17 CO 290/2022-265 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit do majetkové podstaty dlužníka – [právnická osoba], společnost s ručením omezeným, [IČO], sídlem [adresa], částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), že co do zbytku se žaloba zamítá (výrok II.), že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta (výrok III.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 (výrok IV.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 (výrok V.) 2. Žalobou se žalobkyně, jíž byla původně Duvemaro, společnost s ručením omezeným (dále jen„ [právnická osoba]“ nebo též„ původní žalobkyně“) domáhala zaplacení ceny za dodání zboží žalovanému, které bylo fakturováno fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka], fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] a fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka]. V průběhu řízení se namísto [právnická osoba], jež se ocitla v úpadku a na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, stala žalobkyní v tomto řízení podle § 264 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, [právnická osoba], jakožto insolvenční správce původní žalobkyně, který navrhl pokračování v řízení. 3. Ohledně částky [částka] (cena zboží dle faktury [číslo]) s úrokem z prodlení z této částky byla v průběhu řízení žaloba vzata zpět a v této části bylo řízení zastaveno. Napadeným rozsudkem bylo rozhodováno o částce [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalovaný objednával u původní žalobkyně zboží e-mailem či telefonicky. Zboží fakturované fakturou [číslo] ze dne [datum] bylo původně fakturováno fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností [datum], následně byla na totéž zboží a na shodnou částku vystavena nová faktura [číslo] ze dne [datum]. Propojení mezi oběma fakturami vyplývá mj. z e-mailu ze dne [datum]. Následně byla vystavena faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum], která byla položkově totožná s fakturami [číslo] [číslo] s drobným rozdílem v poslední položce (druh zboží, počet ks i cena byly totožné, byl však uveden objem 1 ks zboží 310 ml namísto 300 ml), a s DPH ve výši 21 % namísto 20 % Cena zboží bez DPH byla stejná u všech tří faktur, rozdílnou sazbou DPH u poslední faktury vznikl rozdíl ve výsledné částce (namísto původní [částka] nyní [částka]). Soud shledal jako nepravděpodobné, že by došlo opakovaně k odběru zcela totožného zboží (obsáhlého seznamu položek ve stejném množství a počtu kusů), drobný rozdíl v jedné položce mohl být překlep nebo důsledek aktualizace počítačového programu. Dne [datum] původní žalobkyně uvedla, že proti faktuře [číslo] bude poštou zaslán dodací list k podpisu, šlo tedy o„ převystavení“ faktury, pouze se změnou výše DPH. Faktura byla uhrazena bankovní platbou ze dne [datum], jež sice odešla bez variabilního symbolu, ale byla provedena v době splatnosti faktury [číslo] uhrazená částka odpovídala hodnotě zboží s původní DPH, tedy [částka]. Zboží fakturované fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] bylo původně fakturováno fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum], propojení mezi fakturami je patrné z e-mailu ze dne [datum]. K úhradě této faktury byly hrazeny na různé účty původní žalobkyně částky identifikované [variabilní symbol], a sice [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum], celkem [částka]. Faktury [číslo] se lišily v uvedeném objemu odebraného zboží (u položky„ žlab hranatý“, kde bylo v nové faktuře místo [číslo] m uvedeno [číslo] m), kvůli tomu se lišila i výsledná fakturovaná cena s DPH, namísto původních [částka] nově [částka]. Žalovaný tento rozdíl vysvětloval tím, že v mezidobí zaplatil cca [částka], s tím však soud I. stupně nesouhlasil, neboť na daný závazek (fakturu) bylo plněno více. Odběr zboží byl následně potvrzen podpisem dodacího listu ze dne [datum], znaleckým posudkem bylo prokázáno, že na tomto dodacím listu je pravý podpis žalovaného. V obou posuzovaných případech původní žalobkyně žalovanému zaslala dohodu o vzájemném započtení, dle níž měly být pohledávky označené číslem původních faktur ([číslo] [číslo], [číslo] [číslo]) započteny proti pohledávkám žalovaného, žalovaný