18 CO 269/2022-271 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným 1) až 3) uložena povinnost zdržet se rušení hlukem, pocházejícím z provozovny označené ve výrokové části tohoto rozsudku (výrok I. [anonymizováno] výrok II.) [anonymizováno] současně rozhodl o tom, že jsou žalobci [anonymizováno] vedlejší účastnice na straně žalobců povinni společně [anonymizováno] nerozdílně zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] (výrok III.) [anonymizováno] žalovaným 2) [anonymizováno] 3) na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] (výrok IV.). Výrokem V. rozhodl o tom, že se žalobcům vrací zaplacená záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši [částka]. 2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobci domáhali rozhodnutí soudu, kterým by byla žalovaným 1) až 3) uložena povinnost zdržet se imisí hluku, který proniká z prostor provozovaných žalovanou 1), konkrétně podniku [anonymizována dvě slova], nacházejícího se v 1. NP [anonymizováno] 1. PP domu ve vlastnictví žalovaných 2) [anonymizováno] 3), do bytové jednotky ve spoluvlastnictví žalobců. Dům, v němž mají žalobci byt, sousedí s domem, který je ve spoluvlastnictví žalovaných 2) [anonymizováno] 3), v němž je provozován dotčený podnik. V nočních hodinách se hluk šíří vnitřními prostorami domu, po jeho konstrukcích. Žalobci problém opakovaně řešili jak s provozními podniku, tak s [anonymizována dvě slova] představiteli místní samosprávy. Dočasně vždy došlo ke ztišení, ale z dlouhodobého hlediska zůstala situace nezměněna. Žalobci ve svém návrhu argumentovali tím, že ač je podnik označen jako restaurace s barem, fakticky je provozován jako noční bar s diskotékou. Žalobci provedli dne [datum] v době mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [údaj o čase] [anonymizováno] imisí hluku se závěrem, že průměrná hladina akustického tlaku byla naměřena v hodnotě [anonymizována dvě slova]. Povolený hygienický limit v nočních hodinách je přitom [anonymizována dvě slova]. 3. Žalovaná 1) navrhovala zamítnutí žaloby. Popřela, že by docházelo k rušení žalobců nad míru obvyklou v daném místě [anonymizováno] také, že by to byla právě ona, kdo ruší žalobce hlukem. Argumentovala tím, že nemovitost žalobců se nachází v samém centru města, v ulici, kde se nachází několik nočních podniků, [anonymizováno] tato oblast je známa svým nočním životem. Navíc žalovaná 1) přijala veškerá možná opatření k tomu, aby se hluk z její provozovny nešířil. Konečně zpochybnila [anonymizováno] provedené žalobci [anonymizováno] zároveň zdůraznila, že naměřené hodnoty jen lehce překračují nastavené hygienické limity. 4. Žalované 2) [anonymizováno] 3) shodně se stranou žalující uvedly, že spoluvlastní dům na adrese V [anonymizována dvě slova], [obec a číslo] [anonymizováno] že dne [datum] pronajaly prostory v domě žalované 1). Namítly nedostatek své pasivní věcné legitimace. Dovozovaly, že jim nelze uložit povinnost zdržet se šíření imisí hluku, když ony samy žádný hluk nevytvářejí [anonymizováno] současně nedisponují žádným právním nástrojem, kterým by mohly šíření hluku zabránit. Poukázaly na to, že žalobci nikterak neprokázali, že by k jejich rušení docházelo nad míru obvyklou místním poměrům. Shodně se žalovanou 1) argumentovaly tím, že byt žalobců se nachází v centru města, v rušné oblasti, kde je mnoho nočních podniků. Z pohledu žalovaných 2) [anonymizováno] 3) není postaveno najisto, zda jsou žalobci rušeni hlukem vycházejícím z provozovny žalované 1). 5. Dne [datum] vstoupila do řízení vedlejší účastnice na straně žalobců, která měla zájem posílit postavení žalobců [anonymizováno] zároveň chtěla chránit svá práva, neboť hluk z provozovny je slyšet i v jejím bytě, který se nachází ve stejném domě jako byt žalobců. 6. Žalobci [anonymizováno] vedlejší účastnice doplnili, že k rušení dochází nejméně od roku [rok]. Zároveň se vyjádřili ke skutečnosti, že má soud rozhodovat s ohledem na stav, jaký tu je v okamžiku vyhlášení rozhodnutí. Poukázali na to, že pro posouzení věci je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku pouze ve věcech, v nichž rozsudkem dochází ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu mezi účastníky, přičemž o takovou situaci v daném případě nejde. Odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dále ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Shrnuli, že v případě negatorní žaloby není třeba, aby zásah, před kterým chrání, trval v době podání žaloby, anebo aby předtím měl ráz opakovatelnosti či soustavnosti. Žalobu lze podat i na základě jednoho zásahu do práva, pokud jeho provedení svědčí o tom, že opakování nelze vyloučit. V konkrétním případě nebezpečí opakování dovozovali zejména z toho, že žalované účelově [anonymizováno] nepravdivě popírají žalobní nárok. Navíc u žalované 1) nebezpečí opakování plyne ze samotné podstaty jejího podnikání. 