12 CO 322/2021-73 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně v záhlaví uvedeným rozhodnutím ve výroku I. zrušil společné jmění manželů žalobkyně [jméno] [příjmení], narozené [datum], a žalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], s účinností ke dni nabytí právní moci tohoto rozsudku a ve výroku II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky. 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zrušení společného jmění manželů s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne [datum] manželství. Manželé nemají ve společném jmění vyjma běžného vybavení domácnosti na adrese trvalého bydliště. Žalobkyně pracuje jako OSVČ v oblasti turistický průvodce a činnosti cestovní agentury. Od počátku roku 2020 měla žalobkyně malé příjmy, poté od začátku května roku 2020 již žádné, avšak má pracovní závazky, které musí dodržet. Žalobkyně je výhradní majitelkou společnosti [právnická osoba], [IČO], která je momentálně v obrovské ztrátě, jež může být s ohledem na pandemii výrazně vyšší. Peníze na účtu společnosti jsou zálohy klientů, které jsou v případě nerealizování zájezdu vráceny. Ztrátu činí zaplacené zálohy na letenkách a ubytování doposud nevrácené na účet. Společnost byla založena díky vnosu rodičů žalobkyně v částce [částka]. Sídlo společnosti je v domě obou rodičů žalobkyně s jejich souhlasem. Trvání společného jmění je vysokým rizikem pro rodinu. Žalovaný odmítá dohodu o zrušení společného jmění bez udání důvodu uzavřít, proto žalobkyně požaduje zrušení společného jmění manželů za trvání manželství z důvodu podnikání žalobkyně. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný pro žalobkyni pracuje již od roku 2004 před založením společnosti žalobkyně do současnosti. Není pravdou, že by společnost byla založena z prostředků daru rodičů žalobkyně. Žalovaný se na chodu společnosti podílel rovným dílem. Za trvání manželství žalobkyně díky chodu společnosti nabývala značný majetek, na němž se žalovaný podílel svou spoluprací rovným dílem. Žalovanému tak náleží ideální podíl na veškerém jejím majetku, kterého za trvání manželství nabyla žalobkyně. Během trvání společného jmění manželů došlo ze společných prostředků k celkové rekonstrukci společného bydlení a tím i k zásadnímu navýšení tržní hodnoty nemovitosti. Ze strany žalobkyně došlo v poslední době ke koupi několika dalších nemovitostí, které byly uhrazeny ze společných prostředků a je nutné je zahrnout do společného jmění manželů rovněž. 4. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. Žalobkyně je podnikatelkou podnikající na základě živnostenského listu s předmětem podnikání průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu, s datem vzniku živnostenského oprávnění k [datum], na dobu neurčitou. Žalobkyně dále podniká jako fyzická osoba – podnikatelka s předmětem podnikání – výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, průvodcovská činnost, realitní kancelář, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb, průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu ode dne [datum]. Dne [datum] byl žalobkyni udělen souhlas vlastního nemovitosti s umístněním sídla [právnická osoba] s.r.o. do nemovitosti – domu na adrese [adresa] [právnická osoba] vznikla dne [datum] a jejím jediným jednatelem a společníkem je žalobkyně. Za rok 2019 měla společnost výnosy z cestovního ruchu v částce [částka], a náklady ve výši [částka]. Za rok 2020 pak výnosy z cestovního ruchu v částce [částka] a náklady ve výši [částka], jednoho zaměstnance, uplatnila daňovou ztrátu za zdaňovací období 2018 a 2019 a společnosti byla půjčena bezúročně částka [částka] [ulice] výsledek hospodaření společnosti byl - [částka], provozní výsledek hospodaření za účetní období byl v částce – [částka] a čistý obraz za účetní období byl v částce [částka]. Společnost měla k [datum] brutto aktiva [částka], z čehož [částka] představovala aktiva oběžná. Pasiva společnosti byly v částce [částka], s vlastním kapitálem v částce [částka], kdy zbytek představovaly pouze závazky společnosti v částce [částka]. Žalovaný podniká jako fyzická osoba – podnikatel s předmětem podnikání – výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, provozování cestovní agentury. 