20 CO 391/2021-419 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem na vydání ve výroku specifikovaných listin a vzorce výpočtu [anonymizováno] provize a žalobce zavázal k náhradě nákladů řízení ve výši [částka]. Žalobce se domáhal vydání předmětných listin s odůvodněním, že je obchodním zástupem žalované, která mu období od [datum] do [datum] na základě provizní listiny, platné od [datum], s níž nebyl seznámen, neoprávněně krátila provize a požadované listiny jsou nutné ke zjištění rozdílu, jenž mu náleží. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že žalobce měl za trvání spolupráce účastníků přístup ke všem informacím, vztahujícím se k jeho provizním nárokům. 2. Soud I. stupně na základě zjištění, popsaných v odstavcích 6. až 18. napadeného rozsudku, s odkazem na § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) a na § 261 odst. 1, § 566 odst. 1, 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (obch. zák.) uzavřel, že žalobce spolupracuje se žalovanou na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum] a byl seznámen s vnitřními předpisy žalované - provizními listinami platnými od [datum] a od [datum]. Tvrzení žalované, že provizní listina, platná od [datum], byla zveřejněna na portále OVB dne [datum] a že žalobci byl nejpozději [datum] doručen email, odkazující na tzv. týdenní report v týdnu od 23. do [datum], se nepodařilo prokázat. Z tvrzení žalobce nicméně vyplývá, že o této provizní listině se dozvěděl nejpozději v létě 2018 a z obsahu stížností, které žalované adresoval, je zřejmé, že se seznámil i s jejím obsahem. Soud I. stupně dovodil, že bylo povinností žalobce kontrolovat portál OVB i své provizní výpisy a o případné chybě informovat žalovanou bez zbytečného odkladu (body [číslo] a [číslo] smlouvy), přičemž roční obrat mu musel poklesnout již v letech 2015 [číslo]. Žalovaná nemůže předložit žalobou požadovaný neexistující doklad o doručení provizní listiny a není třeba, aby žalobci předkládala provizní listinu, pokud se s jejím obsahem v mezidobí seznámil. Další požadavek žalobce na předložení provizních listin obchodních partnerů žalované nemá oporu ve smlouvě mezi účastníky a jednalo by se o nepřiměřeně širokou povinnost žalované. Žalovaná rovněž uvedla, že neexistuje žádný vzorec výpočtu [anonymizováno] provize ke každé jednotlivé smlouvě a svědek [příjmení] vysvětlil, že základní úprava je provedena v tzv. BL dodatku ke smlouvě. Konečně soud I. stupně uzavřel, že žalobcův návrh rozhodnutí soudu by nebyl vykonatelný, neboť svůj požadavek vymezil obecně a žalovaná uvedla, že archivuje doklady ohledně jednotlivých partnerů 7 až 8 let nebo po dobu, kdy ještě má smysl je archivovat, ale také docházelo ke změnám systému a některá data byla vymazána. Poukázal na to, že doklady, jejichž předložení se žalobce domáhá, směřují k žalobě na plnění a pokud žalobce ví, jaké provize mu byly v rozhodném období vyplaceny a zná i procento, o které mu byly kráceny, může uplatnit nepromlčený nárok na zaplacení rozdílu u konkrétních smluv. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobu zamítl a podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) přiznal procesně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení. 3. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Poukázal na rozpory ve skutkových zjištěních ohledně doručení či zveřejnění provizní listiny, účinné od 1.1.2015, a zdůraznil, že v podle jím doloženého printscreenu portálu žalované ze dne [datum] se na něm nacházejí všechny provizní listiny s výjimkou listiny předmětné. Z obsahu stížnosti žalobce není zřejmé, že by předmětnou listinou disponoval, soud I. stupně v tomto směru jen mechanicky převzal argumentaci žalované, a bez důkazní opory vycházel z toho, že rozdíl v provizích činí 2,5%. Žalobce dovozoval, že musí existovat vzorec výpočtu [anonymizováno] provizí, jelikož vyplácené provize musely být nějakým způsobem určeny a závěry soudu I. stupně v tomto směru nekorespondují se svědeckou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení]. Výpověď tohoto svědka soud I. stupně dezinterpretoval, svědek uvedl, že z aktuální výše obdržené provize se není žalobce schopen dopočítat celkové výše provize, což soud I. stupně neuvedl přes žádost žalobce do protokolu a v rozsudku dospěl k opačnému závěru. Žalobce zdůraznil, že pokud by znal vstupní hodnoty a způsob výpočtu provize, neměl by důvod vést tento spor a podal by žalobu na plnění. Závěr soudu I. stupně o nevykonatelnosti žalobního návrhu (petitu) je překvapivý, neboť žalobce byl veden k odstranění vad žaloby, kterou následně soud I. stupně projednal, aniž by sdělil, že žalobní petit není vykonatelný. Měl-li soud I. stupně pochybnosti o vykonatelnosti navrhovaného rozhodnutí, měl žalobci poskytnout poučení a lhůtu k opravě. Soud I. stupně se nevypořádal s argumentací žalobce, porušil jeho právo na spravedlivý proces a jeho rozsudek je nepřezkoumatelný. