žalobce došlo dne [datum] k úrazu a žalovaná dobrovolně plnila částku [částka]. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalobce dne [datum] doručil žalované oznámení o úrazu a pracovní neschopnost. Sdělením o výši pojistného plnění ze dne [datum] žalovaná žalobci sdělila, že za trvalé následky dle položky 604 ve výši 25 %, dle položky 602 ve výši 10 %, dle položky 605 ve výši 10 %, celkem za 45 % s ohledem na odpovídající plnění ve výši 85% ze sjednané pojistné částky [částka] vyplatí [částka] na účet žalobce. Žalobce požádal dopisy ze dne [datum], [datum], dne [datum] o dolikvidaci pojistné události a dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou k zaplacení částky [částka] do 30 dnů od doručení výzvy. Soud I. stupně vyšel ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení], CSc., obsahující závěry konzultanta znalce Doc. MUDr. [příjmení], CSc. a z jejich výslechu, jejich hodnocení považoval za nejpřesnější, neboť měli k dispozici předcházející znalecká posouzení Prof. MUDr. [příjmení] a Prof. MUDr. [příjmení], a vypořádali se i s trvalými následky vzniklými v oblasti psychiky žalobce. Potvrdili, že v době tří let po úrazu mohl být zdravotní stav žalobce maximálně stejný, spíše horší, než v době vyšetření žalobce v únoru 2019. Organické poškození mozku bylo ve stabilizovaném stavu, z hlediska psychiatrického se ale zdravotní stav žalobce vyvíjel, a jejich závěry lze vztáhnout v souladu s pojistnými podmínkami stanovenými v zásadách pro oceňování trvalých následků i přímo v oceňovací tabulce k době tří let od úrazu žalobce. 4. Po právní stránce dovodil, že nárok žalobce není promlčený, neboť pojistnou událostí není jen samotná dopravní nehoda (správně má být pád ze střechy – poznámka odvolacího soudu), ale vznik trvalých následků, které lze hodnotit v daném případě s ohledem na vývoj psychických potíží žalobce právě až na konci tříletého období po vzniku úrazu, tedy až ke stavu v září [rok]. Od této chvíle běžela lhůta jednoho roku, od níž se odvíjí tříletá promlčecí lhůta (§ 626 a § 629 odst. 1 občanského zákoníku) Soudní znalec spolu s konzultantem určili celkové hodnocení trvalých následků úrazu na 78 % dle oceňovacích tabulek žalované, což při sjednaném čtyřnásobném progresivním plnění odpovídá výši 243 % z pojistné částky [částka], a proto vznikl žalobci nárok na pojistné plnění v celkové výši [částka]. Jelikož žalovaná poskytla žalobci pojistné plnění ve výši [částka], zbývá doplatit částku [částka]. Ohledně způsobu stanovení hodnocení trvalých následků dle oceňovací tabulky žalované v procentech soud I. stupně odmítl výklad oceňovacích tabulek poskytnutý žalovanou a přiklonil se k výkladu žalobce spočívajícímu v tom, že v případě vícero trvalých následků se jednotlivé položky oceňují samostatně a je třeba vycházet ze součtu všech trvalých následků převyšujícího 100 %. Poznamenal, že v případě dvojího výkladu by měl být přijat výklad jdoucí k tíži žalované, která uvedené oceňovací tabulky a pojistné podmínky vytvořila. Soud I. stupně dále přiznal žalobci nárok na náhradu za náklady znaleckého posudku Prof. MUDr. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] vynaložené žalobcem. O úroku z prodlení rozhodl dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že ohledně úroku z částky [částka] se žalovaná ocitla v prodlení až po uplynutí 15 dnů od skončení šetření k novému vyššímu požadavku žalobce na pojistné plnění, který byl uplatněn výzvou z [datum], tedy od [datum]. Ohledně úroku z prodlení z částky [částka] uvedl, že žalobce jej požadoval až od [datum] tedy poté co uplynula lhůta k vyplacení pojistného plnění po ukončení šetření pojistné události s odkazem na § 2798 odst. 1 o.z. