20 CO 323/2022-201 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím a na náhradu nákladů [anonymizováno] [částka] a žalobu ohledně [částka] s příslušenstvím zamítl. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení [částka] z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce přestupkového [anonymizováno], vedeného [stát. instituce] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] (posuzované [anonymizováno]). Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že žalobci nemajetková újma nevznikla, jelikož věděl, že se dopouští přestupkového jednání, za něž byl také postižen, a o průběh přestupkového [anonymizováno] se osobně nezajímal. 2. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, podrobně popsaných v odstavcích 5. – 25. odůvodnění napadeného rozsudku, která posoudil podle § 1 odst. 3, § 5, § 13 odst. 1, § 14, § 15, [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich [anonymizováno] (náhradový zákon). Konstatoval, že byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a dovodil, že na [anonymizováno], jehož předmětem je obvinění z přestupku, se vztahuje se [číslo] odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), [ustanovení pr. předpisu] a závěry stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], uveřejněného pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (Stanovisko). Posuzované [anonymizováno] trvalo od [datum], kdy [stát. instituce] vydal oznámení o zahájení správního [anonymizováno], do [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu, tedy 3 roky a 2 měsíce. Tuto délku [anonymizováno], způsobenou zejména„ průtahem“ u odvolacího správního orgánu, shledal soud I. stupně s přihlédnutím k tomu, že nešlo o [anonymizováno] zásadně složité, nepřiměřenou. Konstatoval, že vznik nemajetkové újmy na straně žalobce v důsledku nepřiměřené délky [anonymizováno] se předpokládá a dovodil, že je na místě poskytnout mu peněžité zadostiučinění, neboť konstatování porušení práva není dostačující. Zdůraznil, že význam předmětu [anonymizováno] nebyl pro žalobce zanedbatelný,„ ve hře“ pro něho bylo minimálně to, zda bude označen za pachatele přestupku či nikoliv, což je skutečnost způsobilá zasáhnout do jeho osobnosti. Neztotožnil se s názorem žalobce, že součástí posuzovaného [anonymizováno] je i předchozí provedení kontroly a na ni navazující postup do zahájení přestupkového [anonymizováno]. S odkazem na [ustanovení pr. předpisu] dovodil, že správní orgán v rámci uvedené kontroly nevydal žádné rozhodnutí a jeho postup v souvislosti s ní nelze označit za správní [anonymizováno], ve kterém by mohl vzniknout nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky [anonymizováno] (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Výši peněžního zadostiučinění stanovil ve smyslu Stanoviska vycházejíc z částky [částka] za první dva roky a každý následující rok [anonymizováno] a takto zjištěnou částku [částka] (2 x [částka] a [částka] za další 2 měsíce) snížil o 20% pro snížený význam (předmětu) [anonymizováno] pro žalobce, který se o jeho průběh nezajímal (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka]). Poukázal na to, že žalobce byl, stejně jako další řidiči využívající aplikaci [anonymizováno], v přestupkovém [anonymizováno] zastoupen advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], musel být informován o rozhodovací praxi správních orgánů v souvislosti s činností [právnická osoba] [anonymizováno] a výsledek [anonymizováno] musel nejméně zčásti předvídat. Žalovanou tvrzenou skutečnost, že uloženou pokutu za žalobce zaplatila [právnická osoba], označil za nerozhodnou, žalobě vyhověl ohledně [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, ve zbytku ji zamítl a žalobci přiznal podle e [ustanovení pr. předpisu] náhradu nákladů [anonymizováno]. 