13 CO 219/2022-496 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), [anonymizováno] uložil žalované zaplatit žalobci v téže lhůtě kapitalizovaný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum], tj. částku [částka] (výrok II), co do částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok III) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka], odpovídající 86% celkových nákladů řízení žalované, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok [příjmení]). 2. Soud prvního stupně tak rozhodl o žalobě podané u něj dne [datum], kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhradu škod, poté, co žalovaná na jeho původní žalobní požadavek ve výši [částka] plnila po podání žaloby částkou [částka] a co bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno k částečnému zpětvzetí žaloby. Tvrzené újmy měly žalobci vzniknout následkem [anonymizována dvě slova] jeho osoby, vedeného posléze u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. [spisová značka], jehož usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o postoupení věci přestupkovému orgánu podle § 222 odst. 2 tr. řádu. Na odškodnění nemajetkové újmy, jež měla žalobci vzniknout z důvodu zahájení a vedení [anonymizována dvě slova], žádá žalobce po plnění žalované ve výši [částka] zaplatit [anonymizováno] ještě částku [částka] (původní žalobní požadavek činil [částka]). Na náhradu škody odpovídající žalobcem v průběhu [anonymizována dvě slova] vynaloženým nákladům obhajoby, v žalobě vyčísleným na [částka], požaduje žalobce po plnění žalované částkou [částka] doplatit rozdíl činící [částka]. Zaplacení částek [částka] a [částka] nárokuje žalobce na náhradu škod odpovídajících výdělku, který mu ušel z důvodu [anonymizována dvě slova] v obdobích vymezených v žalobě jednak jako (odvolanému) vedoucímu oddělení kulové střelby [anonymizována dvě slova] sportu [stát. instituce], organizační složky státu ([anonymizováno] i jen„ [anonymizována dvě slova]“), jednak jako (opětovně) nezvolenému prezidentu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], z. s. ([anonymizováno] i jen„ [anonymizováno]“). Úrok z prodlení v zákonné výši žádá žalobce z uvedených částek od [datum] do zaplacení a v případě žalovanou dne [datum] uhrazené částky jen do tohoto data s tím, že nárok u žalované předběžně uplatnil dne [datum]. 3. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Žalobcovo [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne [datum] pro [anonymizována dvě slova] údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea první a druhá tr. zákoníku. Dne [datum] byla ve věci podána obžaloba k Okresnímu soudu Plzeň-město ([anonymizováno] v části pojednávající o skutkových zjištěních jen„ okresní soud“), dne [datum] okresní soud rozhodl [anonymizována dvě slova], proti kterému žalobce podal odpor. Okresní soud uznal žalobce rozsudkem ze dne [datum] vinným ze [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea první tr. zákoníku a uložil mu trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dva a půl roku, [anonymizováno] žalobci uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárních a dozorčích orgánů v právnických osobách na dobu pěti let a uložil žalobci peněžitý trest ve výši [částka]. K žalobcovu odvolání Krajský soud v Plzni usnesením ze dne [datum] odsuzující rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. V něm okresní soud znovu rozhodl usnesením ze dne [datum] tak, že věc se podle § 222 odst. 2 tr. řádu postupuje [anonymizována dvě slova] pro [příjmení] kraj – [anonymizováno] pracoviště v [obec] s tím, že stíhaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek podle [ustanovení pr. předpisu], o účetnictví. Takto postoupený skutek byl v usnesení vymezen tak, že žalobce v období od [datum] do [datum] jako statutární orgán spolku [anonymizováno] střelecký klub [anonymizována dvě slova] [obec] ([anonymizováno] jen„ [anonymizována dvě slova] [obec]“), odpovědný za hospodaření spolku, nezajistil dostatečný dohled nad již pravomocně odsouzeným hospodářem spolku [jméno] [příjmení], kterého pověřil vedením účetnictví, čímž nebylo vedeno účetnictví klubu v souladu s ustanovením [ustanovení pr. předpisu], o účetnictví, neboť nebyly prováděny roční inventarizace majetku, byly zakládány účetní doklady bez podpisového záznamu osoby odpovědné za účetní případ či osoby odpovědné za jeho zaúčtování, v účetním období let [rok] a [rok] byla vedena nesprávně evidence příjmů souvisejících s účetním obdobím, peněžní deník nebyl podepsán odpovědnou osobou, nebyla vedena kniha pohledávek a závazků a pomocné knihy evidence hmotného majetku a zásob a rovněž nebyla vedena pokladní kniha a evidence jízd motorového vozidla [anonymizována dvě slova]. 