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl. 4. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku a ve svém vyjádření zdůraznila, že spor vznikl z důvodu liknavosti žalobce při kontrolování správnosti údajů, uvedených v jeho provizních výpisech, v nichž byly uváděny všechny relevantní informace. Svou dlouhodobou nečinnost se žalobce snaží zhojit přenesením povinností na žalovanou, což nemá oporu v uzavřených smlouvách ani v obecně závazných právních předpisech. Z podání žalobce ze dne [datum] je patrné, že disponuje spornou provizní listinou, jelikož z ní cituje číselné údaje a není rozhodné, jakou formou byl o této provizní listině zpraven. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že pro výpočet lze s drobnou odchylkou využít procentní sazbu podle provizní listiny, platné před [datum], a žádný vzorec, jehož se žalobce domáhá, neexistuje. Žalobce se domáhá dokumentů k výpočtu za období od [datum] do [datum], ale současně uvádí mezi smlouvami i ty, jež byly uzavřeny mimo toto období, ačkoliv svědek [příjmení] uvedl, že změna provizí se netýká existentních smluv a nemá zpětnou účinnost. Ze seznamu žalobce ani nevyplývá, že by žalobce měl nárok na [anonymizováno] provize u uvedených smluv. Soud I. stupně správně uzavřel, že požadavek na předložení listin vydaných partnery žalované nemá oporu ve smluvním vztahu účastníků a v této části je návrh neurčitý, když žalobce nespecifikuje partnerské společnosti žalované. Smluvní vztahy mezi žalovanou a partnerskými společnostmi mimo to podléhají závazku mlčenlivosti a žalobce nemá nárok na informace, které jsou součástí smluvního vztahu žalované s jinými subjekty. Z podání žalobce ze dne [datum] vyplývá, že [anonymizováno] je kalkulováno na základě provizních listin, s jejichž obsahem žalovaná žalobce průběžně seznamovala. 5. Podle obsahu odvolání uplatnil odvolatel odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Odvolací soud proto přezkoumal napadený rozsudek v intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., včetně řízení, jež mu předcházelo a odvolání shledal zčásti opodstatněným. Napadený rozsudek není nepřezkoumatelný, jeho odůvodnění, jakkoliv místy nekonzistentní, vyhovuje požadavkům § 157 odst. 2 o. s. ř., neboť je z něho zřejmé, na jakých skutkových a právních závěrech soud I. stupně své rozhodnutí založil. Úvaha soudu I. stupně o nevykonatelnosti žalobního petitu nekoresponduje s jeho předchozími závěry a žalobci lze přisvědčit v jeho námitce, že v takovém případě by soud nemohl žalobu věcně projednat a musel by vést žalobce postupem podle § 43 odst. l o.s.ř. k její opravě. Odvolací soud však shledal žalobní petit, vymezený i seznamem smluv v příloze rozsudku, z hlediska jeho vykonatelnosti dostatečně určitým. 6. Zopakovaným dokazováním v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud zjistil, že mezi účastníky byly téhož dne [datum] uzavřeny dvě smlouvy - smlouva o obchodním zastoupení a smlouva o spolupráci při správě produktů vedoucími spolupracovníky [právnická osoba] (dále jen,,smlouva o spolupráci“). S ohledem na datum uzavření obou smluv posuzoval právní vztah účastníků za použití § 3028 odst. 3 o. z. podle dosavadní právní úpravy, tedy jako vztah ze smlouvy o obchodním zastoupení podle § 652 obch. zák. Smlouvu o spolupráci účastníci uzavřeli jako smlouvu nepojmenovanou ve smyslu § 269 odst. 2 obch. zák. a podle § 853 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013 (obč. zák.) se proto její režim se řídí vedle rozhodných ustanovení smlouvy také těmi ustanoveními obchodního, resp. občanského zákoníku, jež jsou jim svým obsahem nejbližší (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v databázi ASPI). Smlouva o spolupráci je svým předmětem a charakterem úzce provázaná se smlouvou o obchodním zastoupení, včetně shodného principu odměňování prostřednictvím provizí (čl. 6 smlouvy o obchodním zastoupení, čl. 4 smlouvy o spolupráci). Z hlediska předmětu činnosti, k níž se žalobce smlouvou o spolupráci zavázal, byla jeho úkolem činnost bezprostředně souvisejí a navazující na činnost obchodního zástupce, včetn