14 CO 299/2022-104 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), a povinnost zaplatit žalobcům na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno] (výrok II). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující bezdůvodného obohacení žalovaného jako vlastníka komunikace, která se nachází na pozemku žalobců. 3. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha, [katastrální uzemí], [územní celek]. [anonymizována dvě slova] [číslo] vyhotoveným [právnická osoba] s.r.o., byl rozdělen pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] tak, aby z daného plánu bylo zřejmé, co je zábor ze strany žalovaného, a na zbylé dva pozemky oddělené komunikací. Na základě tohoto návrhu geometrického plánu došlo k vyčlenění pozemku [číslo] o výměře [výměra]. Žalovaný na předmětném pozemku umístil komunikaci bez souhlasu jeho vlastníků, tj. žalobců. Ačkoliv se žalobci pokoušeli se žalovaným dohodnout, žalovaný odmítl uzavřít nájemní smlouvu a hradit nájem, navrhoval odprodej pozemku, s čímž však žalobci nesouhlasí. 4. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto v obdobné věci, v níž žalobci požadovali úhradu bezdůvodného obohacení za předcházející období tří let. Soud zde určil minimální cenu bezdůvodného obohacení v rozsahu záboru pozemku [číslo] k. ú. [část obce] ve výši [částka] za 1 měsíc. 5. V dopisu ze dne [datum] zaslaném žalovaným právnímu zástupci žalobců žalovaný navrhoval odkoupení pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] od žalobců a souhlasil s použitím geometrického plánu [číslo] jako podkladu pro majetkové vypořádání mezi žalobci a žalovaným. Uznal, že na pozemku se nachází místní komunikace IV. třídy [ulice]. 6. Znaleckým posudkem [číslo] [rok] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka], byla hodnota obvyklého nájmu pozemku parc. [číslo] v období mezi [datum] a [datum] stanovena na [částka], tj. [částka] měsíčně. 7. U Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo vedeno v obdobné věci též řízení pod sp. zn. [spisová značka], věc se týkala téhož pozemku a bezdůvodného obohacení za jeho bezesmluvní užívání za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka], řízení skončilo jeho zastavením pro zpětvzetí žaloby, protože bezdůvodné obohacení bylo žalovaným uhrazeno na základě znaleckého posudku Ing. [příjmení]. 8. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvali žalobci žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], tj. za období 12 měsíců, ve výši [částka] (12 x [částka]). 9. Nárok žalobců soud I. stupně posoudil podle § 2991 a § 2999 odst. 1 zákona č. 89/1992 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“). Dále soud I. stupně odkázal na § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Uzavřel, že plněním bez právního důvodu je i užívání cizí věci, v konkrétním případě pozemku, bez platné smlouvy, např. smlouvy o nájmu, či jiného titulu opravňujícího věc užívat, čímž vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat podle § 2991 o. z. Bezdůvodným obohacením, jde-li o demonstrativní výčet skutkových podstat bezdůvodného obohacení v poměrech nové soukromoprávní úpravy, je výslovně i majetkový prospěch získaný protiprávním užitím cizí hodnoty podle § 2991 odst. 2 o. z. Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou podle § 2999 odst. 1 o. z. [anonymizována dvě slova] tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy. Soud I. stupně vycházel se zřetelem k dosavadnímu rozhodování o bezdůvodném obohacení za užívání předmětného pozemku a se zřetelem ke skutečnosti, že žalovaný již plnil bezdůvodné obohacení za jiné období ve stejné výši, rovněž ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] [rok], jenž se týkal odhadu obvyklého nájemného nemovité věci vypracovaného pro účely řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. Ten stanovil hodnotu obvyklého ročního nájmu ve výši [částka], tj. ve výši [částka] za měsíc, tj. 87,43 [spisová značka]. Dle výměru [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum], kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami pro rok [rok], bylo maximální nájemné na obdobné pozemky pro [územní celek] stanoveno částkou [anonymizováno] [spisová značka]. Uvedená částka byla navýšena až výměrem [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum], kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami pro rok [rok], kdy je maximální nájemné na obdobné pozemky pro [územní celek] stanoveno částkou [anonymizováno] [spisová značka]. Výši bezdůvodného obohacení stanovil soud I. stupně za žalované období částkou [částka]. Kromě jistiny přiznal soud I. stupně žalobcům i úroky z prodlení dle [ustanovení pr. předpisu] 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 11. Proti tomuto rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalovaný. Namítal, že rozsudek je na řadě míst nepřezkoumatelný, neboť není zřejmé, jak soud I. stupně k některým závěrům dospěl. Poukázal na svou námitku nedostatku pasivní legitimace z toho důvodu, že komunikace je veřejným prostranstvím. Odkázal v této souvislosti na judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). K vydání bezdůvodného obohacení by tedy měla být pasivně legitimována příslušná městská část, na jejímž území se komunikace a pozemek nachází. Žalovaný namítal, že pozemek neužívá, pokud by komunikace byla komunikací ve smyslu zákonném, byla by užívána velkým množstvím blíže nespecifikovaných osob, nikoli žalovaným, jednalo by se o tzv. obecné užívání. Žalovaný nemá možnost, jak toto obecné užívání omezit nebo vyloučit. Pozemek neslouží k výdělečným účelům žalovaného, ale naopak k účelům veřejně prospěšným, které jsou zajišťovány bezplatně veřejnosti. Soud se nevypořádal s námitkou žalovaného, že žalobci nikterak nevysvětlili, z čeho dovozují, že vlastníkem komunikace je žalovaný, pokud se dle názoru žalobců vůbec nejedná o komunikaci, ale černou stavbu, která nemá být zařazena do sítě komunikací. Není zřejmé, z čeho žalobci dovozují, že komunikace je černou stavbou. Zákonné vlastnictví obce se pak vztahuje pouze k místním komunikacím, nikoli k černým stavbám. Není též postaveno najisto, v jaké míře má komunikace zasahovat pozemek, tedy jaká část pozemku by měla být bezdůvodně využívána. Žalobci odvozovali výměru užívané části z geometrického plánu, vytvořeného za účelem rozdělení pozemku, které však nebylo realizováno. Tento geometrický plán proto zcela zjevně neurčuje, na jak velké části pozemku se nachází komunikace. Údaj o výměře [výměra] je tak pouhým tvrzením žalobců bez opory v důkazech. Žalovaný navrhoval vypracování geometrického plánu, jímž by bylo konkrétně určeno, v jaké míře komunikace zasahuje pozemek. Z odůvodnění rozsudku se nepodává, z jakého důvodu byl návrh na provedení tohoto důkazu zamítnut. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 12. Žalobci navrhli potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Připomněli, že žalovaný za předchozí 4 roky žalobcům za užívání pozemku zaplatil. Proto je současný postup žalovaného velmi překvapivý, když svou obranu staví na argumentech, se kterými se soud již v minulosti vypořádal. Vlastnictví komunikace vyplývá ze zákona o pozemních komunikacích. Že je na pozemku žalobců umístěna komunikace ve vlastnictví žalovaného, vyplývá dokonce z přípisu samotného žalovaného, když navrhoval výkup pozemku. Není zřejmé, proč žalovaný nyní zpochybňuje výměru komunikace, když v předchozím sporu sám předložil znalecký posudek, kde je výměra komunikace uvedena shodně a požadovaná částka vyplývá právě z tohoto znaleckého posudku. 13. Žalovaný namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. K tomu odvolací soud uvádí, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatele (srov