18 CO 54/2022-58 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil výrokem I. oběma žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši [anonymizována dvě slova], [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od [datum] o zaplacení, výrokem II. rozhodl o zamítnutí žaloby v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedených částek ve znění zpětvzetí žaloby s odůvodněním, že dne [datum] s žalovanou 1) uzavřela smlouvu o pronájmu nebytových prostor, na základě které žalobkyně poskytla žalované 1) k užívání kancelář a zprostředkovala souhlas s umístěním sídla této žalované na adrese [adresa] (dále jen„ smlouva“), a to za úplatu ve výši [částka] bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla na uvedené adrese. Žalovaná 1) měla předplacené umístění sídla na uvedené adrese do [datum], přičemž úplata za následující období byla splatná vždy do pátého dne následujícího měsíce po uplynutí předplaceného období. Žalovaná má i nadále shora uvedené sídlo evidované v obchodním rejstříku, avšak žalobkyni již od [anonymizováno] [rok] do podání žaloby odměnu v žalované výši neuhradila. Dále se žalovaná 1) ve smlouvě zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc prodlení, která činí, po částečném zpětvzetí žaloby, za měsíce listopad [rok] až [anonymizováno] [rok] částku [částka]. Součástí uvedené smlouvy bylo i ručitelské prohlášení žalovaného 2), kterým se zavázal zaplatit dluh v případě prodlení žalované 1) s úhradou sjednané odměny a případných smluvních pokut. 3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žaloba je důvodná co do požadované částky [částka] s příslušenstvím, a žalobu zamítl co do požadované smluvní pokuty ve výši [částka] s příslušenstvím. Dovodil, že mezi žalobkyní a žalovanou 1) byla platně uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení § [číslo] odst. 1 a § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z“), jejímž předmětem plnění bylo poskytnutí užívání kanceláře a sídla žalované 1) na výše uvedené adrese. Žalovaná 1), ačkoli má na dané adrese stále evidované své sídlo v obchodním rejstříku, však žalobkyni po uplynutí předplaceného období neuhradila sjednanou odměnu. S odkazem na uzavřenou smlouvu mezi účastníky čl. 2 bod 1, § 1721 o. z., nalézací soud rozhodl, že žalobkyni náleží odměna ve výši [částka] bez DPH (tj. [částka] s DPH) za každých následujících i jen započatých 12 kalendářních měsíců, ve kterých žalovaná 1) užívá sídlo žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila včas tuto splatnou odměnu, vznikl žalobkyni i nárok na úrok z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 o. z., a to ode dne následujícího po dni splatnosti odměny. Tuto povinnost uložil oběma žalovaným společně a nerozdílně, neboť i žalovaný 2) vystupuje ve věci jako ručitel a nárok žalobkyně vůči němu vyplývá z ručitelského prohlášení ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně uzavřeno ve formě s odkazem na ustanovení § 2018 odst. 2 o. z. 4. V části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] s příslušenstvím, soud prvního stupně uvedl, že ve smyslu čl. 4 bodu 2 smlouvy nastává splatnost smluvní pokuty až poté, co žalobkyně žalovanou 1) vyzve k jejich úhradě, respektive nejpozději do [anonymizována dvě slova] ode dne doručení takovéto výzvy a odkázal na ustanovení § 2019 odst. 1 o. z. V řízení však nebylo nikterak tvrzeno ani prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovanou 1) k úhradě smluvní pokuty a že by tak mohla nastat splatnost smluvní pokuty, jak si strany sjednaly. V této části nárok považoval za předčasný, neboť splatnost smluvní pokuty dosud nenastala. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, byť žalovaní byli v řízení úspěšnější, avšak dle názoru nalézacího soudu jim žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. 