12 CO 272/2021-80 — Městský soud v Praze

1 V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu podanou dne [datum] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2 Soud I. stupně takto rozhodl o nároku žalobkyně na náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím a [částka] s příslušenstvím proti státu podle zák.č. 82/1998 Sb., která jí měla vzniknout tím, že soudní exekutor Mgr. [jméno] [jméno] postupoval nesprávně ve věci exekuce sp.zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], neboť s ní nejednal jako s účastníkem řízení. Povinným byl její bývalý manžel [příjmení] [příjmení] a žalobkyně měla být účastnicí řízení jako jeho bývala manželka, proti jejímuž majetku byla exekuce rovněž vedena. Mohla by se tak v rámci exekuce bránit a podávat opravné prostředky. Protože žalobkyně nebyla účastníkem exekuce, nebyla jí vydána hyperocha ve výši [částka] z řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Tato částka byla předána jejímu bývalému manželovi, ačkoliv z celkové částky [částka] jako přebytku z rozdělované podstaty, která převyšovala v exekuci vymáhanou částku, polovina ve výši [částka] měl připadnout žalobkyni jako bývalé manželce, neboť byla součástí SJM. [příjmení] [částka] odpovídala náhradě za nemajetkovou újmu, která žalobkyni vznikla tímto nesprávným úředním postupem. 3 Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby pro neexistenci odpovědnostního titulu. Soudní exekutor postupoval v souladu se zákonem, žalobkyně podala proti usnesení soudního exekutora opravný prostředek, a její odvolání bylo neúspěšné, nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí, které by bylo změněno, nebo zrušeno. 4 Soud I. stupně měl z usnesení ze dne [datum], o rozdělení podstaty získané dražbou rodinného domu s pozemky v [obec], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], za prokázané, že soudní exekutor Mgr. [jméno] [jméno] rozhodl ve věci oprávněné [právnická osoba] proti povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení] o uspokojení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím tak, že částku [částka] rozdělil tím způsobem, že na pohledávku soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] určil částku [částka], na úhradu svých nákladů exekuce částku [částka], na pohledávku [právnická osoba] jako oprávněné částku [částka] a dále na pohledávku [právnická osoba] jako přihlášeného věřitele částečnou úhradu [částka]. 5 Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, které bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 16 Co 645/2017, odmítnuto s tím, že bylo podáno neoprávněnou osobou. 6 V exekuční věci sp.zn. [spisová značka] Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně jako bývalé manželky povinného [příjmení] [jméno] [příjmení] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 16 Co 407/2017-173, změnil usnesení soudního exekutora o příklepu vydražiteli na bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa] na pozemku parcelní [číslo] spoluvlastnický podíl [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemky parcelní [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Praha, katastrální území Kunratice, tak, že příklep se neuděluje, dovolání oprávněné bylo odmítnuto usnesením nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. 20 Cdo 2345/2018. 7 Po vymezení rozhodných právních skutečností ve vztahu k právní úpravě obsažené v ust. § 36 ex.ř., § 42 ex.ř., § 68 odst. 1 ex.ř., § 267 o.s.ř., a následně ust. § 13 zák.č. 82/1998 Sb., dospěl k závěru, že v daném případě nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí, ze kterého by vznikla škoda žalobkyni jako osobě, se kterou nebylo jednáno, ač s ní jednáno být mělo. Ve zmíněných exekučních řízeních, která byla vydána ve věci [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] nebyla vydána rozhodnutí, která by byla pro nezákonnost zrušena ve smyslu ust. § 7 zákona. 8 Žalobkyně tvrdila, že v exekučním řízení pod sp. zn. [spisová značka] s ní nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ač s ní jednáno být mělo. V době, kdy bylo zahájeno exekuční řízení ve věci [spisová značka], žalobkyně již nebyla v roce 2016 manželkou povinného [příjmení] [jméno] [příjmení], což vyplývá i z usnesení Městského soudu v Praze č.j. 16 Co 407/2017-173. Podle odůvodnění rozhodnutí bylo manželství uzavřeno [datum] a pravomocně rozvedeno [datum]. Pokud byl v rámci exekučních řízení postižen i její majetek, měla žalobkyně postupovat podle ust. § 68 ex. ř., žádat o vyškrtnutí věci ze seznamu, případně podat žalobu na vyloučení věci z exekuce podle občanského soudního řádu. 9 Pokud pak byla dražbou získaná částka namísto žalobkyni vrácena jejímu bývalému manželovi nebo jinému subjektu neoprávněně, žalobkyně se musí obrátit na tyto subjekty a žádat vydání bezdůvodného obohacení. V tomto směru jsou podle tvrzení žalobkyně i vedena řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 35 C 177/2011 a u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp.zn. 9 C 357/2019. 