15 CO 39/2022-94 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. uložil žalovaným počínaje právní mocí rozsudku povinnost zdržet se umisťování jakýchkoli věcí na společnou chodbu mezi bytovými jednotkami [číslo] a [číslo], v bytovém domě [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], zapsaném na [list vlastnictví], u [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] [část Prahy] V7rokem II. žalovaným uložil společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu kladů řízení ve výši [částka]. 2. Žalobce se žalobou domáhal uvedení do předešlého stavu dle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) s tím, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející e v bytové domě [adresa] na adrese [adresa]. Na stejném patře jako bytová jednotka žalobce se nachází bytová jednotka [číslo] která je ve spoluvlastnictví žalobců. Žalovaní společné prostory mezi oběma bytovými jednotkami dlouhodobě užívají v rozporu s [anonymizována dvě slova] a právními předpisy, když zde umisťují sportovní oblečení a jiné sportovní potřeby a další věci v jejich vlastnictví, navrtali do zdi úchyt pro kola a koloběžky čímž poškodili společný majetek [anonymizováno]. Žalobce s takovýmto způsobem užívání společných prostor nesouhlasil, a proto žalované vyzval k odstranění jejich věcí. Žalovaní sice nápravu přislíbili, nejpozději do [datum], avšak svůj slib nedodrželi a nadále na společnou chodbu umisťují různé předměty ve svém vlastnictví. Žalobce nemůže společnou chodbu řádně užívat, neboť její prostor je předměty žalovaných zmenšen a v případě požáru věci zde umístěné mohou bránit v úniku a záchraně, případně mohou přispět k šíření požáru. 3. Žalovaní nárok žalobce neuznali a žádali zamítnutí žaloby. Domnívali se, že svým užíváním společných prostor žalobce nijak neomezují, neporušují žádnou svou povinnost, a navíc provedli úpravy společných prostor tak, aby se výtky žalobce staly bezpředmětými. Předměty, které jsou v současné době na společné chodbě umístěny, jsou velmi malých rozměrů a v případě potřeby je lze snadno posunout. Jedná se o několik párů bot a stoličku, která slouží dětem žalobců k tomu, aby se mohly obouvat v sedě a nehrozil jim případně pád ze schodů. Žalovaní odmítli tvrzení žalobce, že by na společné chodbě soustavně umisťovali sportovní oblečení a společné prostory užívali k sušení a větrání tohoto oblečení. Jednalo se o ojedinělou situaci, kdy žalovaní část svého sportovního oblečení na chodbě zapomněli. Navíc se nejedná o imise nepřiměřené místním poměrům, neboť postup žalovaných nijak nevybočuje z praxe respektované všemi ostatními vlastníky jednotek. 4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v komplexu ByTy [část obce]. Žalovaní jsou pak spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] nacházející se v tomtéž bytovém domě na společném patře s bytovou jednotkou žalobce. Dne [datum] se v kanceláři notáře JUDr. [jméno] [příjmení] se konalo první shromáždění [anonymizováno] na němž byl mimo jiné 100% hlasů přítomných vlastníků jednotek schválen [anonymizována dvě slova]. Tento [anonymizována dvě slova] v článku 3 odst. 2 stanoví, že vlastník bytové jednotky je povinen užívat jednotku a společné části domu tak, aby neomezoval práva ostatních vlastníků spojená s užíváním domu. V článku 5 odst. 1,2 je stanoveno, že společné části domu se užívají jen k účelům odpovídajícím jejich povaze a určení tak, aby nedocházelo k omezování práv ostatních vlastníků, ukládat a skladovat materiály a jakékoli předměty ve společných prostorách, zejména v prostorách únikových cest je zakázáno. Vlastníci a nájemníci bytových jednotek nacházejících se v tomto bytovém domě byli dne [datum] písemně požádáni, aby neprodleně odstranili závady zjištěné preventivní požární prohlídkou, kdy se jednalo o uskladnění různých věcí ve společných prostorech (chodby a parkovací stání). Byli současně informováni i o výši sankcí, které mohou být hasičským záchranným sborem uloženy v případě zjištění nadále nevyhovujícího stavu. U bytových jednotek [číslo] a [číslo] se jednalo o kočárek, tříkolku a židli. Emailovou korespondencí, která mezi účastníky proběhla v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], vzal soud prvního stupně za prokázané, že žalobce informoval žalované o tom, že jeho přátelé, kterým byt půjčuje při návštěvách [obec], mu zaslali fotografie věcí umístěných na společné chodbě, a to s nelichotivým komentářem o„ skladišti“. Žalobce