3. Proti rozsudku podali včasné odvolání oba účastníci [anonymizováno]. Žalobce se odvolal proti zamítavému výroku o věci samé a namítl, že soud I. stupně nesprávně posoudil celkovou délku [anonymizováno], neboť do ní nezahrnul kontrolní [anonymizováno], započaté kontrolou dne [datum] do [datum]. Setrval na názoru, že jde o [anonymizováno] provázané s posuzovaným přestupkovým [anonymizováno], k čemuž odkazoval na judikatorní závěry k daňové kontrole. Dovozoval dále, že judikatorní závěr o krácení peněžní náhrady za první dva roky lze vztáhnout jen na soudní [anonymizováno], jelikož správní [anonymizováno] je vázáno zákonnými lhůtami pro rozhodování správních orgánů. Zdůraznil, že jediným důvodem nepřiměřené délky [anonymizováno] byl„ průtah“ v jeho průběhu, který je třeba zhodnotit i ve smyslu § 31a odst. 3 písm. d) náhradového zákona. Konečně uvedl, že se o [anonymizováno] zajímal skrze svého zástupce a poukázal na to, že samotný výsledek nepřiměřené dlouhého [anonymizováno] není významný. Navrhl, aby odvolací soud změnil zamítavý výrok napadeného rozsudku a přiznal mu„ další“ zadostiučinění. 4. Žalovaná se odvolala proti vyhovujícímu výroku o věci samé a proti výroku o náhradě nákladů [anonymizováno]. Dovozovala, že v případě žalobce nelze hovořit o nejistotě ohledně výsledku [anonymizováno], jejíž kompenzace je smyslem odškodnění za nepřiměřenou délku [anonymizováno], neboť bylo logickým důsledkem jeho protiprávního jednání, o němž musel s ohledem na soudní judikaturu (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací]), známou jeho zástupci, vědět. Negativní výsledek [anonymizováno] proto mohl od počátku předpokládat a nemohl být v nejistotě ani ohledně uložené sankce, jelikož pokutu za něho hradil jeho advokát z úschovního účtu z prostředků, složených [právnická osoba] [anonymizováno], k čemuž žalovaná navrhovala provedení dokazování ohledně identifikace vlastníka těchto prostředků. Žalovaná zdůraznila, že žalobce patřil mezi širokou skupinu dopravců, používající aplikaci [anonymizováno], kteří systematicky porušovali zákon a dozovala, že požadavek na jakékoliv zadostiučinění je z jeho strany zneužitím práva. Proti výroku o náhradě nákladů [anonymizováno] žalovaná namítla s poukazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], že soud I. stupně měl s ohledem na nepřiměřenost žalobního požadavku a shodu obsahu podání žalobce s obdobnými případy aplikovat § 150 o. s. ř. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnou vyhovujícího výroku rozsudku žalobu zcela zamítl a přiznal jí náhradu nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů. 5. Oba účastníci se k odvolání protistrany dále vyjadřovali. Žalovaná dovozovala bezvýznamnost argumentace žalobce ohledně zahrnutí doby provedení kontroly do přestupkového [anonymizováno] a nesprávnost jeho názorů ohledně krácení základní částky a významu„ průtahu“ v [anonymizováno]. Zopakovala, že zástupce žalobce znal rozhodovací praxi ohledně dané problematiky a opětovně zdůraznila širší kontext věci se závěrem, že nárok žalobce je zneužitím práva. Poukázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], v němž tento soud v obdobném případě dospěl k závěru o nepatrném významu předmětu [anonymizováno] pro žalobce. Žalobce s obsáhlými judikatorními citacemi zdůraznil, že v odvolacím [anonymizováno] mu byla uložená pokuta snížena, tudíž jeho obrana v posuzovaném [anonymizováno] nebyla zcela bezúspěšná, a dovozoval, že podstata předmětu [anonymizováno] není pro jeho nárok na náhradu za nepřiměřenou délku [anonymizováno] rozhodná a náhrada nákladů [anonymizováno] mu ve smyslu judikatury ústavního soudu podle § 142 odst. 3 o.s.ř. náleží. 6. Podle obsahu odvolání uplatnili účastníci odvolací důvody ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] Odvolací soud proto přezkoumal napadený rozsudek v intencích [ustanovení pr. předpisu] a zčásti opodstatněným shledal odvolání žalované. V posuzovaném [anonymizováno] byla žalobci za porušení povinnosti, stanovené [ustanovení pr. předpisu], o silniční dopravě, uložena pokuta v konečné výši [částka]. Soud I. stupně správně dovodil, že na [anonymizováno] o přestupcích či správních deliktech, jehož cílem je postih jednání deliktní povahy, dopadá čl. 6 odst. l Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, z něhož vychází právo na projednání věci v přiměřené době ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] i uvedené Stanovisko. Učinil též správný závěr o nepřiměřené délce posuzovaného [anonymizováno] vzhledem k prodlevě, vzniklé v rozhodování odvolacího správního orgánu v době od [datum] od [datum] (přiměřenost délky [anonymizováno] je v daném případě posuzována jako celek a nikoliv z pohledu lhůt, stanovených správním řádem). Vznik nemajetkové újmy, definované zpravidla jako nejistota ohledně výsledku [anonymizováno], do níž byl úča