11 CO 9/2022-247 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně (výrok I.) a dále povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] (výrok II.). 2. Takto rozhodl v pořadí druhým rozsudkem, poté co byl rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 6 C 95/2018 - 124, zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 11 Co 348/2020 - 163, o žalobě, jíž se žalobce domáhal vrácení částky [částka] s tvrzením, že uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě převedl na bankovní účet žalovaného [částka], žalovaný se zavázal peníze vrátit do konce roku 2017. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobce převedl dne [datum] na účet žalovaného částku [částka] (s údajem, že [částka] byla převedena pro štěstí), žalovaný ničeho nezaplatil ani k výzvě žalobce ze dne [datum], která mu byla doručena dne [datum]. 4. Po právní stránce uzavřel, že žalobce ani po poučení neprokázal tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z., a proto posoudil nárok dle § 2991 odst. 1 o.z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného, když nebylo prokázáno, že by mezi účastníky vznikl smluvní vztah, na jehož základě žalobce převedl na účet žalovaného předmětnou částku, s níž by byl žalovaný oprávněn disponovat. V závěrečném návrhu žalovaný vznesl námitku započtení, a to nákladů, které hradil v souvislosti s přípravou podnikatelského záměru účastníků, avšak tuto soud I. stupně nemohl zohlednit, v průběhu řízení nebylo prováděno dokazování ohledně úhrad nákladů, žalovaný ani neupřesnil, kdy a v jaké souvislosti měly být tyto vynaloženy, aby bylo možno posoudit oprávněnost vzneseného nároku navrhovaného k započtení. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci náklady řízení za 15 úkonů po [částka] a 15 paušálních náhrad, DPH a soudní poplatek [částka]. Nepřiznal náklady spočívající v opakovaných poradách s klientem, když se nejedná o účelně vynaložené náklady, žalobce se k jednání opakovaně nedostavoval, a úkony za nahlížení do spisu činili praktikanti advokátní kanceláře. 5. Proti výroku II. rozsudku podal odvolání žalobce, navrhl jej změnit a přiznat částku [částka]. Vytýká soudu I. stupně, že zcela pominul následující úkony právní služby - písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum] v rozsahu ½ úkonu. Při jednání dne [datum] byl přiznán pouze 1 úkon, ačkoli jednání trvalo od [číslo] do [číslo] h. Dále namítá, že nebyla přiznána odměna za 3 porady s klientem dle § 11 odst. 1 písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb. ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Prvá porada proběhla v reakci na ústní jednání a šlo o prvé vyjádření žalovaného, druhá porada se uskutečnila proto, že žalovaný týden před jednáním předložil vyjádření a 30 listin, poslední porada se konala v návaznosti na dvě rozsáhlá vyjádření žalovaného. 6. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný, navrhl jej změnit a žalobu zamítnout. Vytýká soudu I. stupně, že dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, odmítl provést všechny důkazy navržené žalovaným ve vyjádření ze dne [datum], kterými prokazoval svá tvrzení o vzniku dohody o spolupráci, když předtím nesl náklady na provádění činností pouze žalovaný, a převod finančních prostředků nelze posuzovat izolovaně od existence spolupráce účastníků řízení, když je dle § 556 odst. 2 o.z. nutno přihlédnout k tomu, co právnímu jednání předcházelo a co následovalo. Zjištění, že neexistoval žádný smluvní vztah, je v rozporu se skutkovým zjištěním učiněným soudem I. stupně ve zrušeném rozsudku ze dne [datum], v němž měl za prokázáno, že žalovaný byl požádán o spolupráci s vytvořením firmy pro elektronické bankovnictví a že ke spolupráci skutečně došlo. Žalovaný chtěl spolupráci v červnu [rok] ukončit, nebude-li za svou činnost kompenzován. Vytýká soudu I. stupně, že mu neposkytl poučení dle § 118a odst. 1 - 3 o. s. ř., a aniž provedl, jakékoli další dokazování vycházeje ze skutkových zjištění učiněných ve zrušeném rozsudku žalobě vyhověl. Namítá nepřezkoumatelnost rozsudku, když se soud I. stupně nevypořádal s argumentací žalovaného, že se neobohatil bez spravedlivého důvodu, formuloval souhrnné zjištění a nesprávně věc právně posoudil. Námitkou započtení se odmítl zabývat, ačkoli byla řádně uplatněna, a nesprávně posoudil, že byla neurčitá. 7. