23 CO 391/2021-197 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně určil, že zrušení pracovního poměru žalobkyně u žalovaného ze dne [datum] je neplatné (výrok I.), žalovaný se dopustil nepřípustné diskriminace žalobkyně, když zrušil pracovní poměr žalobkyně z důvodu jejího těhotenství (výrok II.), uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni nemajetkovou újmu ve výši [částka] (výrok III.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok IV.). 2. Usnesením ze dne [datum] pak soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit státu soudní poplatky ve výši [částka], od jejichž placení byla žalobkyně v řízení osvobozena. 3. Soud I. stupně napadeným rozsudkem rozhodl o žalobě podané soudu [datum], kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti zrušení pracovního poměru ve zkušební době a uspokojení nároků z titulu diskriminace s tvrzením, že byla zaměstnankyní žalovaného, nejprve na základě dohody o pracovní činnosti v období od [datum] do [datum], poté na základě pracovní smlouvy v období od [datum] do [datum] a vykonávala druh práce uklízečka. Poté byla zaměstnankyní žalovaného na základě pracovní smlouvy v období od [datum] jako lesní dělnice, přičemž dne [datum] ústně sdělila žalovanému, že je těhotná a požádala o přeřazení na jinou pracovní pozici. Žalovaný jí sdělil, že pro ni jinou práci nemá a dostala pokyn přestat vykonávat práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele. Dne [datum] jí žalovaný doručil zrušení pracovního poměru ve zkušební době bez udání důvodu. Podle žalobkyně je zrušení pracovního poměru ve zkušební době neplatné, jednak z důvodu neplatného ujednání o zkušební době, jednak z důvodu nemožnosti zrušení pracovního poměru ve zkušební době s těhotnou zaměstnankyní a také z důvodu porušení zásady rovného zacházení. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Poukázal na to, že zkušební doba byla sjednána se žalobkyní v den nástupu do práce [datum] na dobu tří měsíců, přičemž sjednání zkušební doby bylo naprosto nezbytné s ohledem na náročné podmínky výkonu práce. Zákoník práce nezakazuje zrušit pracovní poměr ve zkušební době s těhotnou zaměstnankyní, nad to žalobkyně žalovanou o svém těhotenství neuvědomila. Žalovaný využil svého práva zrušit pracovní poměr bez uvedení důvodu. Nečinil tak se záměrem žalobkyni diskriminovat z důvodu těhotenství, respektive jejího pohlaví. Žalobkyně oznámila dne [datum] svému nadřízenému na pracovišti, že se necítí dobře a není schopna vykonávat předmětnou činnost, proto byla vyzvána k návštěvě lékaře za účelem posouzení zdravotní způsobilosti. Podle lékařského posudku, vydaného podnikovou lékařkou MUDr. [jméno] [příjmení], žalobkyně pozbyla dlouhodobě pracovní způsobilost. Ke zrušení pracovního poměru došlo až [datum], neboť osoba oprávněná k podpisu zrušení pracovního poměru, Ing. [jméno] [příjmení], byl v mezidobí mimo pracoviště, do té doby žalobkyně práci nevykonávala z důvodu překážky. 4. Rozsudek soudu I. stupně je v pořadí jeho druhým rozhodnutím. Poprvé rozhodl soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 14 C 86/2018-76, kterým žalobu zamítl, a který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze dne [datum rozhodnutí], č. j. 23 Co 381/2019-101. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 21 Cdo 2410/2020-138 oba rozsudky zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že na základě provedeného dokazování a aplikace práva na zjištěný skutkový stav je zrušení pracovního poměru žalobkyně u žalovaného ze dne [datum] neplatné, žalovaný se dopustil nepřípustné diskriminace žalobkyně, když zrušil pracovní poměr žalobkyně z důvodu jejího těhotenství a žalobkyní požadovaná nemajetková újma ve výši [částka] je adekvátní. 5. Po vrácení věci k dalšímu řízení soud I. stupně nedoplňoval dokazování a vyšel z již dříve učiněných skutkových zjištění, a sice že mezi účastníky byl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou od [datum] do [datum] se zkušební dobou v délce tří měsíců. Dříve pracovala žalobkyně pro žalovaného na základě dohody o pracovní činnosti ze dne [datum], posléze na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], vždy na pracovní pozici uklízečka. Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou skončil uplynutím doby [datum]. Žalobkyně odpracovala celý březen [rok], dne [datum] se obrátila na svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], vedoucího lesní správy [obec], a oznámila mu svoji graviditu. Rovněž se zajímala o možnost výkonu náhradní práce, svědek však pro ni náhradní práci neměl a odkázal ji na závodní lékařku. Téhož dne se svědek obrátil na personalistku [jméno] [příjmení], které sdělil informace od žalobkyně o jejím tvrzeném těhotenství. