14 CO 42/2022-88 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. zamítl žalobu o zaplacení [částka] spolu s 8,25% zákonnými úroky z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, výrokem II žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši [částka], rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím na základě skutkových tvrzení, že [datum] provedla odtah motorového vozidla [registrační značka] provozovaného žalovaným podle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii (dále jen „zákon [číslo] Sb.“), o čemž byl sepsán protokol. Žalovaná částka sestává z [částka] za odtah vozidla a parkovného ve výši [částka] denně za první až třetí den a ve výši [částka] denně od čtvrtého do sto osmdesátého dne střežení vozidla na parkovišti provozovaném žalobkyní. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že v červnu [rok] měl jeho skútr poruchu v ulici [ulice] a stal se nepojízdným. Proto ho zaparkoval v ulici [ulice] před [anonymizována dvě slova], kde na něm nalezl technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla – tzv. botičku. Za nesprávné parkování uhradil blokovou pokutu, městskou policií byl poučen, že nemůže stát na chodníku, ale může stát bezplatně na vyhrazeném stání ohraničeném modrou zónou. Po ověření této informace skútr přeparkoval. Skútr byl poničen vandaly, žalovaný měl v úmyslu sjednat jeho odvoz a likvidaci, ale z důvodu péče o [anonymizována dvě slova] tak neučinil. Není mu proto znám důvod odtahu, o němž byl navíc vyrozuměn téměř po dvou měsících dne [datum]. Skútr si vyzvedl ihned [datum]. Popřel, že by skútr zaparkoval mimo vyhrazené stání v modré zóně, rozporoval výši nákladů na uskladnění skútru i platnost nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec] o stanovení ceny odtahu. Poukázal na rozpor s dobrými mravy, neboť požadovaná finanční částka přesahuje hodnotu nového skútru. 4. K jednání nařízenému na [datum] se řádně předvolaná žalobkyně nedostavila, a proto soud I. stupně jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti. 5. Po provedeném dokazování vzal soud I. stupně za prokázané, že žalobkyně byla zřízena jako příspěvková organizace dnem [datum] na dobu neurčitou zřizovatelem [anonymizováno] [obec]. Jejím předmětem činnosti je dle čl. VI bodu [číslo] Zřizovací listiny provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků [anonymizována dvě slova] [územní celek] a policistů [stát. instituce], včetně jejich hlídání a dle bodu [číslo] zajišťování správy a vymáhání neuhrazených pohledávek [územní celek] za odtah a parkovné motorových vozidel, a to dle Pravidel schválených [jméno] [územní celek]. Dle nařízení Rady [územní celek] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti [číslo] z roku [rok] činí maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla [částka] a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí, i jen započatý den, 250 [spisová značka] a od čtvrtého dne [anonymizováno] [spisová značka]. Dle Protokolu o odtahu vozidla [číslo] bylo o odtahu skútru tov. zn. Lingben, černé barvy, [registrační značka], umístěném na adrese [adresa], rozhodnuto žalobkyní, [anonymizováno] služeb [anonymizováno] [obec], odborem odtahů a vraků, a to dle ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb. Strážník [anonymizována dvě slova] ani příslušník [stát. instituce] jako oprávněný orgán k rozhodnutí o odstranění vozidla nebyl v protokolu o odtahu vozidla vůbec uveden. Ke dni [datum] byl v kartě vozidla [registrační značka] zapsán jako provozovatel - vlastník motocyklu žalovaný. Žalovaný dne [datum] uvedené vozidlo na odtahovém parkovišti vyzvedl, aniž by žalobkyni uhradil cenu odtahu vozidla a parkovné. Výzvou k úhradě ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky s příslušenstvím ve výši [částka], představující cenu za odtah a parkovné. Výzvou k úhradě ze dne [datum] žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky s příslušenstvím ve výši [částka], představující cenu za odtah a parkovné. Žalovaný se od července [rok] do května 2021 [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] v [obec], který byl nejprve hospitalizován na interním oddělení [anonymizováno] v [nemocnice], následně na stanici následné péče, a poté byl propuštěn do domácí péče. Žalovaný se svým návrhem ze dne [datum] pokusil bezúspěšně o smírné řešení sporu. Celková dlužná částka [částka] je tvořena z částky ve výši [částka] za odtah vozidla, dále částky [částka] za první tři dny střežení (parkovné) vozidla a částky [částka] za střežení (parkovné) vozidla za čtvrtý a každý další započatý den. 6. Soud I. stupně dále upozornil na to, že žalobkyně ani netvrdila, natož aby prokazovala, kdy žalovanému doručila oznámení o odtahu vozidla a že podle čl. VI. bod [číslo] Zřizovací listiny žalobkyně ze dne [datum] je žalobkyně oprávněna provádět odtah vozidel na příkaz strážníků [anonymizována dvě slova] [územní celek] a policistů ČR. 7. Následně soud I. stupně odcitoval § 17a odst. 1 a 6 zákona č. 553/1991 Sb. a § 19b zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. 