17 CO 185/2022-326 — Městský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti v k.ú. [část obce], obec Praha – k pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 548 m2 (výrok I.). Výrokem II. provedl vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, a to tak, že nařídil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby bude rozdělen mezi účastníky podle velikosti jejich podílů. Výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem V. České republice nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] o výměře 548 m2, ostatní plocha, v k. ú. [část obce], s tím, že sama vlastní podíl o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku, 1. žalovaný vlastní id. [číslo], 2. a 3. žalovaný po id. [číslo], 4. žalovaná id. [číslo] a 5. žalovaná id. [číslo]. Uvedla, že žalované 4. a 5. po ní žádaly, aby jejich podíly odkoupila, ale cena, kterou požadovaly, byla pro žalobkyni nepřijatelná. Navrhla reálné rozdělení pozemku dle jednotlivých spoluvlastnických podílů s orientačním zakreslením v situačním plánku (1. žalovanému by tak připadlo 99,55 m2, 2. žalovanému 14,61 m2, 3. žalovanému 14,61 m2, 4. žalované 22,83 m2, 5. žalované 76,11 m2). Pro případ, že by pozemek nešel reálně rozdělit, navrhla jeho prodej ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi účastníky podle jejich ideálních spoluvlastnických podílů. 3. První žalovaná souhlasila se zrušením podílového spoluvlastnictví s tím, že nemá ničeho ani proti reálnému rozdělení pozemku. Upozornila však na to, že předmětný pozemek je součástí nemovité kulturní památky„ sýpka usedlosti Klikovka“, a to spolu pozemky parc. [číslo]. Na části pozemku se navíc nachází zpevněná plocha a další neidentifikované stavby. Pro případ nemožnosti reálného rozdělení pozemku navrhla jeho přikázání do vlastnictví žalobkyně, neboť pozemek je obklopen pozemky v jejím vlastnictví. 4. Žalovaní 2. a 3. nesouhlasili s reálným rozdělením, neboť by tím pro ně vznikl zcela nevyužitelný pozemek o nepatrné výměře a v podstatě bez přístupu, proto navrhli, aby byl pozemek přikázán do vlastnictví žalobkyně, která má dostatek prostředků k zaplacení vypořádacích podílů. Navrhovaný prodej pozemku v dražbě označili za zjevně nevhodný, neboť cena pozemku by byla značně snížena tím, že předmětný pozemek navazuje na pozemek žalobkyně a je k němu přístup pouze přes její pozemek parc. [číslo]. 5. Žalované 4. a 5. navrhly, aby byla žaloba zamítnuta. Uvedly, že reálné rozdělení není možné, neboť nelze zajistit, aby každý z takto vzniklých pozemků měl přístup k veřejné komunikaci, který je na jedné straně pouze přes pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jež ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Přístup tak nelze řešit ani zřízením služebnosti. Nově vzniklé pozemky by nebyly pro žalované využitelné došlo by k jejich znehodnocení a snížení tržní ceny pozemku. Reálnému rozdělení pak brání také existence zděného oplocení pozemku ve vlastnictví žalobkyně, které by muselo být s jejím souhlasem odstraněno. Poukázaly na to, že žalobkyně jediná pozemek bezplatně užívá po dobu 15 let jako zahradu, a to ve funkční souvislosti s domem [adresa], který se nachází na sousedním pozemku (parc. [číslo]) a je rovněž ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně vlastní i pozemek parc. [číslo] přes který je jediný možný přístup na předmětný pozemek, a proto pouze pro ni má do budoucna využití pozemku jako zahrady smysl. Pozemek by měl být přikázán do vlastnictví žalobkyně za cenu v místě a čase obvyklou dle cenové mapy Hl. m. [obec]. 6. Soud I. stupně provedl rozsáhlé dokazování listinami, ale i podrobné místní šetření s fotodokumentací. Na základě provedeného dokazování zjistil, že pozemek má nepravidelný tvar, téměř ve tvaru písmene L, přičemž částečně„ objímá“ pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce]. Spoluvlastníky předmětného pozemku o rozloze 548 m2 jsou žalobkyně s podílem o velikosti [číslo] na celku, 1. žalovaný o velikosti id. [číslo], 2. žalovaný o velikosti id. [číslo], 3. žalovaný o velikosti id. [číslo], předchůdce 4. žalované o velikosti id. [číslo] a 5. žalovaná o velikosti id. [číslo]. Jedná se o památkově chráněné území a nemovitou kulturní památku. Tato skutečnost jeho případnému reálnému rozdělení nebrání (jak vyplynulo ze zprávy odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum]). Pozemek je ze zadní strany a z levé strany lemován zdí, a to až ke štítu k ulici [ulice], který se nachází po levé straně budovy. [obec] pozemku tak, jak je zakreslena v katastru nemovitostí, neodpovídá zcela přesně hranici zahrady vytyčené plotem. [příjmení] pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba, ([adresa]) a [číslo], na [list vlastnictví], vše k. ú. [část obce], je žalobkyně. Předmětný pozemek (parc. [číslo]) je dosud užíván žalobkyní jako zahrada. 