13 CO 375/2021-149 — Městský soud v Praze

1. Napadeným (doplněným) rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.) a žalovanému ustanovené advokátce JUDr. [jméno] [příjmení] přiznal odměnu za zastupování ve výši [částka], která bude uhrazena po právní moci tohoto výroku účtárnou tamního soudu (výrok III.). 2. Na základě skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena elektronicky v aplikaci internetového bankovnictví a její podpis byl zajištěn připojením elektronických podpisů smluvních stran. Pře uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně ověřila úvěryschopnost žalovaného. Ten se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách [částka], avšak z poskytnuté mu částky [částka] uhradil částku [částka]. Rozsudkem tamního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byl žalovaný omezen ve svéprávnosti na dobu tří let, a to mimo jiné tak, že není oprávněn nakládat s finanční částkou přesahující [částka] týdně. Opatrovnicí žalovaného byla ustanovena Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno] zmíněném rozsudku byla žalobkyně informována dne [datum]. Ze znaleckého posudku vypracovaného v řízení o omezení svéprávnosti, jehož závěru odpovídají i skutečnosti zjištěné z výpovědi svědka [příjmení], vyplývá, že již v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru žalovaný nebyl schopen právně jednat, neboť ze znaleckého posudku se podává, že rozpoznávací a ovládací schopnosti žalovaného jsou sníženy, žalovaný mimo jiné není schopen porozumět důsledkům uzavíraných smluv, kdy finanční plnění je vyšší než [částka], přičemž znalkyní popsaný [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] Smlouva o úvěru ze dne [datum] je tedy neplatná. Dále vzal za prokázáno, že zůstatek na účtu žalovaného v roce [rok] v červnu [částka], v červenci [částka], v srpnu - [částka], v září [částka], v říjnu [částka], v listopadu [částka], v prosinci [částka] a v roce [rok] v lednu - [částka], v únoru - [částka], v březnu - [částka], v dubnu - [částka], v květnu [částka], v listopadu - [částka], v říjnu - [částka] a prosinci - [částka]. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o úvěru, a sice dne [datum] (žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka]), dne [datum] (žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka]), dne [datum] (žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka]), dne [datum] (žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka]) a dne [datum] (žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka]). Usnesením Policie ČR č.j. [spisová značka] [spisová značka] byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209/1 tr. zák., kterého se měla dopustit v usnesení uvedená osoba tím, že vykládala od žalovaného částku [částka]; usnesením Policie ČR č.j. [spisová značka] [spisová značka] byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209/1 tr. zák., kterého se měly dopustit osoby uvedené v usnesení tím, že způsobem popsaným ve výroku vylákaly od žalovaného částku [částka]. 3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud prvního stupně s odkazem na § 581, § 2991 a § 2993 o. z. k závěru, že ze strany žalovaného došlo převzetím částky [částka] jakožto plnění z neplatné smlouvy o úvěru k bezdůvodnému obohacení, neboť sama skutečnost, že žalovaný převzal uvedenou částku v [anonymizována dvě slova], která jej činila neschopným právní jednat, nemůže vést k závěru, že žalovaný je oprávněn si toto plnění ponechat. Nebyly přitom zjištěny žádné skutečnosti, na základě nichž by bylo možno učinit závěr, že výkon práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení byl v rozporu s dobrými mravy, tj. že by ze strany žalobkyně došlo při uzavírání předmětné smlouvy k využití duševního stavu žalovaného ve snaze získat výhody z uzavřené smlouvy (získání provize). Nebylo tak prokázáno, že by při uzavírání smlouvy o úvěru žalobkyně postupovala jinak než standardním způsobem určeným žalobkyní (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). Dovodil, že pro posouzení otázky, zda ze strany žalovaného šlo o bezdůvodné obohacení, je bezvýznamná skutečnost, zda případné plnění bylo následně použito ve prospěch třetích osob (případné následné právní jednání žalovaného v tomto směru by bylo rovněž stiženo neplatností a žalovaný by se mohl domáhat vrácení takového plnění), jakož i skutečnost, že zůstatek na účtu žalovaného byl v roce [rok] i v roce [rok] setrvale velmi nízký, příp. záporný. Rovněž tak skutečnost, že před uzavřením předmětné smlouvy účastníci uzavřeli i další smlouvy o úvěru, nemůže sama o sobě vést k závěru, že smlouva o úvěru z [datum] byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy. V daném případě je třeba přihlédnout k tomu, že se ze strany žalobkyně nejednalo o záměrné přehlížení zjevně seznatelného nedostatku svéprávnosti dlužníka při sjednání smlouvy o úvěru. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, byla dotčená smlouva o úvěru uzavřena elektronicky, zaměstnankyně žalobkyně tak ani neměla možnost ověřit mentální stav potenciálního dlužníka. Za stavu, kdy dlužník byl schopen komunikovat elektronickou cestou a ke smlouvě připojil elektronický podpis, lze ze strany zaměstnankyně žalobkyně předpokládat, že neměla ani nemohla mít o duševním stavu dlužníka žádné pochybnosti. Nemohla předpokládat, že za dlužníka vyplňuje potřebné formuláře třetí osoba. Zprostředkovatel si tak nemohl být vědom limitovaného chápání a jednání žalovaného. [jméno] okolnost, že žalovaný využil získané prostředky k tomu, aby je předal třetím osobám, které jej z něho vylákaly, nemůže jít k tíži žalobkyně. Uzavřel tak, že žalobkyně uplatnila svůj nárok důvodně, když žalovaná částka představuje bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému dostalo plněním žalobkyně na základě neplatné smlouvy o úvěru. Žalobě proto vyhověl a o nákladech řízení rozhodl podle § 150 o. s. ř., když ve finančních poměrech žalovaného shledal důvody zvláštního zřetele hodné, pro které úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení odepřel. 4. Proti tomuto rozsudku, a to pouze do výroků I. a II., podal žalovaný včas obsáhlé odvolání a soudu prvního stupně vytýkal, že správně nevyhodnotil jeho situaci jakožto osoby s omezenou svéprávností, limitované ve svém jednání a projevech, že přisvědčil, že veškeré kroky žalobkyně při uzavírání spotřebitelských úvěrů s ním jsou zcela po právu, slabší stranu spotřebitelského vztahu že tak postavil na roveň osoby plně svéprávné, právně odpovědné, že jednotlivé kroky spotřebitelského vztahu účastníků nehodnotil s přihlédnutím k jeho nespornému omezení danému omezením svéprávnosti, že vedl zcela formální dokazování k jeho námitkám a že nepřekonal limit daný ustanovením zákona o bezdůvodném obohacení a jeho objektivního charakteru. Uvedl, že žalobkyně podniká v oboru poskytování spotřebitelských úvěrů a bez řádného prověření jeho osoby a bez osobního jednání s ním poskytla plnění přesahující jeho oprávněnou dispozici s finančními prostředky. Žalobkyně tak neuplatnila nezbytnou obezřetnost při své podnikatelské činnosti a měla by proto nést i veškerá rizika, která s jejími podnikatelskými aktivitami souvisí. Nelze na něho přenést riziko plnění z neplatné spotřebitelské úvěrové smlouvy, navíc v částce, která podstatným způsobem převyšuje limit stanovený znaleckým posudkem k realizaci jeho plateb. Formalistický způsob splnění podmínek prověřované osoby podle zákona na ochranu spotřebitele naplňuje rysy nemorálnosti. Rovněž namítal, že v rozhodnutí soudu nebylo vůbec zohledněno vyjádření jeho opatrovnice (matky) ze dne [datum], v němž se vyjadřovala k jeho prvnímu úvěru od žalobkyně z [datum], poskytnutého na základě smlouvy uzavřené na pobočce v [obec] za účasti p. [příjmení], na níž bylo později podáno trestní oznámení, přičemž rozhodnutí Policie ČR o odložení věci je jedním z řady důkazů a prokazuje nejen skutečnost, že faktickým příjemcem nebyl on, ale i způsob obhajoby p. [příjmení] v trestním řízení. Soud se dostatečně nezabýval jeho důkazní situací, když přes podrobný rozbor jeho běžného účtu opatrovnicí v podání ze [datum] zhodnotil výpisy z jeho účtů u žalobkyně zcela formálně bez souvislostí s dalšími provedenými důkazy. Tedy, že bez potřebného finančního krytí prováděla žalobkyně zcela formálně zkoumání jeho osobních poměrů, příjmů a výdajů. Dne [datum] poskytnutý úvěr, který je předmětem řízení, byl fakticky opakovaným přeúvěrováním předchozích úvěrů nejen u žalobkyně. Finanční prostředky na účtu neodpovídaly možnostem dostát jeho závazku, když neměl objektivně finanční prostředky pro splácení ani předchozích úvěrů podle dohodnutých splátek. Pokud něco uhradil, pak inkasem žalobkyně z jeho běžného účtu. Soud připustil -pokračoval žalovaný dále- výslech svědkyně [příjmení] [jméno]