23 CO 28/2022-334 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (I.), dále uložil povinnost žalobci zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám právního zástupce žalované (II.). 2. Žalobce se domáhal proti žalované jako bývalému zaměstnavateli zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze [datum], vykonával původně činnost ředitele korporace (při sjednání šestiměsíční zkušební doby a konkurenční doložky na dobu [anonymizováno] měsíců po skončení pracovního poměru), následně došlo s účinností od [datum] ke změně pracovní smlouvy formou dodatku, došlo ke změně pracovní pozice žalobce na pozici provozní ředitel, rovněž došlo ke změně mzdy, ta byla dohodnuta v částce [částka] měsíčně, došlo k dohodě ohledně konkurenční doložky tak, že žalobce se zavázal po dobu 6 měsíců od skončení pracovního poměru zdržet se v České republice i dalších zemích střední a [anonymizována dvě slova] výdělečné činnosti, která by byla shodná či obdobná s činností žalované, žalovaná se zavázala platit žalobci aktuální měsíční mzdu (po odpočtu případných daní a zákonných srážek), současně bylo dohodnuto odstoupení od konkurenční doložky s blíže specifikovaných důvodů; dne [datum] doručil žalobce zaměstnavateli výpověď, výpovědní lhůta uplynula dnem [datum]. Dne [datum] bylo žalobci doručeno odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky s odůvodněním, že s ohledem na hodnotu informací, poznatků a znalostí zaměstnance by nebylo přiměřené a účelné, aby žalovaná vynucovala sjednaný zákaz konkurence vůči žalobci a hradila mu za to peněžité vyrovnání; odstoupení od konkurenční doložky žalobce odmítl převzít a podepsat. Dle žalobce byl tak omezen v hledání nového zaměstnání, kdy i s ohledem na krátkou dobu před skončením pracovního poměru pokládal žalobce odstoupení žalované za neplatné; poukázal i na okolnosti známé zaměstnavateli při uzavření konkurenční doložky, kdy konkurenční doložka prioritně měla směřovat k ochraně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel toto nepochybně vyhodnotil. Podle žalobce představovalo nabyté know-how informace o vlastnických poměrech u žalované, jejich rozdělení mezi jednotlivé společníky, dále údaje o plánované expanzi v ČR a plánované způsoby její realizace a financování, schvalování nových projektů v ČR, standard zařízení v rámci skupiny žalované, finanční modely nových zařízení, jejich strukturu a klíčové ukazatele včetně provozních procesů jednotlivých zařízení, jejich nastavení i kontroly a unikátní projekty v oblasti sociálních služeb. 3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, kdy nesporovala okolnosti uzavření původní pracovní smlouvy včetně dodatku a sjednání konkurenční doložky. Poukazovala přitom na skutečnost, že zaměstnavatel je společností zaměřenou na poskytování služeb v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem, kdy provozování takového domova vyžaduje specifické know-how; zásadní úlohu při zajišťování standartu kvality má přitom provozní ředitel, tuto funkci žalobce vykonával od [anonymizováno] [rok], když ve své předchozí činnosti se u zaměstnavatele zaměřoval na zpracování právní agendy žalované. Žalobce ukončil pracovní poměr po pouhých dvou měsících svého působení ve funkci provozního ředitele, za tuto dobu nenabyl ani zdaleka tolik poznatků či know-how, které by mu umožňovaly pracovat ve srovnatelné pozici u konkurence, nenabyl takové znalosti, jejichž ochrana by opodstatňovala, aby žalovaná žalobci vyplácela vyrovnání v částce [částka] hrubého měsíčně; z tohoto důvodu žalovaná odstoupila od konkurenční doložky oznámením z [datum], toto oznámení však odmítl [datum] žalobce převzít. Pokud učinila žalovaná druhý pokus o doručení oznámení o vypovězení konkurenční doložky [datum], bylo to při osobní schůzce za účasti dvou svědků, oběma pokusům o doručení přitom předcházelo ústní jednání účastníků [datum]; žalovaná neodstoupila od konkurenční doložky podle svého volného uvážení, ale pro existenci objektivního důvodu. Žalovaná poukázala na skutečnost, že až do [datum] nebyl žalobce členem vrcholného managementu žalované, teprve ve chvíli, kdy se účastníci dohodli na funkci provozního ředitele, mělo začít bližší seznamování žalobce s touto komplexní materií a její postupná implementace do nově budované sítě domovů v ČR, žalobce však nesplnil očekávání, neboť nedokázal zajistit implementaci postupů, které by zajistily kvalitu poskytované [anonymizováno] a byly v souladu se standardy platnými v mateřských společnostech v Rakousku a Francii. 