7. Soud I. stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění, která byla podrobně popsána pod body 6. až 16. odůvodnění rozsudku, na které se pro stručnost odkazuje. Po právní stránce soud I. stupně věc hodnotil s odkazem na [ustanovení pr. předpisu]“), [anonymizováno] dovodil, že omezit vlastnické právo uložením povinnosti zdržet se imisí hluku lze pouze v případě, kdy k těmto imisím skutečně dochází. V posuzovaném případě však bylo poslední [anonymizováno] provedeno již v [anonymizováno] [rok], tj. před více než 4 lety, [anonymizováno] proto nelze žalovaným takovou povinnost uložit. Navíc druhé oficiální [anonymizováno] provedené v květnu [rok] překročení hygienických limitů neprokázalo. Soud I. stupně uzavřel, že se s ohledem na provedené dokazování jeví jako vysoce pravděpodobné, že v minulosti k imisím hluku docházelo, naposledy v roce 2019, avšak v současnosti se tak již neděje, což potvrdili i sami žalobci. Navíc nebylo postaveno najisto, zda skutečně došlo k překročení hygienických limitů. Soud I. stupně se dále vypořádal s judikaturou, na kterou žalobci odkazovali [anonymizováno] kterou shledal nepřiléhavou. Závěrem uvedl, že v době rozhodování soudem I. stupně k obtěžování žalobců vůbec nedocházelo, protokoly o provedeném [anonymizováno] předložené stranami sporu dokumentovaly rozporné hodnoty [anonymizováno] další [anonymizováno] nebylo možno provést. Žalobci tudíž neprokázali překročení hygienických limitů [anonymizováno] žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle úspěchu ve věci [anonymizováno] přiznal je s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. žalovaným. 8. Proti tomuto rozsudku, pouze do výroků I. až IV., podali žalobci včasné [anonymizováno] přípustné odvolání, které odůvodnili odkazem na § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Nesprávnost rozhodnutí soudu I. stupně shledávali jednak v tom, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl žalobci navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Brojili proti závěru soudu I. stupně, že neunesli důkazní břemeno, přitom však nebyly provedeny důkazy, které žalobci navrhovali (jednak výslech svědků – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], dále důkazy navržené v podání ze dne [datum]). Současně měli za to, že soud I. stupně dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým zjištěním. V této souvislosti poukazovali zejména na logický rozpor v rozsudku týkající se [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo]. Z důkazu [anonymizováno] [číslo] bylo totiž možno ve spojení s ostatními provedenými důkazy dovodit, že k šíření imisí, překračujících hygienické limity, nejen docházelo, ale jeho pokračování či opakování nelze vyloučit. Konečně žalobci měli za to, že věc byla také nesprávně právně posouzena. Žalobci nesouhlasili se závěry soudu I. stupně, že pro rozsudek v této věci byl rozhodující stav v době vyhlášení. Odkazovali na své vyjádření z [datum] [anonymizováno] závěrečný návrh z [datum], v nichž podrobně rozvedli důvody, proč tomu tak není. Shrnuli, že procesní zásadu § 154 o. s. ř. nelze absolutizovat [anonymizováno] nedotýká se těch ustanovení hmotného práva, která vážou vznik, změnu nebo zánik práva nebo povinnosti k určité době. Pro právní posouzení věci je pak rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku pouze ve věcech, v nichž rozsudkem dochází ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu mezi účastníky. V konkrétním případě ale o vznik, změnu nebo zánik právního vztahu mezi žalobci [anonymizováno] žalovanými nejde. Navíc předmětná žaloba je žalobou vlastnickou, negatorní, [anonymizováno] rozhodnutí soudu na jejím základě nekonstituuje právní vztah mezi účastníky sporu. V případě negatorní žaloby není třeba, aby zásah, před kterým má chránit, trval v době podání žaloby, anebo předtím měl ráz opakovatelnosti či soustavnosti. Žalobu lze podat i na základě jednoho zásahu do práva, pokud jeh