10 Vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn nesprávný úřední postup, ze kterého by mohla žalobkyni vzniknout újma ve smyslu ust. § 31a zák. č. 82/1998 Sb., ani skutečná škoda ve smyslu ust. § 26 zákona, soud I. stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl a ve prospěch žalované rozhodl o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. 11 Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, ve kterém prostřednictvím odvolacích důvodů podle § 205 odst. 2 písm. b),, e) a g) o.s.ř. namítla vady rozsudku soudu prvního stupně spočívající v tom, že odůvodnění rozhodnutí je vnitřně rozporné a nelogické, skutkové závěry jsou zčásti nesprávné a nedostatečně odůvodněné, právní závěry jsou pak nesprávné, nedostatečně odůvodněné a nemají oporu v judikatuře. Soud prvního stupně rovněž nesprávně a neúplně interpretuje jednotlivé důkazy a neúplně zjistil skutkový stav věci. Jeho skutkové závěry pak nemohou v reflexi provedeného dokazování obstát a mají za následek nesprávnost rozhodnutí. 12 Žalobkyně poukázala na to, že i z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá nepřípustnost postupu soudního exekutora, případně soudu, pokud jsou odmítána veškerá podání žalobkyně jako vedlejšího účastníka exekučního řízení po vykonání dražby s odůvodněním, že dnem dražby její účast v řízení skončila. Zánik účasti vedlejšího účastníka před rozvržením výtěžku dražby není na místě. Není zde důvodu k odepření možnosti bránit svůj majetek vedlejšímu účastníku, a tím i právo na co nejvyšší hyperochu a tedy dohlížet na to, že pohledávky uspokojované z výtěžku jsou po právu. K odepření práva účastnit se v řízení žalobkyni mělo právě za následek vzniklou škodu, soudní exekutor postupoval výhradně ve prospěch oprávněného a nikoliv jako osoba zastupující veřejnou moc i ku ochraně práv všech účastníků, tedy i žalobkyně, jejíž majetek byl dražen. 13 Soudní exekutor proto pochybil, pokud odmítl obranu žalobkyně proti rozvrhovému usnesení ze dne [datum], a tím zabránil žalobkyni v domožení se svého práva. Žalobkyni byl proto vydražen v předmětném řízení rodinný dům s pozemky za cenu [částka], z čehož měl hyperochu nad částku [částka] s příslušenstvím, pro kterou bylo exekučním řízení sp. zn. 191 EX 6299/16 vedeno, vrátit žalobkyni. Namísto toho však soudní exekutor nechal oprávněného přihlásit do dražby nezpůsobilou pohledávku k úhradě a podání žalobkyně poukazující na tento nesprávný postup odmítal jako podaná osobou, která již není účastníkem řízení. 14 Tento postup soudního exekutora, a případně následný postup soudu, považuje žalobkyně za nezákonný, pokud je založen na závěru o zániku účasti vedlejšího účastníka exekučního řízení ve chvíli, kdy ještě ani nedošlo k rozvrhu výtěžku z dražby jeho majetku. Žalobkyni vzniklou značnou škodu přes výzvy neuhradil ani původní povinný [příjmení] [příjmení] ani původní oprávněný [právnická osoba] [obec] a.s. ani soudní exekutor Mgr. [jméno] [jméno]. Je tím naplněn i požadovaný předpoklad vzniku škody, nesprávného úředního postupu a příčinné souvislosti podle zákona č. 82/1998 Sb. Ohledně okolností vzniku nároku pak žalobkyně odkázala na podrobné podání ze dne [datum]. Soudem prvního stupně vydaný rozsudek proto není po právu a navrhla proto, aby odvolací soud jeho změnou žalobě vyhověl v plném rozsahu, případně aby rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 15 Žalovaná ve vyjádření k odvolání setrvala na svém procesním stanovisku založeném na tvrzení o nesplnění předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu v podobě existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu a navrhla rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdit. 16 Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání v celém rozsahu napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (ust. § 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání. 17 Soudu I. stupně nebylo možné vytknout pochybení s možným vlivem na správnost rozsudku, pro rozhodnutí ve věci si opatřil dostatek podkladů zákonně provedeným dokazováním. Důkazy pak hodnotil správně po