4. Rozsudek soudu I. stupně představuje v pořadí již druhé zamítavé rozhodnutí, když první rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl k dovolání žalobce rozsudek Městského soudu v Praze i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení, a to s ohledem na nesprávné právní posouzení v předchozích rozhodnutích soudu I. i II. stupně a ve vztahu k nesprávnému výkladu ustanovení § 310 odst. 4 zákoníku práce. Dle odůvodnění rozsudku dovolacího soudu tento nesouhlasil s tím, že dle § 310 odst. 4 zákoníku práce může zaměstnavatel odstoupit od konkurenční doložky v době trvání pracovního poměru z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu; když zaměstnavatel i zaměstnanec mohou odstoupit od dohody, kterou se zaměstnanec ve smyslu § 310 odst. 1 zákoníku práce zavázal, že po určitou dobu po skončení pracovního poměru se zdrží výdělečné činnosti mající povahu konkurenční činnosti ve vztahu k zaměstnavateli, a to jen z důvodu stanoveného v zákoně nebo z důvodu účastníky předem sjednaného tak, že tento sjednaný důvod nepředstavuje zneužití práva na úkor zaměstnance; za takových podmínek je dle dovolacího soudu ze strany zaměstnavatele odstoupení přípustné, bylo-li učiněno v době trvání pracovního poměru. Nejvyšší soud uzavřel, že posuzované pracovněprávní ujednání účastníků nejenže odporuje zákonu, ale současně zjevně narušuje veřejný pořádek, k jeho neplatnosti je třeba přihlížet i bez návrhu, absolutně neplatné je potom i navazující jednostranné právní jednání žalované, kterým od konkurenční doložky odstoupila, nemohly tak nastat zamýšlené účinky spočívající ve zrušení závazku žalované z konkurenční doložky; vedeny chybným právním názorem se obecné soudy nezabývaly zkoumáním dalších předpokladů pro vznik práva žalobce na peněžité vyrovnání sjednané v konkurenční doložce, a to včetně oddělitelnosti neplatného ujednání o důvodu odstoupení od ostatního obsahu konkurenční doložky. 5. Soud I. stupně provedl ve věci dokazování blíže specifikovanými listinami, výslechem žalobce, doplnil dokazování po zrušení předchozího prvostupňového i druhostupňového rozsudku blíže označenými listinami, poté vzal za prokázané, že žalobce pracoval pro žalovanou jako ředitel korporace od [datum] s místem výkonu práce ČR, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s měsíční mzdou [částka]; v čl. 11 si strany sjednaly konkurenční doložku na [anonymizováno] měsíců, kdy žalobce se měl zdržet výkonu výdělečné činnosti mající vůči zaměstnavateli soutěžní povahu a zaměstnavatel se zavázal, že bude zaměstnanci poskytovat peněžité vyrovnání ve výši [částka] měsíčně. Dle dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] došlo ke změně druhu práce, a to na pozici„ provozní ředitel“ s měsíční hrubou mzdou [částka], kdy druh práce a související činnosti byly blíže specifikovány v příloze k této smlouvě; v čl. 11 se zaměstnanec zavázal po skončení pracovního poměru po dobu 6 měsíců zdržet se v ČR a dalších zemích střední a [anonymizována dvě slova] výdělečné činnosti shodné či obdobné s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo mající vůči zaměstnavateli soutěžní povahu s tím, že za každý měsíc trvání závazku bude zaměstnavatel povinen platit zaměstnanci peněžité vyrovnání ve výši měsíční mzdy (po odečtení případných daní a zákonných srážek); dle čl. 11 odst. 2 byla dohodnuta možnost odstoupení zaměstnavatelem od konkurenční doložky, a to z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo jeho podstatné části, nebo pokud podle volného uvážení dojde zaměstnavatel k závěru, že vzhledem k hodnotě informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů získaných zaměstnancem v zaměstnání u zaměstnavatele či jinak, by nebylo přiměřené anebo účelné, aby zaměstnavatel vůči zaměstnanci vymáhal sjednaný zákaz konkurence a hradil mu sjednané peněžité vyrovnání; soud I. stupně rovněž zjistil z popisu pracovního místa faktickou náplň činnosti provozního ředitele (kdy přímým nadřízeným žalobce byl generální ředitel), tyto specifikoval v bodě 12. odůvodnění; dle e-mailové korespondence žalobce s [jméno] [příjmení] z června [rok] byla původně sjednaná konkurenční doložka stanovena na dobu 6