4. [anonymizováno] soud prvního stupně zjistil, že žalobcovo [anonymizována dvě slova] bylo rozsáhle medializováno a že„ mediální masáž do určité míry organizoval pan [příjmení] ve spojitosti s redaktorem [příjmení]“, jak vzal za prokázáno žalobcovým výslechem. Žalobcova manželka, pracující jako učitelka, čelila kritickým připomínkám ze strany kolegů, vědomost okolí o žalobcově [anonymizována dvě slova] pociťovali i žalobcův syn, t. č. pracující jako asistent soudce Krajského soudu v Plzni, a dcera. [anonymizována dvě slova] žalobce stresovalo, nicméně negativně nepoznamenalo ani jeho vztah s dětmi, ani k manželce, kteří věřili v jeho nevinu. Výslechem svědka [příjmení], ředitele [anonymizována dvě slova], vzal soud prvního stupně za prokázané, že svědka nevedlo k odvolání žalobce z funkce vedoucího oddělení kulové střelby žalobcovo [anonymizována dvě slova], neboť svědek ctil presumpci neviny, jak uvedl při výslechu, ale ztráta důvěry svědka v žalobce zapříčiněná tím, že žalobce měl v kanceláři lovecké trofeje, že byl součástí problémů ve vztazích mezi„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“ a že žalobce svědka neinformoval o svém [anonymizována dvě slova]. 5. Soud prvního stupně vzal za prokázané rovněž to, že v době, kdy byl žalobce statutárním orgán [anonymizována dvě slova] [obec], skutečně došlo v rámci hospodaření tohoto klubu k nesrovnalostem, za které byl pravomocně odsouzen hospodář klubu [jméno] [příjmení], že na tyto nesrovnalosti poukázal v rámci svého projevu na 11. sjezdu [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení], soudem prvního stupně rovněž vyslechnutý jako svědek, a že toto svědkovo vystoupení, jakožto dlouholetého člena tohoto [anonymizováno] a osoby známé ve [anonymizováno] prostředí, bylo sto ovlivnit delegáty sjezdu při žalobcově ne (znovu) zvolení prezidentem [anonymizováno]. Podle soudu prvního stupně tak žalobcovo [anonymizována dvě slova] nebylo příčinou ani jeho odvolání, ani ne (znovu) zvolení. Výslechem svědka [příjmení] soud prvního stupně zjistil, že uvedené nesrovnalosti a nedostatky v činnosti žalobce jako předsedy [anonymizována dvě slova] [obec] záležely v tom, že od roku [rok] nesvolal členskou schůzi, neschvalovaly se rozpočty, nikdo ze členů klubu nevěděl, jak funguje hospodaření klubu, z peněz klubu bylo zakoupeno vozidla [anonymizováno] s nadstandardní výbavou, žalobce přitom žádnému z členů klubu neřekl, že vozidlo je klubu, pro účely klubu se nevyužívalo. Nespokojenost členů [anonymizována dvě slova] [obec] s tím, jak žalobce klub vede, byla ve [anonymizováno] prostředí známa. 6. Konečně soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce uplatnil posléze zažalované nároky u žalované dne [datum] a že žalovaná plnila jen v rozsahu již shora uvedeném. 7. Uvedené soud prvního stupně právně posoudil s poukazem na ustanovení § 1 odst. 1, § 2, § 5, § 8 odst. 1, § 13 odst. 1, 2, § 14 odst. 3, § 15 odst. 1, 2 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ([anonymizováno] i jen„ OdpŠk“). Uzavřel, že žalobcovo [anonymizována dvě slova] je vzhledem k jeho výsledku namístě kvalifikovat jako nezákonné, kterážto skutečnost obecně zakládá nároky jak na náhradu [anonymizováno] stíháním způsobené škody, tak v jeho důsledku vzniklé imateriální újmy. 8. Nárok na náhradu škody odpovídající nákladům obhajoby soud prvního stupně shledal důvodným jen v rozsahu částky [částka] s tím, že se sice ztotožňuje s posouzením žalované, pokud z konkrétních důvodů krátila žalobci poskytnuté odškodnění ve vztahu k jednotlivým úkonům obhajoby, ale že žalovaná pochybila při výpočtu, pročež měla žalobci na náhradu škody z tohoto důvodu správně poskytnout částku vyšší právě o [částka]. Ve zbytku, tj. ohledně částky [částka], soud prvního stupně shledal ve shodě s obrannou argumentací žalované žalobu v tomto nároku nedůvodnou. 9. K zamítnutí nároků na náhradu ušlého zisku byl soud prvního stupně