5. Soud I. stupně poté uzavřel, že ke zrušení společného jmění manželů může soud podle ust. § 724 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), přistoupit pouze na návrh a jsou-li ke zrušení dány závažné důvody. 6. V řízení bylo prokázáno, že v daném případě jsou dány důvody pro zrušení společného jmění manželů za trvání manželství. Z podání účastníků vyplývá, že účastníci mají ve společném jmění manželů minimálně základní vybavení domácnosti. Oba účastníci podnikají na základě živnostenských oprávnění. Dále žalobkyně je jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba], přičemž z provedeného dokazování účetními závěrkami za roky 2019 a 2020 vyplynulo, že společnost je prokazatelně ve ztrátě. Současně nelze opomenout ani objektivní skutečnost, že podnikání v oblasti turismu se nachází z důvodu pandemie v krizi a není jisté, kdy a zda tato krize skončí. Jsou tak zde veškeré důvody pro to, aby společné jmění manželů bylo zrušeno (ust. § 724 odst. 2 o. z.) a proto soud I. stupně návrhu žalobkyně zcela vyhověl. 7. Výrok II. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud I. stupně ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“ 8. Proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání žalovaný, které odůvodnil tak, že s daným výrokem soudem I. stupně nesouhlasí, cítí se jím být poškozen, a především považuje veškerá relevantní tvrzení žalobkyně vedoucí k rozsudku soudu o zrušení společného jmění manželů za nepravdivá, záměrně vykonstruovaná a účelově vytvořená na základě nepravdivých údajů a dokumentů. 9. Účastníci vždy v uvedené společnosti pracovali se žalobkyní společně a vše projednávali dohromady, avšak tyto skutečnosti nejsou v dané věci zvláště relevantní. 10. Je sice objektivním faktem, že celý podnikatelský sektor cestovního ruchu zaznamenal značný úbytek klientů, avšak je třeba brát zřetel na konkrétní pozici [právnická osoba] v rámci cestovního ruchu a její situace a nastavení způsobu podnikání s ohledem na možná rizika. V rámci cestovního ruchu [právnická osoba] se nachází v segmentu zprostředkovatelské společnosti, tedy společnosti, která přímo nepodstupuje žádná velká rizika spojené s podnikáním v cestovním ruchu, jelikož přijímá zakázky od klientů, k jejichž uzavření vždy inkasuje finanční zálohy na pokrytí vlastní práce pro daného klienta a zároveň zálohovou platbu pro krytí objednaných služeb. 11. Navrhl napadené rozhodnutí změnit tak, že žaloba se zamítá. 12. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila tak, že tvrzení žalovaného dokazuje jen pravdivost tvrzení žalobkyně, že žalovaný nechápe princip ochrany rodiny zrušením společného jmění manželů z důvodů rizika podnikání žalobkyně jako fyzické osoby i jediné majitelky [právnická osoba] v cestovním ruchu. 13. Žalovaný pomíjí fakt, že [právnická osoba] bude mít povinnost vrátit klientům za cesty do Evropy zálohy ve výši cca [částka]. Přitom za rok 2020 byla vybrána desetina objemu vybraných záloh z předchozích let při nulové realizaci cest zámořských klientů. 14. Také nechápe princip ochrany rodiny zrušením společného jmění manželů z důvodů rizika podnikání, ve kterém žalobkyně podniká (v oboru cestovního ruchu), a to jak fyzická osoba, tak jako jediná majitelka firmy [právnická osoba] 15. Žalovaný také pomíjí fakt, kolik z dosud nevypořádaných případů objednaných v roce 2019 a 2020 ze zámoří u firmy [anonymizováno] a žalobkyně jako podnikatelky v cestovním ruchu bude v budoucnu realizováno a které budou muset být dříve nebo později se zákazníky vyrovnány se ztrátou firmy [anonymizováno] i žalobkyně. 16. Navrhla potvrzení napadeného rozhodnutí. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 17. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 18. Předně je třeba uvést, že soud I. stupně nepochybil, pokud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], když žalovaný nepožádal o odročení jednání a byly tak splněny podmínky ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. (viz bod 5. odůvodnění napadeného rozhodnutí). 19. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná a pro rozhodnutí o věci samé plně postačující skutková zjištění. Skutkový stav také nedoznal žádných změn ani v odvolacím řízení. 20. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud I. stupně pak také podle odpov