16 CO 288/2022-371 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do úroku z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítl (výrok II.), žalobci uložil zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), žalobci uložil na nákladech státu zaplatit [země] na účet [název soudu] částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a žalované uložil na nákladech státu zaplatit [země] na účet [název soudu] částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal původně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] 458, r. z. [anonymizováno] [číslo]. Poškozený automobil byl přijat do autorizovaného servisu [právnická osoba] dne [datum] a opraven byl dne [datum]. Poškozená společnost si podobu opravy zapůjčila náhradní vozidlo [značka automobilu] [anonymizována tři slova], r. z. [anonymizováno] [číslo]. Žalovaná [anonymizováno] [částka] tak představovala půjčovné za 33 započatých dní, když tuto částku následně žalobkyně ponížila a požadovala pouze částku [částka] za stejné období. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, žalobkyně v nezbytném rozsahu neprokázala účelnost ani nezbytnost vynaložených nákladů za náhradní vozidlo. 4. Soud I. stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že dne [datum] došlo k pojistné události, při které bylo poškozeno vozidlo právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] 458, r. z. [anonymizováno] [číslo]. Vozidlo bylo dáno do značkového servisu [právnická osoba] dne [datum] a bylo opraveno dne [datum]. Poškozená společnost si od [právnická osoba] [právnická osoba] zapůjčila náhradní vozidlo [značka automobilu] [anonymizována tři slova] dne [datum] a vozidlo vrátila dne [datum]. Za zapůjčení náhradního vozidla byla [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [částka] včetně DPH. Poškozená společnost v období od [datum] do [datum] byla v registru vozidel vedena jako provozovatel – vlastník, mimo jiné vozidel [anonymizována dvě slova] r. z. [anonymizováno] [číslo], [anonymizována tři slova] r. z. [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] 4 350 [anonymizováno], r. z. [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] 350, r. z. [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno], r. z. [anonymizováno] [číslo]. Pokud jde o vozidlo [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], r. z. [anonymizováno] [číslo], pak čestným prohlášením pana [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že měl toto vozidlo dlouhodobě v pronájmu od [datum] do [datum]. U žádného ze shora uvedených vozidel, vyjma vozidla [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], r. z. [anonymizováno] [číslo] nebyla uhrazena silniční daň. K otázce nutnosti zapůjčení náhradního vozidla zn. Ferrari soud prvního stupně provedl výslech jednatele právní předchůdkyně žalobkyně pana [jméno] [příjmení]. Ten ve své účastnické výpovědi uvedl, že provozoval nákup a prodej vína, velkoobchod, měl velkoobchod na [anonymizováno], dělal též v oblasti poradenství v obchodě, zprostředkování a lobbing širokého spektra. Předmětné vozidlo [příjmení] používal denně k obchodním jednáním s tím, že pro něj šlo o určitou prestiž a pokud chce pronajímat luxusní vozidla, nemůže na schůzky přijet vozidlem nějaké nižší střední třídy. 5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně dle § 9 odst. 1,2 zák. č. 168/1999 Sb. a § [číslo], § 2952 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 6. Soud I. stupně uzavřel, že poškozená společnost skutečně neměla jiné obdobné vozidlo, které by jako náhradní mohla využívat a že předmětné vozidlo [příjmení] používala velmi často, pokud ne denně. Pokud jde o účelnost zapůjčení náhradního vozidla tov. zn. Ferrari, měl soud prvního stupně za to, že s ohledem na pracovní činnost společnosti by postačovalo zapůjčení náhradního vozidla, a to limuzíny, např. [anonymizována tři slova] S nebo [anonymizováno] 8. Proto soud prvního stupně nechal vypracovat znalecký posudek na v místě a čase obvyklou cenu zapůjčení mimo jiné právě vozidel shora uvedených. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že v místě a čase obvyklá cena za zapůjčení vozidla [anonymizována dvě slova] byla [anonymizováno] [částka], u vozidla [anonymizováno] třídy S [anonymizováno] [částka] a u vozidla [anonymizováno] řady 8 pak [anonymizováno] [částka], tedy v průměru [anonymizováno] [částka]. Žalobkyně měla dle soudu prvního stupně nárok na pojistné plnění, přičemž pojišťovna je povinna hradit veškeré náklady, které jí v souvislosti s nehodou vznikly a které byly vynaloženy nutně a účelně. Dle soudu prvního stupně nebylo nutné a účelné si zapůjčit vozidlo [příjmení], ale zcela by postačilo zapůjčení vozidla [anonymizována tři slova] třídy S anebo [anonymizováno] řady 8. Přitom ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že obvyklá cena za zapůjčení těchto vozidel byla v průměru [částka]. Při době zapůjčení 33 dní, pak [anonymizováno] za zapůjčení činila [částka]. Proto soud prvního stupně žalobě právě co do této částky vyhověl. Ve zbylém rozsahu, tj. co do částky [částka] žalobu zamítl. 7. Výrok o nákladech řízení soud I. stupně odůvodnil § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalovaná byla úspěšná v rozsahu 81% a žalobkyně v rozsahu 19%. Proto soud prvního stupně přiznal žalované náklady řízení v rozsahu 62%. 8. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů státu soud prvního stupně rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a povinnost tyto náklady uložil žalobkyni v rozsahu 81% a žalované v rozsahu 19% Náklady jsou tvořeny znalečným ve výši [částka]. Od této částky bylo pak třeba odečíst vyplacené zálohy u obou účastníků po [částka]. 9. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém namítla, že soud prvního stupně nesprávně posoudil účelnost a nezbytnost nákladů vynaložených žalobkyní na zapůjčení náhradního vozidla. Z provedeného dokazování nevyplývá nic o tom, že by [jméno] [příjmení] nezbytně potřeboval jakékoliv jiné náhradní vozidlo pro pracovní potřeby či pro potřeby soukromé. Dále žalovaná poukázala na velmi nízký nájezd zapůjčeného vozidla, který maximálně odpovídal dennímu dojíždění [jméno] [příjmení] do práce v [obec] nebo jedné cestě do Francie. [jméno] [příjmení], resp. jeho společnost disponovala několika vozidly, která však údajně nemohl využívat proto, že u nich nebyla uhrazena silniční daň. Žalovaná měla za to, že pokud by vzala v potaz náklady na úhradu silniční daně a porovnala tuto částku s původně žalovanou částkou či i s částkou, kterou soud prvního stupně přiznal žalobkyni, došla by k poměrně jednoznačnému závěru o neúčelnosti a zbytečnosti zapůjčení jakéhokoliv náhradního vozidla. Pokud by došlo k úhradě silniční daně u jakéhokoliv jiného vozidla, byly by náklady vynaložené poškozeným mnohonásobně nižší. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, namítla, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné, není zřejmé, za jaké konkrétní úkony soud náhradu nákladů řízení přiznal, proč nepřiznal všechny požadované úkony žalovanou a proč při stanovení výše nákladů řízení vycházel nikoliv z původně žalované částky, ale z částky žalobkyní až dodatečně snížené. Navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba se zamítá v plném rozsahu, žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v rozsahu vyčíslení v přípisu ze dne [datum] a před soudem odvolacím a povinna uhradit státu náklady řízení v plné výši. 10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 11. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu I. stupně výše uvedených, na které pro stručnost plně odkazuje. 12. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZoP“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti"). Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZoP, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému též způsobenou škodu vznikl