14 CO 323/2022-63 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku, výrokem II žalobu zamítl co do zákonného úroku z prodlení [anonymizováno] výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], výrokem III žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka. Tvrdila, že v exekučním řízení vedeném vedlejším účastníkem jako soudním exekutorem [anonymizováno] věci žalobkyně jako oprávněné a [právnická osoba], s.r.o. jako povinné o vyklizení nemovitých věcí uhradila vedlejšímu účastníkovi zálohu na náklady exekuce [anonymizováno] výši [částka]. V příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vedlejší účastník výrokem I určil náklady exekuce v celkové výši [částka] (včetně DPH), z čehož jeho odměna činila [částka] bez DPH, náhrada hotových výdajů [částka] a DPH [částka], s tím, že na úhradu části nákladů [anonymizováno] výši [částka] použil zálohu zaplacenou žalobkyní, výrokem II uložil povinné uhradit náklady žalobkyně v celkové výši [částka], z čehož spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce, kterou měla povinná uhradit, odpovídala výši záloh zaplacených žalobkyní vedlejšímu účastníkovi, tj. částce [částka]. K námitkám povinné Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], změnil příkaz k úhradě nákladů exekuce tak, že náhradu hotových výdajů exekuce určil částkou [částka] bez DPH, daň z přidané hodnoty (z částky odpovídající odměně exekutora, která zůstala nezměněna, a z nově stanovené výše hotových výdajů exekuce) stanovil částkou [částka] Okresní soud tak ponížil náhradu nákladů exekuce o částku [částka] s tím, že vedlejší účastník vynaložil nepřiměřenou částku na skladné. Dle okresního soudu celková částka hotových výdajů činí [částka] bez DPH, včetně DPH [částka]. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud I. stupně z předložených listin zjistil, že žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody u žalované dne [datum] Soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] byl na základě návrhu žalobkyně jako oprávněné usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pověřen provedením exekuce k vymožení povinnosti povinné vyklidit stavby v katastrálním území a obci [obec], okres [okres] (stavba bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo]). Žalobkyně složila zálohu na náklady exekuce [anonymizováno] výši [částka]. Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vedlejší účastník výrokem I určil náklady exekuce částkou [částka] (odměna [částka], náhrada hotových výdajů [částka], DPH [částka]), výrokem II uložil povinné uhradit náklady žalobkyně [anonymizováno] výši [částka] (spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce [částka], náhrada nákladů žalobkyně za právní zastoupení [anonymizováno] výši [částka]). Okresní soud Praha – západ usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], příkaz k úhradě nákladů exekuce změnil [anonymizováno] výroku I tak, že odměna soudního exekutora činí [částka], náhrada hotových výdajů činí [částka], celkem náhrada nákladů exekuce (včetně DPH) činí [částka], [anonymizováno] výroku II jej změnil tak, že spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce činí [částka], náhrada nákladů oprávněné za právní zastoupení činí [částka] a celkem náklady exekuce činí [částka], [anonymizováno] výroku III jej změnil tak, že ze zálohy oprávněné, která byla zaplacena [anonymizováno] výši [částka], bylo na náklady exekuce účelně spotřebováno [částka] Okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že vedlejší účastník provedl vyklizení nebytových prostor [anonymizováno] dnech 7. 9., 8. 9., 9. 9., 12. 9. a [datum], a to včetně převozu a následného vyskladňování zabavených movitých věcí do skladu, resp. jejich odvozu k likvidaci na skládku. Náklady na skladování zabavených věcí vedlejší účastník určil částkou [částka] (při jednotkové ceně 260 [spisová značka] za uskladnění na ploše 96 m2 po dobu 7 měsíců). Náklady na skladné byly okresním soudem shledány neúčelné a nepřiměřeně vysoké, přičemž účelně vynaložené náklady na skladné činí [částka] (při jednotkové ceně [částka] m2 za uskladnění na ploše 96 m2 po dobu 7 měsíců). [ulice] účastník tak účtoval náklady na uskladnění o částku [částka] ([částka] + DPH [anonymizováno] výši [částka]) vyšší, než odpovídalo účelně vynaloženým nákladům na uskladnění. 