20 CO 194/2021-152 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím a na náhradu nákladů řízení [částka] a dále jí uložil povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Žalobce se po rozšíření žaloby uvedené částky domáhal z titulu doplatku pojistného plnění z pojistné události ze dne [datum] na základě uzavřené pojistné smlouvy [číslo] kterou si mimo jiné sjednal havarijní pojištění a pojištění pro případ střetu jeho vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka], se zvířetem. Žalovaná částka představuje doplatek pojistného plnění, představovaný rozdílem ceny originálních dílů a dílů„ aftermarketových“. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a ke své obraně uvedla, že likvidace předmětné pojistné události byla v souladu s pojistnými podmínkami a s požadavkem žalobce provedena rozpočtem podle expertního systému [anonymizováno], jelikož žalobce nedoložil náklady na opravu s použitím originálních dílů. 2. Soud I. stupně na základě skutkových zjištění, podrobně popsaných v odstavci 4 napadeného rozsudku, uzavřel, že mezi účastníky byla sjednána pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo mimo jiné havarijní pojištění„ [anonymizována tři slova]“ a pojištění„ střetu se zvířetem“ vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], ve vlastnictví žalobce. Dne [datum] došlo ke střetu zvířete a vozidla a žalobce požádal žalovanou o likvidaci pojistné události rozpočtem. Žalobci bylo žalovanou poskytnuto pojistné plnění ve výši [částka] a následně doplatek ve výši [částka]. Podle protokolů optimalizace dílů žalovaná vycházela z ceny tzv. aftermarketových dílů. Znaleckým posudkem Ing. [jméno] [jméno] byla zjištěna obvyklá cena opravy vozidla po předmětné nehodě s daní z přidané hodnoty (DPH) ve výši [částka] a s vyžitím aftermarketových dílů s DPH ve výši [částka]. 3. Soud I. stupně uzavřel s odkazem na §§ 2758 odst. l, 2774 odst. l, 2796 odst. l a 2811 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) a čl. 27 bod 4 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel žalované [příjmení] [číslo] ([anonymizováno]), že nejsou-li pojišťovně předloženy doklady o nákupu jednotlivých náhradních dílů, použije se pro výpočet pojistného plnění cena obvyklá v čase a místě ve smyslu čl. 2 [anonymizováno]. Dovodil, že provedenou likvidací rozpočtem podle expertního systému [anonymizováno] nebyl žalobci vyrovnán úbytek majetku, vzniklý v souvislosti s opravou vozidla, jestliže znalec uvedl, že aftermarketové náhradní díly nelze při opravě použít, neboť mohou být nekvalitní, nespolehlivé a tvarově nepřesné. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobě vyhověl a procesně úspěšnému žalobci přiznal podle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) náhradu nákladů řízení ve specifikaci, popsané v odst. 9 rozsudku. Procesně neúspěšné žalované uložil podle § 148 odst. l o.s.ř. povinnost nahradit státu náklady řízení, spočívající v zálohami účastníků nekrytém znalečném. 4. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, směřující proti do výroku ve věci samé v rozsahu [částka] s příslušenstvím a proti výrokům souvisejícím. Namítla, že likvidace pojistné události byla při nedoložených nákladech na opravu provedena rozpočtem v souladu s čl. 27 odst. 8 a čl. 2 [anonymizováno], podle něhož se rozpočtem nákladů na opravu rozumí stanovení výše pojistného plnění pouze výpočtem přiměřených nákladů na opravu dostupným uznávaným expertním systémem, používaným pojišťovnou, za využití hodinových sazeb, vycházejících z cenové úrovně nejnižších hodinových sazeb, obvyklých v daném místě a čase u neautorizovaných servisů, a ceny náhradních díků, které nejsou dodávány příslušným výrobcem vozidla, ale jsou produkovány podle jím daných specifikací a výrobních standardů (tzv. aftermarketové díly) a jsou běžně dostupné na trhu v České republice. Doplnila, že ve smyslu čl. 27 [anonymizováno] má právo požadovat doložení dokladů o nákupu náhradních dílů a pokud žalobce požaduje uhradit rozdíl mezi originálními a aftermarketovými díly, měl takové doklady předložit. Žalovaná poukázala na cenu opravy vozidla s využitím aftermarketových dílů, stanovenou posudkem na [částka] a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadené části změnil, žalobu zamítl a nově rozhodl o náhradě nákladů řízení. 