12 CO 279/2022-212 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výroku II. uložil povinnost žalobkyni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného. 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] představující škodu způsobenou na věcech ve vlastnictví žalobkyně umístěné v bytu užívaném žalovaným s odůvodněním, že je nájemkyní bytu [číslo] o velikosti 95 m² sestávajícího ze 3 pokojů a kuchyňského koutu s příslušenstvím, který se nachází ve 2. nadzemním podlaží domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a na adrese [adresa] (dále též jen„ předmětný byt“). Tento byt žalovaný užíval na základě podnájemní smlouvy ze dne [datum]. Dle čl. V. odst. 1 smlouvy byl žalovaný povinen hradit žalobkyni měsíčně podnájemné a zálohy na služby ve výši [částka] nejpozději do 5. dne měsíce, za který se podnájemné hradí. Tuto povinnost však žalovaný opakovaně porušoval a proto žalobkyně žalovanému dopisem ze dne [datum] podnájem vypověděla bez výpovědní doby. Byt žalovaný opustil ke dni [datum]. K uvedenému dni proto žalobkyně byt převzala. Při převzetí bytu však bylo zjištěno, že žalovaný byt neužíval řádně, neboť v rozporu s čl. VIII odst. 7 smlouvy byly v bytě poškozeny dveře od šatní skříně a potah. Žalobkyně na uvedení bytu do původního stavu vynaložila částku [částka]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k náhradě nákladů vynaložených na uvedení bytu do původního stavu, žalovaný však ničeho neuhradil. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně nikterak nedokládá, že byly dané kusy nábytku ve vlastnictví žalobkyně, že se nacházely v předmětném bytě a že poškození způsobil žalovaný. Žalovaný nemohl přijet do [anonymizováno] v důsledku protiepidemických opatření a žalobkyně této situace zneužila. Žalovaný nebyl nikdy vyzván, aby se účastnil prohlídky bytu dne [datum] a ani předání bytu dne [datum]. V okamžiku, kdy žalovaný v [anonymizováno] [rok] odcestoval, byl byt v naprostém pořádku, včetně potahu na lavici a šatní skříně. Do bytu vstupovaly různé osoby v jeho nepřítomnosti, je možné, že případná poškození mohly způsobit samy tyto osoby, navíc žalovaný tato poškození nikdy nemohl stvrdit, neboť do bytu mu byl zamezen přístup, byly vyměněny zámky a věci žalovaného jsou nadále v držení žalobkyně, která mu je odmítá vydat. Postup žalobkyně považuje přinejmenším za hrubě nekorektní až šikanózní. 4. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu (podrobně uvedeného v bodě 4. - 18. napadeného rozhodnutí), že žalobkyně jako nájemce a žalovaný jako podnájemce uzavřeli dne [datum] podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem předmětného bytu na dobu 2 roky od [datum], tedy do [datum]. Dle čl. V. byl podnájemce povinen platit nájemci podnájemné ve výši [částka] a [částka] měsíčně. Dne [datum] žalovaný odcestoval a z důvodu epidemiologické situace a uzavření hranic se nemohl vrátit do [země]. Žalobkyně dne [datum] sepsala výpověď z podnájemní smlouvy dle čl. XI odst. 4 bez výpovědní doby, kterou doručila emailem žalovanému dne [datum]. Obě strany následně komunikovaly i prostřednictvím svých právních zástupců o možnostech uzavření dohody o narovnání, jednání však nebyla úspěšná. Do předmětného bytu vstoupil dne [datum] [příjmení] [příjmení] mladší, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], aby zjistili stav bytu, byt byl plný věcí žalovaného. Následně stejné osoby vstoupily do bytu [datum], kdy sepsaly předávací protokol, zanesly do něj poškození – poškozený potah na sedadle a skříňové dveře. O tomto protokolárním předání bytu nebyl žalovaný informován a na protokolu není podepsán. Žalobkyně měla nechat vyrobit nové dveře k šatní skříni a náhradní potah [anonymizováno] za celkovou cenu [částka] u společnosti [právnická osoba] (náhradní potah za [částka] a dveře k šatní skříni za [částka]), faktura byla vystavena dne [datum]. Následně žalobkyně vyzvala k zaplacení této částky žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou doručila žalovanému emailem. Do bytu měl ještě v průběhu nájemního vztahu přístup [jméno] [příjmení], který žalovanému zaléval kytky. Následně žalobkyně oznámila žalovanému, že v bytě jsou vyměněny zámky a vrátí mu jeho věci pouze v případě, že dojde k úhradě dluhu na podnájemném včetně příslušenství a skladného. Svědek [příjmení] [příjmení] tvrdil, že o stavu bytu a jeho poškození pořídil fotografie již v dubnu či červenci [rok], avšak předložil jedinou fotografii z [datum] tvrzeného poškození potahu, přičemž fotografie neodpovídá popisu poškození svědky. Fotografie poškození skříně předložena nebyla. 