5. Soud I. stupně odcitoval znění § 1 odst. 1, § 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a 3, § 13 odst. 1 věta první zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) a následně věc právně posoudil dle naposledy citovaného zákonného ustanovení. Dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu vedlejšího účastníka, který nepostupoval s potřebnou odbornou péčí, neboť neúčelně spotřeboval žalobkyní složenou zálohu na nepřiměřeně vysoké skladné v rozsahu [částka], kterou je povinen žalobkyni vrátit. Na tomto základě soud I. stupně žalobě vyhověl, neboť žalovaná podle § 3 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá za činnost soudního exekutora jako úřední osoby, které byl svěřen výkon veřejné moci. 6. K prodlení žalované došlo dnem následujícím po uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému uplatnění nároku u příslušného úřadu. Žalobkyně nárok uplatnila [datum], posledním dnem šestiměsíční lhůty [anonymizováno] vyřízení nároku byl den [datum]. Žalovaná je tedy v prodlení od [datum]. 7. Soud I. stupně tedy žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení z přiznané částky od [datum] do zaplacení a žalobu zamítl, pokud jde o požadavek na jejich zaplacení za dobu od [datum] do [datum]. 8. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 3 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku [anonymizováno] výši [částka], odměny za [anonymizováno] advokátem [anonymizováno] výši [částka] na každý ze dvou úkonů právní služby a paušální náhrady hotových výdajů [anonymizováno] výši [částka] na každý z těchto úkonů právní služby a náhrady za daň z přidané hodnoty [anonymizováno] výši [částka]. 9. Proti výrokům I a III tohoto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Namítala, že projednávanou věc je třeba posoudit [anonymizováno] smyslu § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. s tím, že zde není nezákonné rozhodnutí. Exekuční soud totiž změnil na základě řádného opravného prostředku nepravomocné rozhodnutí vedlejšího účastníka a v rámci odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že je na jednání mezi vedlejším účastníkem a oprávněnou, jak vzniklý rozdíl vypořádají. Žalobkyni tvrzená škoda nevznikla v souvislosti se zákonem č. 82/1998 Sb., ale je nutné ji posuzovat dle ustanovení občanského zákoníku o vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná odpovídá pouze za tu činnost soudních exekutorů, která vyplývá ze zákona č. 82/1998 Sb., kdy nebylo postupováno v souladu s právním řádem a kdy soudní exekutor při provádění exekuce porušil své povinnosti. Žalovaná, při vědomí toho, že nemůže přezkoumávat závěry exekučního soudu, uvedla, že exekuční soud učinil závěr o výši hotových výdajů soudního exekutora na základě dokazování o cenách pronájmu skladovacích prostor v čase a místě obvyklých s tím, že vedlejší účastník nepostupoval účelně, pokud si na uskladnění věcí nenajmul některý ze skladů z nabídky na realitním trhu. Exekuční soud odmítl i služby, které byly s úschovou movitých věcí spojeny, a označil je za nepotřebné. Přitom však nenařídil jednání a účastníkům nedal možnost se k dokazování vyjádřit. Úvahy exekučního soudu o účelném postupu při vyklízení výrobního areálu nejsou v reálných podmínkách uskutečnitelné a jsou dokonce v rozporu s právním řádem. Před otevřením vyklizovaných budov a ani po jejich první prohlídce nebylo jasné, jaký bude objem uschovávaných věcí a jakou plochu skladu zaberou. Proto i žalobkyně coby oprávněná skládala zálohu na vyklizení v postupně hrazených dílčích částkách tak, jak postupovaly vyklizovací práce a jak byla záloha spotřebovávána. Postup nakládání s movitými věcmi při vyklízení nemovitostí upravuje § 341 odst. 3 a § 342 o.s.ř. Tato ustanovení ukládají soudnímu exekutorovi povinnost dát věci do úschovy vhodnému schovateli, přičemž soudní exekutor nese odpovědnost za tyto uschované věci. [ulice] účastník si nepronajímal sklad, nýbrž v souladu se zákonem využil služeb schovatele. Žalobkyně coby oprávněná byla