7. Soud věc právně posoudil dle § 1140 a násl. o.z. Vyšel ze zákonem upraveného způsobu a pořadí vypořádání (§ 1147 o.z.). Dospěl k závěru, že nejsou podmínky pro reálné rozdělení pozemku, neboť jeho části vzniklé rozdělením by nemohly sloužit vlastníkům způsobem, který by odpovídal jejich povaze a společenskému zájmu. Vzal v úvahu jejich polohu, velikost i tvar a dospěl k závěru, že jednotlivé rozdělené pozemky by nebylo možné řádně užívat. Za zásadní překážku rozdělení pozemku shledal i to, že pozemky by nebyly přístupné z veřejné komunikace, ale pouze přes další pozemek ve vlastnictví žalobkyně (parc. [číslo]). Neshledal ani možnost vypořádání spoluvlastnictví přikázáním pozemku žalobkyni za náhradu, neboť žalobkyně výslovně uvedla, že přikázat pozemek do svého vlastnictví nechce, stejně jako ostatní spoluvlastníci. Odkázal v tomto směru na § 1147 o.z. z něhož jasně vyplývá, že podmínkou tohoto způsobu vypořádání spoluvlastnictví je souhlas spoluvlastníka, jemuž má být nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví. Soud neshledal ani podmínky pro zamítnutí žaloby s odkazem na § 1140 odst. 2 o.z., neboť se nejedná o dobu nevhodnou ani k vypořádání spoluvlastnictví nedochází výlučně k újmě spoluvlastníka. Jako jedinou schůdnou variantou vypořádání spoluvlastnictví tak shledal prodej pozemku ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen podle velikosti podílů účastníků (§ 1147 věta druhá o.z.). Současně s odkazem na platnou judikaturu konstatoval, že jednání žalobkyně neshledává nepoctivým, v rozporu s dobrými mravy a nelze z něj dovodit ani zneužití práva dle § 8 o.z. 8. O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu s tím, že se jedná o iudicium duplex, když žalobu mohl podat kdokoliv z účastníků a navíc nikdo z nich neměl plný úspěch ve věci. 9. O nákladech řízení státu rozhodl tak, že se ČR náhrada nákladů nepřiznává. Tyto náklady spočívaly v nákladech na znalecký posudek, který byl soudem zadán, aniž ho někdo z účastníků navrhl. Soud ho nakonec ani pro své konečné rozhodnutí s ohledem na zjištěné skutečnosti nepoužil. 10. Proti rozsudku podali odvolání žalobkyně a žalovaní 2. až 5. 11. Žalobkyně své odvolání směřovala jen do výroku III. o nákladech řízení. Uvedla, že jí náleží náklady řízení jako procesně úspěšné účastnici ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. a odkázala na stávající konkrétní judikaturu NS. Zdůraznila, že mezi účastníky byla sporná i otázka zrušení spoluvlastnictví, nikoliv pouze rozhodování o způsobu vypořádání. 12. K odvolání žalobkyně se vyjádřily 4. a 5. žalované a navrhly potvrzení výroku o nákladech řízení jako věcně správného. Poukázaly na to, že soud rozhodl o jiném způsobu vypořádání spoluvlastnictví, než žalobkyně navrhovala. 13. Žalovaní 2. a 3. podali odvolání do výroků I., II. a III., tj. do výroku o zrušení spoluvlastnictví, o způsobu jeho vypořádání a do výroku o nákladech řízení. Soudu vytkli, že zvolil nevhodný způsob vypořádání spoluvlastnictví účastníků. Zopakovali, že pozemek historicky náleží k pozemkům a stavbě ve výlučném vlastnictví žalobkyně, která jej fakticky dlouhá léta užívá, není dělitelný, a je bez přístupu z veřejné komunikace. Namítali, že soud neprovedl navržené důkazy ke zjištění majetkových poměrů žalobkyně, která je schopna pozemek odkoupit. Její jednání měli za šikanózní a v rozporu s dobrými mravy, neboť se snaží docílit toho, aby pozemek sama získala v dražbě za co nejnižší cenu. Navrhli změnu rozsudku tak, že spoluvlastnictví k uvedenému pozemku bude zrušeno s tím, že pozemek bude přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně s povinností vyplatit ostatní spoluvlastníky za cenu dle znaleckého posudku. Pokud odvolací soud neshledá podmínky pro změnu napadeného rozsudku jimi naznačeným směrem, požadovali změnu rozsudku tak, že žaloba bude jako celek zamítnuta. 14. K odvolání žalovaných 2. a 3. se vyjádřily žalované 4. a 5. Uvedly, že se ztotožňují s obsahem tohoto odvolání. Tvrdily, že soudem určený způsob vypořádání – prodej pozemku ve veřejné dražbě – fakticky zvýhodňuje žalobkyni, neboť má možnost využít předkupního práva a navíc vlastní bezprostředně