5. Uzavřel, že podle ust. [ustanovení pr. předpisu]“), nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v něm sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení [ustanovení pr. předpisu] se použije přiměřeně. Nicméně na základě všech pochybností (podrobně uvedených v bodě [anonymizováno] - [anonymizováno] napadeného rozhodnutí) a na základě provedeného dokazování dovodil, že žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno, když jednoznačně a beze vší pochybnosti neprokázala, že by bylo poškozeno zařízení v konkrétním předmětném bytě, jaký byl rozsah a charakter daného poškození, skutečnost, že předložená faktura odpovídá pracím na opravě těchto konkrétních kusů nábytku, a zejména že by škodu, pokud skutečně vznikla, způsobil sám žalovaný a vznik škody je tak v příčinné souvislosti s porušením povinností žalovaného jako podnájemce zakotvených v podnájemní smlouvě. Odkázal též na platnou judikaturu Nejvyššího soudu - rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jakož i rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. [rok]). Proto soud I. stupně žalobu zamítl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení soud I. stupně odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšnému žalovanému přiznal náklady řízení. 7. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání žalobkyně, které odůvodnila ust. § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř. s tím, že nelze souhlasit se závěrem soudu I. stupně, že neunesla důkazní břemeno. Zdůraznila, že v řízení prokázala, že v bytě užívaném žalovaným došlo v době, kdy žalovaný tento byt užíval, k poškození dveří od šatní skříně a potahu taburetu (lavice) v chodbě. Na uvedení tohoto vybavení bytu do původního stavu žalobkyně vynaložila částku [částka]. Všichni svědkové potvrdili, že v době předání bytu žalovanému byl tento byt a jeho vybavení zcela nové po kompletní rekonstrukci. Součástí bytu byly vestavěné skříně, a v chodbě se nacházel taburet (lavice) s potahem. Současně uvedli, že ke dni [datum] se na potahu taburetu nacházela velká skvrna a u dveří byla část dřeva odštípnutá. Uvedená poškození bylo nutno opravit výměnou za nový potah a za nové dveře, přičemž náklady na odstranění těchto poškození činily [částka], z čehož [částka] činily náklady na nový potah a [částka] činily náklady na nové dveře. Rovněž bylo prokázáno, že k poškození uvedeného vybavení v bytě došlo v době, kdy byt užíval žalovaný na základě podnájemní smlouvy a tedy i příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušení povinnosti žalovaného jako podnájemce (konkrétně povinnost dle čl. VIII odst. 7 smlouvy). Soud I. stupně však posoudil všechny svědecké výpovědi jako nepřesvědčivé. Dle žalobkyně je pak závěr soudu I. stupně, že výpovědi svědků měly být nacvičené, ale zároveň v detailech neurčité, zjevně nesmyslný a vnitřně rozporný. 8. Pokud měl soud I. stupně za to, že k prokázání nároku žalobkyně je ve věci nezbytné dokázat, že svědek [příjmení] [příjmení] byl ze strany žalobkyně zmocněn k zastupování, či že by žalobkyně neprokázala, že se jím předložená faktura týká oprav v předmětném bytě, měl žalobkyni v tomto směru konkrétně poučit dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Takové poučení však žalobkyni neudělil, přesto žalobu zamítl z důvodu neunesení důkazního břemene. Takový postup je pak zcela v rozporu s ustálenou judikaturou. Žalobkyně do bytu v době, kdy jej užíval žalovaný, bez jeho vědomí nevstupovala. Poprvé do bytu vstoupila až dne [datum], tedy poté, co byl podnájem ke dni [datum] ukončen v návaznosti na dohodu o narovnání, jež byla mezi účastníky řízení odsouhlasena, ale poté pouze z důvodů na straně žalovaného nedošlo k jejímu podpisu. V rámci uvedené dohody, jejíž obsah byl žalovaným, resp. jeho právním zástupcem, výslovně odsouhlasen, bylo sjednáno oprávnění žalobkyně vstoupit do bytu, pokud do [datum] nebude uhrazena část dluhu za užívání předmětného bytu. Soud I. stupně však zcela nedůvodně a bez ohledu na ostatní provedené důkazy založil své rozhodnutí výlučně na neprokázaných tvrzeních žalovaného. Takový postup soudu I. stupně žalobkyně označila za zjevně nesprávný. 9. Navrhla, aby odvola