23 CO 309/2022-44 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil povinnost žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od [anonymizováno] moci tohoto rozsudku (výrok I), žalobu co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od [anonymizováno] moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta (výrok III). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal, aby mu žalovaná nahradila nemajetkovou újmu ve výši [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobce uvedl, že mu vznikla nemajetková újma, když řízení v tzv. bagatelní věci (šlo o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení) trvalo od [datum] do [datum], tedy 10 let a 3 měsíce. Žalobce měl za to, že újma mu byla způsobena nesprávným úředním postupem podle [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní [ustanovení právního předpisu EU] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ [anonymizováno]“). 3. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že v dané věci skutečně došlo k nesprávnému úřednímu postupu, spočívajícím v nedodržení zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí, avšak žalobce svoji újmu vůbec netvrdí a nekonkretizuje, pouze spoléhá na domněnku jejího vzniku (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Žalobci již byla poskytnuta kompenzace nemateriální újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení v obou stupních správního řízení, kdy žalobci bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši vztažené k původnímu předmětu sporu, po dalším snížení ve výši [částka]. To je v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle kterého„ není obecně důvodné, aby výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu přesahovala částku, o niž se vedl původní spor“. Vedle toho žalovaná konstatovala, že se žalobci dostalo i morálního zadostiučinění ve formě omluvy. 4. Soud I. stupně učinil jednotlivá skutková zjištění, jak podrobně popsáno v odstavcích 7 až 9 odůvodnění napadeného rozsudku. Na jejich základě vzal za prokázané, že k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nedodržení zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí došlo, což je doloženo obsahem k důkazu provedeného spisu [anonymizována tři slova], sp. zn. [anonymizováno] – [anonymizováno] [číslo]. Žalovaná na základě návrhu navrhovatele ze dne [datum] vydala dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] [číslo] vyř. – [anonymizováno], ve vztahu k žalobci jako odpůrci, příkaz k zaplacení částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení a uložila mu povinnost k náhradě nákladů řízení. Proti tomu podal žalobce dne [datum] odpor, který odůvodnil dne [datum], a ke kterému se žalovaná vyjádřila dne [datum]. Dne [datum rozhodnutí] vydala žalovaná pod [číslo jednací] [číslo] – [anonymizováno] usnesení, ve kterém vyzývá žalobce, aby sdělil, zda trvá na podaném odporu, a pokud ano, aby doložil důkazy na podporu svých tvrzení. Proti tomu podal dne [datum] žalobce rozklad. Rozhodnutím žalované ze dne [datum] bylo napadené usnesení zrušeno. Dne [datum rozhodnutí] vydala žalovaná pod [číslo jednací] [číslo] vyř. – [anonymizováno] rozhodnutí o uložení povinnosti žalobce uhradit částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení a náhradou nákladů řízení. Proti tomu podal žalobce dne [datum] rozklad. Dne [datum] se žalovaná vyjádřila k rozkladu. Dne [datum rozhodnutí] vydala žalovaná pod [číslo jednací] – [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] rozhodnutí, kterým napadené meritorní rozhodnutí potvrdila (a uložila mu povinnost k náhradě nákladů řízení o rozkladu). Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil dne [datum] (u nepříslušného orgánu, jenž věc předal k vyřízení žalované dne [datum]), což bylo mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky též nebylo sporu o tom, že žalovaná zaslala žalobci dne [datum] částku ve výši [částka], kdy toto je dále prokázáno z výpisu účtu žalované. Dále nebylo sporu o tom, že žalovaná se žalobci za délku řízení písemně omluvila, kdy toto je dále prokázáno z dopisu předsedkyně Rady [anonymizována tři slova], Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [anonymizováno] [číslo] vyř., který byl právnímu zástupci žalobce doručen do datové schránky dne [datum]. 5. Soud I. stupně případ právně posoudil podle § 13, § 14 odst. 3, § 31a [anonymizováno] a podle článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 [anonymizováno] lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a [anonymizováno] náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Předmětné řízení trvalo od [datum] (v přímém vztahu k žalobci pak od [datum], kdy mu byl doručen příkaz k zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení a náhrada nákladů řízení) do [datum], kdy bylo skončeno vydáním rozhodnutí žalované [číslo jednací], tedy po cca 10 letech a 3 měsících (a po cca 9 letech od okamžiku, kdy se žalobce o vedení řízení dozvěděl). Pokud by délka řízení měla být posuzována podle [ustanovení pr. předpisu], o elektronických komunikacích, ve znění účinném ke dni zahájení řízení ([datum]), mělo být rozhodnuto do 4, nejvýše pak 6 měsíců. I pozdější, ke správnímu orgánu benevolentnější [anonymizováno] úprava by (např. dle aktuálně účinného znění) připouštěla délku řízení (i při 2 podaných rozkladech) maximálně cca 1,5 roku. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě (šlo zároveň o skutečnost mezi účastníky nespornou). Posuzované řízení nebylo složité, žalobce se na délce řízení nepodílel, nepřiměřená (a to extrémně nepřiměřená) délka řízení je plně přičitatelná žalované. Soud I. stupně se nepřiklonil ke stěžejní argumentaci žalované, že žalobci žádná majetková újma nevznikla, resp. že takovou dostatečně netvrdil a tedy ani její vznik není možno presumovat ve smyslu související judikatury. Soud I. stupně uvedl, že žalobce svoji újmu vyjádřil velmi stručně až lakonicky, nicméně dostatečně, když (zjednodušeně řečeno) uvedl, že žalovaná jej vystavila„ více jak 10 let nejistotě v bagatelním sporu“ a odkázal na to, že v době konečného rozhodnutí pro něj bylo těžší se s povinností k úhradě vypořádat, když mezitím nastoupil do důchodu. Ke vzniku nemajetkové újmy na straně žalobce skutečně došlo, to potvrzuje též postup samotné žalované v rámci předběžného projednání nároku, kdy tato se žalobci písemně omluvila a vyplatila mu zadostiučinění ve výši [částka]. Při stanovení přiměřené výše finančního zadostiučinění vyšel soud I. stupně z judikatury Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) a její základní obecnou výši stanovil na [částka] (za 9 let, po která dopady běžícího řízení mohl žalobce reálně pociťovat, při krácení prvních dvou let na polovinu), když soud považoval s ohledem na obecně zanedbatelný význam předmětného správního řízení, přiměřenou výchozí částku [částka] ročně. Tuto částku dále upravil s přihlédnutím ke kritériím vymezeným v § 31a odst. 3 [anonymizováno] (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) o 20 % navýšení s ohledem na extrémní délku řízení v bagatelní věci, o 50 % částku krátil, neboť se jednalo o spor o zjevně bagatelní částku, se zanedbatelným významem pro žalobce. Částku [částka] soud I. stupně dále upravil ponížením o 30 % s ohledem na písemnou omluvu žalované (plus 20 procentních bodů, mínus 50 procentních bodů). Dále soud I. stupně přihlédl k závěrům ustálené judikatury o limitaci výše nemajetkové újmy, kdy není obecně důvodné, aby zadostiučinění přiznané v penězích svou výší finančně vyjádřený předmět posuzovaného řízení přesahovalo (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a to včetně příslušenství plnění a nákladů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] aj.) a dospěl k částce [částka], kterou ponížil o částečné plnění ze strany žalov