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce a doplnění odvolání vysvětlil, že po poskytnutí žalované částky žalovaný nadále pokračoval v obchodní činnosti pro žalobce, spolupracovali na akvizici společnosti [právnická osoba], není pravdou, že neexistoval žádný smluvní vztah. Žalovaný uskutečňoval pro žalobce zahraniční obchodní cesty, nemohl se tedy bezdůvodně obohatit, ale měl spravedlivý důvod, avšak soud I. stupně zamítl návrhy na účastnickou výpověď žalovaného, výslechy paní [příjmení] [příjmení] a pana [příjmení], jakož i listinné důkazy, žalovaný tak neměl možnost přesvědčit soud I. stupně. Napadený rozsudek je překvapivým rozhodnutím. Soud I. stupně se nevypořádal s námitkou, že jde o zneužití práva vůči žalovanému nepožívající ochrany dle § 8 o.z., chybí vysvětlení, v jakém rozsahu by měl žalovaný vydat obohacení a proč bylo nároku vyhověno. Absentuje odůvodnění ohledně počátku prodlení. Nesprávně soud I. stupně posoudil neurčitost námitky započtení, kterou lze vznést i po koncentraci řízení s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4182/2016. Ohledně náhrady nákladů řízení se domáhá aplikace § 150 o. s. ř., když z provedeného dokazování bezpečně vyplynulo, že žalovanou částku žalobce neposlal omylem, žalobce od počátku neunášel břemeno důkazní, odmítl několikrát účastnický výslech, setrval na tom, že poskytl zápůjčku. Náklady vynaložené po soudním jednání dne [datum] jsou vynaložené neúčelně, neboť od tohoto okamžiku bylo na žalovaném, aby prokázal právní titul k žalované částce. 8. Ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl napadený rozsudek potvrdit, soud I. stupně postupoval správně, když provedení navrhovaných důkazů odmítl, neboť žalovaný po poučení reagoval rozsáhlým popisem spolupráce, avšak uvedl, že přímý důkaz o tom, jaká byla dohoda uzavřená mezi účastníky ohledně předmětné částky, v žádné listině není. Ing. [příjmení] se k otázce uzavření smlouvy vyjádřit nemůže. Spravedlivý důvod měl dle žalovaného spočívat v tom, že z jeho činnosti v rámci spolupráce účastníků měl mít žalobce prospěch, jaký konkrétní prospěch však neuvedl. [ulice] spolupráce účastníků neměla s poskytnutím částky žalobcem žádnou spojitost. Námitka započtení je obecná, nekonkrétní, není uvedena, kdy se pohledávka žalovaného měla stát splatnou, odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4186/2016. Lze-li někomu vytýkat nepoctivé jednání a zneužití vzájemné důvěry, je to žalovaný. 9. V souzené věci soud I. stupně vydal rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 6 C 95/2018 - 124, jenž byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze č.j. 11 Co 348/2020 - 163 s tím, aby soud I. stupně řádně poučil žalobce dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k prokázání svých tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce, a pro případ, že toto tvrzení nebude prokázáno, poučil žalovaného dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby tvrdil a prokázal, kdy, za přítomnosti koho a s jakým obsahem byla uzavřena dohoda mezi účastníky, příp. dalším subjektem, o tom, jak je žalovaný oprávněn částku spotřebovávat, jaká byla dohoda o již vynaložených nákladech a v jaké výši měly být uhrazeny z žalované částky a jaká byla dohoda o způsobu, kterým si budou účastníci konkrétní výši budoucích nákladů sdělovat a potvrzovat. Pro případ, že žalovaný svoji obranu neprokáže, je nutno věc posoudit dle zásad o bezdůvodném obohacení. Zároveň odvolací soud poukázal na rozpory v tvrzení, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že většina žalovaným tvrzených nákladů byla vynaložena z účtu společnosti [právnická osoba] a další část nákladů byla vynaložena před žalovaným tvrzenou dohodou v červnu 2017. 10. Soud I. stupně sice účastníky uvedeným způsobem vyzval, avšak pouze písemně, k doplnění uvedených tvrzení (č.l. 175 a 176 spisu), ačkoli poučení dle § 118a o. s. ř. se poskytuje ústně při jednání (resp. vhodným se jeví např. písemná výzva a následné ústní poučení v jednací síni). Na uvedená poučení žalovaný reagoval podáním ze dne [datum] (správně má být 2021) na č.l. 178 a násl. spisu. Odvolací soud pochybení soudu I. stupně napravil a při jednání dne [datum] poučil dle § 118a o. s. ř. žalobce, který setrval na svých dosavadních tvrzeních, a neoznačil žádné důkazy, jimiž by prokázal uzavření smlouvy o půjčce. Proto odvolací soud uzavřel, že žalobce neprokázal uzavření smlouvy o půjčce dle § 2390 o.z. Následně odvolací soud poučil účastníky dle § 118a odst. 2 o. s. ř. a vyzval žalovaného dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ve smyslu citovaného zrušujícího usnesení k doplnění tvrzení týkajících se jeho obrany, když dosavadní tvrzení jsou obecná. 11. Žalovaný