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., náklady žalobce sestávají ze soudního poplatku a jeho doplatku, zálohy na vypracování znaleckého posudku ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení za 4,5 úkonu právní služby po [částka] a 4,5 úkonu právní služby po [částka], 11 náhrad paušálních výdajů; soud I. stupně pro neúčelnost nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne [datum] a závěrečný návrh, předžalobní upomínky přiznal v poloviční výši. O nákladech státu rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. 5. Proti výrokům II. - IV. rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání a navrhl jejich změnu. Vytýká soudu I. stupně, že nesprávně posoudil počátek prodlení žalované s odůvodněním, že § 2798 odst. 1 o.z. definuje splatnost pojistného plnění do 15 dnů ode dne skončení šetření, jímž se má na mysli šetření žalované (ve smyslu § 2797 a 2798 odst. 2 o.z.), přičemž pojistné plnění bylo splatné již od roku 2017, když šetření pojistné události bylo žalovanou ukončeno dopisem ze dne [datum], avšak požaduje úrok z prodlení až později. K datu [datum] u žalobce existovaly trvalé následky úrazu, kterým odpovídá plnění ve výši [částka]. Vytýká soudu I. stupně, že samostatným výrokem nerozhodl o vrácení částky [částka] představující zálohu na důkaz zaplacenou žalobcem, avšak přiznal ji jakou součást nákladů řízení. Z toho vyplývá, že ve výroku IV. rozsudku měla být stanovena povinnost žalované zaplatit státu [částka]. Nesouhlasí s názorem soudu I. stupně, který žalobci přiznal za předžalobní výzvu ze dne [datum] odměnu pouze ve výši jedné poloviny, a nezohlednil účelnost a nutnost podání ze dne [datum], v němž žalobce uváděl i nová skutková tvrzení a důkazy. Neztotožnil se se závěrem, že mu nebyl přiznán jako úkon právní služby závěrečný návrh, k němuž soud I. stupně poskytl účastníkům lhůtu. Vytýká soudu I. stupně, že nerozhodl o nároku na náhradu znalečného za dodatek znaleckého posudku ve výši [částka] ani o náhradě nákladů řízení spočívajících v odměně za převzetí zastoupení v souvislosti s rozšířením žaloby o částku [částka]. 6. Proti výroku I. co do částky [částka] s příslušenstvím a nákladovým výrokům rozsudku podala odvolání žalovaná a navrhla je změnit tak, že co do [částka] s příslušenstvím bude žaloba zamítnuta. S odkazem na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 18 Co 112/2017 - 216 či sp. zn. 27 Co 268/2017 - 109 odkázala na to, že právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky a promlčecí doba počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události, jíž je úraz ze dne [datum]. Napadá závěr soudu I. stupně, že pojistnou událostí je i vznik trvalých následků, což je v rozporu nejen s čl. II. pojistných podmínek, ale i s citovanými soudními rozhodnutími. Rozšířil-li žalobce nárok o částku [částka] až dne [datum] (tedy po více než 4,5 letech od úrazu), je jeho nárok promlčen, a byl by tak úspěšný pouze v rozsahu částky [částka], tj. 35 %. Vzhledem k tomu, že znalecké posudky směřovaly k posouzení otázky, zda úraz zanechal trvalé následky a v jakém rozsahu, tedy k posouzení základu nároku, a nikoli k určení jeho výše, měl soud I. stupně rozhodovat o nákladech řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř., což vyplývá např. z rozhodnutí Krajského soudu v [obec] sp. zn. 22 Co 124/2017, 27 Co 15/2017 a 23 Co 443/2016 či z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. 8 C 38/2018. 7. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované navrhl, aby odvolací soud výrok I. potvrdil. Žalovaná opomíjí zejména čl. VIII odst. 1 ZPP ÚP O [číslo], který žalobce interpretuje tak, že pojistnou událostí u pojištění trvalých následků úrazu není samotný úraz, nýbrž ke vzniku pojistné události je třeba, aby nastala další skutečnost, a to vznik a existence trvalých následků. Pojistné podmínky nelze vykládat izolovaně. Výklad zastávaný žalovanou by znamenal, že počátek běhu promlčecí lhůty by připadl na okamžik, kdy ještě n