měl zápočet potvrdit a odeslat na adresu původní žalobkyně, to však nebylo prokázáno, proto k zápočtu dohodou nedošlo. I v dalších případech docházelo mezi stranami k praxi„ nahrazování faktur“, tedy že namísto starší faktury byla o několik let později vystavena na totéž dodané zboží faktura nová (např. namísto faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] byla vystavena faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] - obě faktury se zcela shodují v objemu zboží i ceně), v některých případech byla na nové faktuře jiná výše DPH. Zároveň byly k novým fakturám podepisovány i nové dodací listy. Některé faktury byly převystavovány i vícekrát, nicméně vztahovaly se stále k jedné dodávce zboží. V případech, jež byly předmětem tohoto řízení, bylo zboží skutečně dodáno, což vyplývá již z toho, že žalovaný na každou z faktur alespoň částečně plnil. Z daňových přiznání žalovaného k DPH nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti. 5. Soud I. stupně zdůraznil, že předmětem řízení není faktura jako taková, ale smluvní vztah, na jehož základě byla faktura vystavena. Byť tedy žalobkyně nárokovala plnění na základě faktur, v řízení se jednalo o dluh žalovaného, který měl vzniknout na základě kupních smluv dle § 409 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále i jako „obch. zák.“), když původní žalobkyně žalovanému dodala zboží (předmět koupě) a umožnila mu nabýt vlastnické právo k němu, a žalovaný věc převzal, ale nezaplatil žalobkyni kupní cenu. Nelze se ztotožnit s argumentací žalovaného, že pokud byly u soudu uplatněny konkrétní faktury, ale přímo na tyto faktury nebylo nic dodáno, jelikož bylo dodáno zboží na předchozí faktury, pak není žalobkyně oprávněna nic požadovat. 6. U zboží uvedeného ve fakturách [číslo] později [číslo] [číslo] (stále jde o totéž zboží) byla existence smluvního vztahu a dodání zboží prokázáno zejména tím, že žalovaný částku [částka] uhradil. Splatnost kupní ceny byla prodloužena vystavením nové faktury, dluh žalovaného zanikl splněním dle § 324 obch. zák., proto soud žalobu v příslušné části zamítl. 7. U smluvního vztahu, na základě kterého byla vystavena faktura [číslo] následně faktura [číslo] je dodání zboží prokázáno dodacím listem. Ten byl sice podepsán až po vystavení druhé faktury (proto nepotvrzuje převzetí zboží k danému datu), ale žalovaný by dodací list nepodepsal, pokud by mu zboží nebylo v minulosti dodáno. Ve faktuře [číslo] byla uvedena sjednaná cena zboží [částka]. Protože žalovaný plnil na fakturu [číslo] částky [částka], [částka], [částka] a [částka], uznal tím svůj závazek vůči žalobkyni v souladu s § 323 odst. 1 a 2 a § 407 odst. 3 obch. zák. Došlo tak k přerušení běhu promlčecí doby a začala běžet nová čtyřletá promlčecí doba (dle § 397 obch. zák.) od data poslední částečné platby, tedy od [datum], a žaloba byla podána dne [datum], tedy před jejím uplynutím. Dle soudu navíc podepsání dodacího listu dne [datum] bylo uznáním závazku dle § 407 odst. 1 obch. zák., neboť na listině byl závazek dostatečně specifikován, byť reálná výše závazku byla v té době jiná z důvodu učiněných plateb. Závazek žalovaného zaplatit žalobkyni za dodání zboží [částka] zanikl částečně (celkem co do [částka]) plněním a ke dni podání žaloby činil [částka]. Soud proto uložil žalovanému, aby do majetkové podstaty [právnická osoba] zaplatil tuto částku, neboť na místo žalobkyně nastoupil v řízení insolvenční správce, který vymáhá prostředky do majetkové podstaty dlužníka. Žalovaný měl k dispozici fakturu [číslo] podepsal k ní i dodací list, tedy musel si být vědom data splatnosti a musel s fakturou souhlasit. Protože žalovaný nezaplatil celý závazek do data splatnosti, soud mu z částky [částka] uložil zaplatit i úroky z prodlení dle § 369 odst. 1 obch. zák. a § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), kdy žalobkyně měla úspěch z 31,20 %, žalovaný z 68,80 %, žalovanému tak náleží náhrada 37,60 % jeho nákladů řízení. Celková výše nákladů žalovaného činí [částka] (odměna advokáta ve výši po [částka] za 14 úkonů právní služby, 14 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] a 21% DPH z částky [částka] ve výši [částka]), příslušná pomě