23 CO 75/2022-172 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze dne [datum] (I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení [částka] k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku (II.). Opravným usnesením ze dne [datum] opravil část odůvodněním rozsudku v bodech 30. až 31. blíže specifikovaným způsobem. 2. Žalobkyně se domáhá určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele okamžitým zrušením ze dne [datum] s odůvodněním, že pokud jí byl proveden test na přítomnost alkoholu [datum] s pozitivním výsledkem, nepožila na pracovišti alkohol, nebyla pod vlivem alkoholu, nejsou proto naplněny znaky okamžitého zrušení pracovního poměru, neboť výsledek testu pokládá žalobkyně za zfalšovaný či smyšlený, z odebraného vzorku slin nelze zjistit přesnou hladinu alkoholu v krvi, rozmezí uvedené v okamžitém zrušení pracovního poměru [anonymizováno] až [anonymizováno] ‰ pokládá žalobkyně za tak široké, že nelze ani posoudit případnou intenzitu porušení pracovních povinností. 3. Žalovaná navrhovala žalobu zamítnout s ohledem na chování žalobkyně a zjištěný výsledek přítomnosti alkoholu v promile [anonymizováno] až [anonymizováno] promile, toto pokládá zaměstnavatel za významnou hladinu alkoholu, když ostatní zaměstnanci si stěžovali na chování žalobkyně již od [anonymizováno] [rok], z tohoto důvodu jí byla dána i výtka, test na přítomnost alkoholu nebylo možno provést dříve s ohledem na nařízenou práci z domova. Dne [datum] byla žalobkyně významně ovlivněna alkoholem a nebyla schopna plnit své pracovní úkoly. 4. Soud I. stupně provedl ve věci dokazování blíže specifikovanými listinami, záznamem z testu na přítomnost alkoholu ze dne [datum] (včetně fotografie), výpovědí svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (oba pracovníci žalované), když další doplnění dokazování pokládal již za nadbytečné (výslechem [jméno] [příjmení] k okolnostem provedení alkohol testu). Z blíže specifikovaného dokazování vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření pracovní smlouvy dne [datum], žalobkyně pracovala na pozici [anonymizována dvě slova] SSC, již v průběhu sjednané tříměsíční zkušební doby se začaly projevovat problémy s plněním pracovních úkolů ze strany žalobkyně, kdy kolegové žalobkyně si i následně na žalobkyni stěžovali, měli problémy s jejím chováním, když tato nedodržovala zavedené postupy, neplnila pokyny nadřízených, postupovala dle vlastní úvahy, nezvládala plnit pracovní úkoly, zaměstnanci měli i podezření na požívání alkoholu v pracovní době, žalobkyně nespolupracovala řádně s nejbližšími kolegy, nevhodně komunikovala v některých případech i silně emocionálně s jinými pracovníky (polský tým), jak soud zjistil z e-mailové komunikace zaměstnanců žalované ([příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] i za polský tým [jméno] [příjmení]) a i z výpovědi svědků [jméno] [příjmení] (vedoucího personálního oddělení žalované) a [jméno] [příjmení] (nadřízené žalobkyně), v několika případech nebyla žalobkyně ani v pracovní době k dispozici pro plnění pracovních úkolů. Proto dopisem ze dne [datum] vytkl zaměstnavatel žalobkyni neplnění pracovních úkolů řádným způsobem, bez náležité péče a v odpovídající kvalitě (včetně uvedení odchylek a nestandardních postupů ze strany žalobkyně), rovněž [datum] obdržela žalovaná formální stížnost od vedení oblasti Polsko, za kterou byla odpovědna žalobkyně, když tato nedodržela předepsaný postup a nespolupracovala s kolegy, ani po výzvě ke zlepšení pracovních výkonů a komunikace nedošlo ke zlepšení na straně žalobkyně, žalobkyně byla rovněž upozorněna na možnost výpovědi v případě nezlepšení jejích výkonů a výsledků, ke změně chování žalobkyně nedošlo ani po této výzvě, následně došlo k incidentu během konferenčního hovoru s obchodními partnery, ve kterém žalobkyně vystupovala konfliktně. Zaměstnanci žalované měli podezření na konzumaci alkoholu, s ohledem na vystupování žalobkyně ji nezapojili ani do plánovaných konferenčních hovorů týkajících se polského trhu, dne [datum] byla žalobkyně na pracovišti v bujaré náladě, byla poté agresivní a neschopná práce, proto zaměstnavatel pojal podezření na ovlivnění žalobkyně alkoholem a přistoupil k provedení testu na alkohol za přítomnosti svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení], žalobkyně podstoupení testu neodmítla, poskytla své sliny, předtím si vypláchla ústa, kdy podle barevné stupnice na testu byl odečten výsledek v rozmezí 0,08 % (světle modrá barva) až 0,3 % (tmavě