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] informaci o těhotenství žalobkyně nikomu dalšímu nepředala. Kompetenci k uzavírání či rozvazování pracovních poměrů měl svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který přistoupil k rozvázání pracovního poměru se žalobkyní na základě předloženého lékařského posudku MUDr. [jméno] [příjmení], v němž bylo uvedeno, že žalobkyně není nadále schopna vykonávat činnost, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva. Co bylo příčinou neschopnosti vykonávat práci, svědek nevěděl, seznámen byl pouze s lékařským posudkem ze dne [datum], v němž nebyl vlastní rukou lékařky vepsán text„ gravidní, nesmí být kontaktu s chemickými prostředky“. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], závodní lékařka žalovaného, potvrdila, že žalobkyně se dostavila na mimořádnou zdravotní prohlídku v dubnu 2018, donesla nález od gynekologa, kde byla uvedena její počínající gravidita. Svědkyně potvrdila, že text do posudku dopsala sama s tím, že zřejmě původně vypracovala první posudek bez ručně doplněného textu, který později na žádost a se souhlasem žalobkyně doplnila. Jediným důvodem, pro který byla žalobkyně shledána nezpůsobilou k výkonu práce, byla její gravidita. Žalobkyně nesporovala, že lékařku až následně požádala o kopii posudku s uvedeným důvodem nezpůsobilosti k výkonu práce. Žalovaný zrušil se žalobkyní pracovní poměr ve zkušební době listinou ze dne [datum], bez udání důvodu. Žalobkyně převzala listinu téhož dne. Dopisem ze dne [datum] požádala žalobkyně žalovaného o zařazení do pracovního procesu. Dne [datum] pak žalovanému sdělila nesouhlas se zrušením pracovního poměru ve zkušební době a uplatnila nároky z tvrzené diskriminace. 6. Soud I. stupně posoudil věc podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění [účinnost] (dále jen„ zákoník práce“) a vázán právním názorem vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího soudu shledal, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný dne [datum] přistoupil ke zrušení pracovního poměru se žalobkyní ve zkušební době na základě závěrů lékařského posudku vydaného dne [datum] lékařkou MUDr. [jméno] [příjmení], podle nichž žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci lesní dělnice. V řízení pak bylo prokázáno, že jediným důvodem nezpůsobilosti žalobkyně bylo její těhotenství. Za této situace soud I. stupně uzavřel, že skutečným důvodem zrušení pracovního poměru se žalobkyní ve zkušební době ze strany žalovaného bylo její těhotenství, čímž došlo k nepřípustné diskriminaci a zrušení pracovního poměru je neplatné. Soud prvního stupně proto dále uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni nemajetkovou újmu, když se vůči ní dopustil nepřípustné diskriminace a úmyslně jednal v rozporu s dobrými mravy. Diskriminačním jednáním došlo u žalobkyně k zásahu do její důstojnosti v nejchoulostivějším období jejího života, kdy nebyla schopna hledat si jiné zaměstnání. 7. Procesně neúspěšnému žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) a státu soudní poplatky, neboť žalobkyni bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a povinnost je uhradit přešla na žalovaného (§ 2 odst. 3, 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). 8. Proti rozsudku, i proti usnesení, se odvolal žalovaný. Měl za to, že v případě, kdy jsou soudy vyšších instancí nesprávně interpretovány skutková zjištění nižších soudů, není soud povinen respektovat názor dovolacího soudu, obdobně jako tomu je v případě, kdy vyjdou najevo nové skutečnosti, nebo dojde ke změně poměrů. V posuzované věci dovolací soud popisuje skutkový stav tak, že jediným důvodem rozvázání pracovního poměru bylo těhotenství, avšak soud I. stupně ani odvolací soud takové zjištění neučinily. V řízení nebylo prokázáno, že osoba jednající za žalovaného se dozvěděla o těhotenství žalobkyně. Interpretace zjištění skutkového stavu Nejvyšším soudem je v rozporu se zjištěními soudu nalézacího. Žalovaný nerozvázal pracovní poměr z důvodu gravidity žalobkyně, když o ní nevěděl, jiný závěr by odporoval logice. K diskriminaci nemůže dojít za situace, kdy absentuje úmysl znevýhodnit právě z konkrétního důvodu. Předpokladem diskriminace je vědomí, respektive úmysl diskriminující osoby zacházet s diskriminovanou osobu znevýhodňujícím způsobem, v daném případě z