8. V rámci právního posouzení věci vyšel z toho, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě svého rozhodnutí provedla [datum] (správně [rok] – poznámka odvolacího soudu) odtah motorového vozidla, jehož provozovatelem byl žalovaný. Žalobkyně však neprokázala zákonný důvod odtahu vozidla (§ 17a odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 553/1991 Sb.), když v žalobě pouze tvrdila, že odtah provedla na základě § 17a odst. 6 citovaného zákona. Z protokolu o odtahu nevyplývá, že by o odtahu rozhodl strážník [anonymizována dvě slova]. Soud I. stupně uvedl, že vzhledem k tvrzení žalovaného o odtažení skútru z modré zóny, nemohl pro neúčast žalobkyně na jednání a pro nedostatečné listinné důkazy, posoudit, z jakého konkrétního zákonného důvodu (ve vazbě na § 17a odst. 1 citovaného zákona) bylo vozidlo skutečně odtaženo. O tom, že by bylo rozhodnuto o odtahu vlastníkem komunikace dle ust. § 19b zákona č. 13/1997 Sb. nic tvrzeno nebylo a z protokolu o odtahu to také jednoznačně nevyplývá. 9. Soud I. stupně proto uzavřel, že skutková tvrzení obsažená v žalobě, jimiž žalobkyně odůvodňovala uplatněný nárok, jsou v rozporu. Tento rozpor se nepodařilo při jednání odstranit, neboť žalobkyně se k němu bez omluvy nedostavila. Proto soud I. stupně vycházel pouze z předložených listinných důkazů. Žalobní tvrzení neodpovídají tvrzením žalovaného, dle nichž pokutu za odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu uhradil a poté vozidlo přemístil na vyhrazené stání, ohraničené modrou zónou. Soudu I. stupně je přitom z rozhodovací činnosti známo, že parkování motocyklů není v modré zóně v obvodu [obec a číslo] zpoplatněno. Žalobkyně dále neprokázala, kdy a jakým způsobem informovala žalovaného o odtahu vozidla, když dle tvrzení žalovaného mu bylo oznámení o odtahu vozidla a výzva k jeho převzetí doručeno až [datum], tedy téměř 2 měsíce po předmětném odtahu, což významně ovlivnilo výši žalobního nároku. 10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se bez omluvy nedostavila k jednání, nemohl ji soud I. stupně vyzvat dle § 118a o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ohledně oprávněnosti a zákonného důvodu odstranění motocyklu z komunikace a musel vycházet pouze ze žalobních tvrzení a předložených důkazů. K problematice poučení dle § 118a o.s.ř. účastníka, který se nedostavil k nařízenému jednání, soud I. stupně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. 11. Na tomto základě následně uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně oprávněnosti odtahu vozidla a následného zpoplatnění parkování, neboť netvrdila ani neprokazovala konkrétní zákonný důvod odtahu motocyklu. Proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 12. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalovanému přiznal jejich náhradu vůči neúspěšné žalobkyni, a to ve výši [částka] sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] na každý ze tří úkonů právní služby (§ 6 odst. 1, § 7 advokátního tarifu – příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření, účast na jednání) a ve výši [částka] za účast na jednání, při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku (§ 11 odst. 2 advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů po [částka] na každý z těchto 4 úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). 13. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání z důvodů specifikovaných v § 205 odst. 2 písm. b), c), e) a g) o.s.ř. Uvedla, že v projednávané věci se nejednalo o odtah dle § 19b zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ale dle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb. Důvod odtahu byl uveden jak v protokolu o odtahu, tak i v návrhu na vydání platebního rozkazu. Žalobkyni není zřejmé, proč se soud I. stupně zabýval podmínkami odtahu dle § 19b zákona