5. Proti výroku II. a III. tohoto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání, a to s odkazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o. s. ř., ve kterém namítla, že ačkoliv žalobkyně splnila svou část dohody a poskytla žalované 1) k užívání kanceláře, včetně jiných služeb, žalovaná 1) svoji část dohody nesplnila a po uplynutí předplacené doby za služby poskytnuté žalobkyní dohodnutou úplatu neuhradila a ani neprovedla žádné kroky směřující k výmazu zprostředkovatelské adresy sídla z obchodního rejstříku. Žalovaným tímto vznikla povinnost k zaplacení smluvní pokuty za každý, byť započatý měsíc prodlení s plněním této povinnosti. Žalovaný 2) již v samotné smlouvě přistoupil k závazku žalované 1) jako ručitel, proto žalobce podal žalobu proti oběma žalovaným. Byť soud prvního stupně rozhodl na základě listinných důkazů, co do požadované smluvní pokuty uzavřel, že v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovanou 1) k úhradě smluvní pokuty a že by tak mohla nastat splatnost smluvní pokuty, jak si strany ujednaly. Žalobkyně nejprve poukazála na fakt, že oba žalovaní jsou dlouhodobě nekontaktní, žalovaná 1) nereagovala na telefonické ani emailové výzvy, reagovala až na čtvrtou upomínkou zaslanou e-mailem prostřednictvím žalovaného 2) a přislíbila úhradu do konce týdne, ke které nedošlo. Žalované 1) prostřednictvím datové schránky doručit nelze, neboť tato přijímá pouze zprávy od orgánů veřejné moci a poštu doručenou na adresu sídla si v posledních měsících před podáním žalobního návrhu nepřebírala. Žalobkyně se tedy obrátila s výzvou k úhradě vyčíslené smluvní pokuty na žalovaného 2), který si však doporučenou výzvu nepřevzal a dlužné částky neuhradil. Žalobkyně se domnívá, že učinila vše, co po ní lze spravedlivě požadovat a ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu listinnými důkazy prokázala, že se pokoušela vyzvat k plnění oba žalované. Odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], v kterém dovolací soud uzavřel, že i žaloba představuje hmotněprávní jednání účastníka řízení účinné vůči soudu, které je účinné i vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli. Z toho dovozuje, že nejpozději podáním žaloby žalobkyně splnila svou formální povinnost vyzvat oba žalované k dobrovolnému plnění. Upozorila na znění ustanovení § 2021 o. z. Uzavřela, že s ohledem na uvedené není na místě poskytovat právní ochranu nečinnému dlužníkovi s odkazem na údajně nedostatečné splnění formálních podmínek ze strany žalobkyně. Navrhla, aby soudu ve výroku II. a III. napadený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 změnil tak, že žalobci přizná právo na zaplacení vyčíslené smluvní pokuty a náhradu nákladů řízení. 6. Žalovaní se k podanému odvolání nevyjádřili. 7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v části napadené odvoláním, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Podle § 214 odst. 3 o. s. ř. bylo rozhodnuto bez jednání, když žalobce namítal jen nesprávné právní posouzení věci a účastníci s rozhodnutím bez jednání vyslovili souhlas. 8. Nejprve odvolací soud zdůrazňuje, že z výpisu z obchodního rejstříku žalované 1) je zřejmé, že žalovaný 2) je jedním z jednatelů této korporace a každý z jednatelů může jednat samostatně. Z obsahu spisu a provedených důkazů vyplývá, že žalované 1) byly soudní písemnosti doručovány do datové schránky fikcí a žalovanému 2) na adresu jeho trvalého pobytu, shodnou s adresou vedenou ve veřejném rejstříku, bezúspěšně poštou, neboť si je v úložní době nevyzvedl. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] adresované a odeslané žalovanému 2) se podává, že tento byl mimo jiné také vyzván k úhradě smluvní pokuty a e-maily ze dne [datum] a [datum] bylo prokázáno, že žalovaný 2) byl upomínán k uhrazení dlužné částky. Za situace, kdy žalovaný 2) je jednatelem žalované 1) a reaguje na její e-maily, přičemž žalovaná 1) je nekontaktní, odvolací soud shledává za nepřiměřený požadavek, aby výzva k zaplacení smluvní pokuty byla nutně zaslána do datové schránky žalované 1), a to i přes to, že žalobkyni je známo, že toto doručení bude bezúspěšné a žalovaná 1) dluh nesplní. 9. Podle čl. 4 odst. 2 smlouvy o pronájmu nebytových prostor:„ V případě, že nájemce neuhradí nájemné v souladu s čl. II. této smlouvy na období další předplacené doby, která by ho opravňovala k užití pronajatých prostor na toto další období nebo bude tato smlouva jakkoliv ukončena, je nájemce povinen nejpozději do [anonymizována dvě slova] počítaných od prvního dne prodlení s úhradou úplaty, respektive do [anonymizována dvě slova] počítaných od uplynutí výpovědní doby (či od okamžiku účin