proto žalované opětovně upozornil, že jejich jednání je v rozporu s [anonymizována dvě slova] a zakládá protiprávní stav. Žalovaní přislíbili nápravu, avšak k trvalému odstranění věcí nedošlo. První žalovaný požádal žalobce o posunutí termínu odstranění věcí do [datum] s ohledem na [anonymizována dvě slova]. Žalobce s posunutím termínu souhlasil, avšak ani v této prodloužené lhůtě k odstranění závadného stavu nedošlo. Žalobce ještě dne [datum] před podáním žaloby žalované vyzval k odstranění závadného stavu. Z žalobcem předložené fotodokumentace bylo zjištěno, že žalovaní dlouhodobě zanechávají ve společných prostorách různé věci, a to oblečení, obuv tašky, krabice, botník, skříňku, sportovní vybavení (jízdní kolo, koloběžka), kočárek, židličku, pokojové květiny, do zdi byl navrtán úchyt pro kolo a koloběžky. 5. Takto zjištěný skutkový stav věci posoudil soud prvního stupně po právní stránce dle § 1175 odst. 1, 2 o. z. a § 1176 o. z. 6. Soud prvního stupně shledal, že žalobce je aktivně legitimován k podání této žaloby, když žalobce je vlastníkem bytové jednotky a spoluvlastníkem společných prostor a není tak nutné, aby žalobu podávali též ostatní spoluvlastníci. 7. Konstatoval, že žalovaní společné prostory bezprostředně přiléhající k bytovým jednotkám ve vlastnictví žalobce a žalovaných, užívali pro odkládání různorodých věcí, které momentálně nepotřebovali či nechtěli mít umístěné uvnitř své jednotky, trvale zde měli umístěnu stoličku na obouvání. Rovněž navrtali do stěny společné chodby úchyt na sportovní vybavení. Tyto skutečnosti žalovaní ani nerozporují, pouze tvrdí, že svým jednáním nijak nedocházelo k zásahům do práv žalobce. Sod prvního stupně však popsané jednání žalobců shledal v rozporu s občanským zákoníkem a předpisy daného [anonymizována tři slova]) i předpisy práva veřejného (požární předpisy). Bylo prokázáno, že žalobce jako vlastník jednotky se zúčastnil ustavující schůze [anonymizováno], na níž byl přijat [anonymizována dvě slova], měl tak možnost seznámit se s jeho zněním. O tom, že věci umístěné ve společných prostorách, zejména těch, které slouží jako únikové cesty v případě nenadálých událostí, mají být odstraněny a nemá na nich být nic umisťováno, byl seznámen i informací ze dne [datum] v souvislosti s provedenou preventivní požární kontrolou. 8. Soud prvního stupně uzavřel, že společné prostory především mají sloužit ke vstupu do jednotky. Dále pak všem obyvatelům, jsou předmětem spoluvlastnictví a žádný z vlastníků jednotky si nemůže osobovat právo na užívání určité části pro sebe či přisvojovat si více práv, než mu náleží. Žalovaní se tímto způsobem nechovají, umisťováním věci do společných prostor porušují jak obecné předpisy občanského práva, tak i vnitřní předpisy [anonymizováno]. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. 9. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včasné odvolání. Namítali, že žalobce není k podání žaloby v této věci aktivně legitimován. Poukazovali na to, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] a současně spoluvlastníkem ideálního podílu na společných částech domu. Při posouzení jeho aktivní legitimace k podání této žaloby je proto třeba vycházet z příslušných ustanovení o spoluvlastnictví, když žalobce se domáhá svých domnělých práv jen ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu. [příjmení] odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků jednotek, a v případě že [anonymizováno] nevzniklo, pak je osobou odpovědnou správce (§ 1190 o. z.). Vzhledem k věci jako celku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba (§ 1116 o. z.). Vzhledem k tomu, že předmětem projednávané věci je domnělé neoprávněné zasahování do práv ke společným částem domu, je v souladu s ustálenou praxí vyšších soudů k podání negatorní žaloby legitimováno [anonymizováno]. Žalobce při podání žaloby zcela ignoroval zákonná pravidla pro nakládání se společnou věcí a k podání žaloby neměl ani souhlas příslušné většiny spoluvlastníků. Žalobce tak není aktivně legitimován k podání této žaloby, a proto již z tohoto důvodu měla být žaloba zamítnuta. Žalovaní dále namítali, že soud prvního stupně rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, když neprovedl místní šetření ohledně aktuálního stavu užívání společných prostor, i když provedení tohoto důkazu navrhovali oba účastníci. Jeho rozhodnutí tak vychází z historického stavu, a je tak v rozporu s § 154 odst. 1 o. s. ř. V důsledku