5. Žalobce navrhl potvrzení napadené části rozsudku soudu I. stupně. Dovozoval, že ustanovení čl. 27 odst. 4 [anonymizováno], na jeho základě má nárok na pojistné plnění v ceně obvyklé v daném místě a čase, je ve vztahu k obecné části [anonymizováno] speciální a má proto aplikační přednost. Poukázal dále na to, že ve smyslu § 1812 odst. 1 o.z. se při možnosti vyložit smlouvu různým způsobem použije výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Obvyklou cenu nelze podle přesvědčení žalobce ztotožnit s cenou kalkulovanou na základě nejlevnějších aftermarketových dílů a nejnižších hodinových sazeb a při použití tohoto způsobu likvidace by bylo ustanovení čl. 27 odst. 4 [anonymizováno] zbytečné. V posuzované věci podle výpovědi znalce nelze aftermarketové díly použít nelze, neboť jsou nekvalitní, nespolehlivé a tvarově nepřesné. 6. Z obsahu odvolání žalované se podává odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které mu předcházelo, v intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. se zopakováním některých důkazů v souladu s § 213 odst. 2 o.s.ř. (velkým technickým průkazem vozidla [registrační značka], Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo], zejména článkem 2 – výkladová ustanovení, článkem 27 odstavec 4, 8 a článkem 34. Odvolání žalované poté shledal důvodným. 7. Ve smyslu § 2811 o.z. neposkytuje pojistitel při škodovém pojištění v případě vzniku pojistné události oprávněnému náhradu škody, nýbrž pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou a záleží tedy na tom, co si strany v rámci autonomie vůle a smluvní volnosti ujednaly (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Pojistné plnění v daném případě se řídí pojistnými podmínkami jako součásti uzavřené pojistné smlouvy ([anonymizováno]). Žalobce i soud I. stupně důrazem na„ cenu obvyklou v místě a čase“, zmíněnou v čl. 27 odst. 4 [anonymizováno], přehlíží další na daný případ dopadající ustanovené tohoto článku, jež v odstavci 8 vymezuje, že v případě nákladů na opravu vozidla menších než 80% obvyklé ceny vozidla se pojistné plnění poskytuje buď na základě účtu za opravu nebo rozpočtem nákladů na opravu. Článek 34 speciálních ustanovení k havarijnímu pojištění varianty [anonymizována tři slova], sjednanému mezi účastníky, současně uvádí, že pojišťovna poskytne v případě pojistné události pojistné plnění, jehož výše bude stanovena rozpočtem nákladů na opravu. Pro stanovení výše pojistného plnění rozpočtem nákladů na opravu (o jehož použití není mezi účastníky spor) pak platí výkladové pravidlo pro tento pojem, vymezené v článku 2 obecné části [anonymizováno] tak, stanovení výše pojistného plnění pouze výpočtem přiměřených nákladů na opravu dostupným uznávaným expertním systémem, používaným pojišťovnou, za využití hodinových sazeb, vycházejících z cenové úrovně nejnižších hodinových sazeb, obvyklých v daném místě a čase u neautorizovaných servisů, a ceny náhradních díků, které nejsou dodávány příslušným výrobcem vozidla, ale jsou produkovány podle jím daných specifikací a výrobních standardů (tzv. aftermarketové díly) a jsou běžně dostupné na trhu v České republice. Úvahy žalobce o specialitě čl. 27 zvláštní části [anonymizováno] nejsou za této situace na místě, neboť výklad pojmu„ rozpočet nákladů na opravu“ je z logiky věci proveden právě jen v obecné části podmínek. Aplikace ustanovení § 1815 odst. 1 o.z. tu není opodstatněna, jelikož citovaná ustanovení pojistných podmínek nejsou výkladově rozporná. 8. Z uvedeného vyplývá, že žalobce má ve smyslu smluvních podmínek uzavřené pojistné smlouvy právo na pojistné plnění, vypočtené z ceny nikoliv originálních, ale tzv. aftermarketových dílů. Obecně vyjádřený názor znalce na to, že aftermarketové díly jsou nespolehlivé a nekvalitní a proto jejich použití nedoporučuje, nemůže na správnosti postupu žalované podle smluvního ujednání ani na platnosti tohoto ujednání nic změnit. Odvolací soud podotýká, že dotyčné vozidlo s neurčeným rokem výroby bylo podle jeho technického průkazu v ČR uvedeno do provozu v roce 2001, bylo tedy v době předmětné nehody nejméně 17 let staré. Podle znaleckého posudku činila obvyklá cena opravy vozidla s využitím aftermarketových dílů [částka] a žalovaná již poskytla žalobci pojistné plnění ve výši [částka], jeho doplatek při odpočtu [částka] spoluúčasti proto činí soudem I. stupně přiznanou odvoláním nenapadenou částku [částka]. Ve zbytku nároku, tedy v odvoláním napadené částce [částka] s příslušenstvím, není žaloba důvodná a odvolací soud ji proto částečnou změnou napadeného výroku podle § 220 odst