modrá barva), test byl proveden za přítomnosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] panem [jméno] [příjmení], svědci potvrdili záznam svými podpisy; důvod okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] byl specifikován tak, že„ na základě opakovaného podezření a podnětů stran zaměstnanců na vysokou pravděpodobnost přítomnosti alkoholu či jiných omamných látek v krvi zaměstnance a opakované požití alkoholu na pracovišti a v průběhu pracovní doby v období od [anonymizováno] [rok], byl dne [datum] na základě aktuálního podezření proveden test na přítomnost alkoholu odebráním slin zaměstnance oprávněnou osobou za přítomnosti svědků, výsledek byl pozitivní, zaměstnanec jej neodmítl podstoupit, toto hodnotil zaměstnavatel průkazně jako hrubé porušení povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu“. Následně žalovaná sdělila žalobkyni, že s uvedenou situací nesouhlasí, že k ní nemuselo dojít. 5. Soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně uplatnila návrh na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru v prekluzivní lhůtě vyplývající z ustanovení § 72 zákoníku práce, okamžité zrušení pracovního poměru shledal soud I. stupně bezvadným po formální stránce, stejně tak shledal naplnění skutkového důvodu uvedeného v okamžitém zrušení pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, když okamžité zrušení pracovního poměru představuje výjimečný institut, avšak tento je namístě, pokud ze strany zaměstnance dochází k porušování povinnosti vyplývajících z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem. Přestože zákon nevymezuje přesně jednotlivé stupně porušení pracovněprávních povinností zaměstnance, uzavřel, že byla naplněna hypotéza relativně abstraktní právní normy ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, když v jednání žalobkyně shledal porušení povinností vyplývajících z § 106 odst. 4 písm. e), § 301 i § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Soud při hodnocení intenzity porušení pracovní kázně vyšel ze závěrů, že pracovní poměr žalobkyně trval řádově devět měsíců, již v průběhu tříměsíční zkušební doby se objevovaly problémy s plněním pracovních úkolů žalobkyně, i po skončení zkušební doby byly její pracovní výsledky neuspokojivé, žalobkyně nedodržovala zavedené postupy ani pokyny nadřízených, postupovala dle vlastního uvážení, neplnila řádně pracovní úkoly, její chování vedlo ke stížnostem ze strany zákazníka žalované, její chování se nezlepšilo ani po obdržení písemné výtky ze strany žalované, svým jednáním tak ohrožovala reputaci společnosti, její chování bylo i důvodem nezapojení se do schůzek se zákazníkem, chování žalobkyně odůvodňovalo podezření jejích nadřízených z požívání alkoholu na pracovišti a ovlivnění alkoholem v pracovní době, což bylo potvrzeno provedeným testem, požití alkoholu [datum] přitom nebylo ojedinělým porušením povinností vyplývající z právních předpisů, výsledek testu na přítomnost alkoholu tak odpovídal nevhodnému chování žalobkyně, test ukázal téměř nejvyšší možný výsledek, alkoholem tak bylo ovlivněno chování žalobkyně. S přihlédnutím ke všem shora uvedeným okolnostem i relativní krátkosti trvání pracovního poměru hodnotil jednání žalobkyně jako porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, když s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR ([spisová značka], [anonymizováno] [číslo]) shledal v požití alkoholu žalobkyní na pracovišti a výkonům práce pod vlivem alkoholu porušení pracovněprávních povinností zvlášť hrubým způsobem, když není možno v této situaci na zaměstnavateli vyžadovat další zaměstnávání takového zaměstnance a vystavovat tak firmu významným negativním důsledkům. Vymezení okamžitého zrušení pracovního poměru tak pokládal soud I. stupně za dostatečně určité, kdy absence konkrétní naměřené hodnoty alkoholu nezpůsobuje sama o sobě neurčitost pro posouzení intenzity porušení povinností žalobkyně. S tímto odůvodněním žalobu zamítl a procesně neúspěšné žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. na nákladech řízení [částka], a to s přihlédnutím k zastoupení žalované advokátem za 5 úkonů právní pomoci po [částka], s přihlédnutím k 5 paušálním náhradám po [částka], náhradě za promeškaný čas v trvání 2x 30 minut v částce [částka] a po připočtení daně z přidané hodnoty. Opravným usnesením pouze opravil záměnu nesprávně použitého termínu žalovaná a žalobkyně v bodech 30. a 31. rozsudku. 6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání z důvodu neúplnýc