25 CO 261/2022-109 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně zamítl žalobu o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou správního řízení, zatíženého průtahy vedeného Ministerstvem vnitra ČR pod sp. zn. OAM [číslo] 2013, jehož předmětem bylo zrušení trvalého pobytu žalobce na území České republiky. V doplnění žaloby (čl. 62 a násl.) žalobce uvedl, že nepřiměřenou délkou řízení psychicky trpěl, neboť se obával o svůj pobyt na území České republiky, kde dlouhodobě s rodinou žije. Má za to, že každé řízení vedené v rámci výkonu veřejné moci podléhá aplikaci čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“) se všemi aplikačními pravidly při odškodňování nepřiměřené délky řízení. Žalovaná řízení jen zahájila a ukončila, přičemž v mezidobí neučinila nic. V dalším doplnění (č. l. 65 a násl.) uvedl, že je ženatý s [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] a z jejich manželství se narodily dvě děti, ročník 1998 a 1999, obě děti jsou v současné době občany České republiky a celá rodina žije spolu na adrese uvedené v záhlaví, kde žalobce s manželkou vlastní nemovitost. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť správní řízení ve věci zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, vedené podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákona č. 326/1999 Sb.“), nespadá pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy, proto nelze uvažovat o poskytnutí nemajetkové újmy automaticky za celkovou délku správního řízení. Postižitelné jsou pouze jednotlivé průtahy či série průtahů podle § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Uvedla, že Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra zahájil dne [datum] řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu občana třetího státu podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., na základě podnětu - rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým byl žalobce odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce 2 roků se zkušební dobou v délce 4 let. Protože byl tento rozsudek Vrchním soudem v Praze zrušen, tak bylo rozhodnuto o přerušení správního řízení do pravomocného skončení trestního řízení (§ 64 odst. 1 písm. c/ zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) Městský soud v Praze vydal dne [datum] nový odsuzující rozsudek, odvolání žalobce bylo odmítnuto usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]; žalobce byl tímto rozhodnutím pravomocně odsouzen pro trestný čin účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 trestního zákona k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků se zkušební dobou v trvání 5 let a k peněžitému trestu ve výměře [částka]. Dne [datum] správní orgán správní řízení zastavil podle § 66 odst. 2 správního řádu, neboť dospěl k názoru, že zrušení povolení k trvalému pobytu by bylo nepřiměřeným zásahem do rodinného a soukromého života žalobce. Žalobce nebyl po celou dobu předmětného správního řízení nijak omezen na svých právech, nebylo nijak zasaženo do jeho pobytového statusu, dne [datum] mu byl vydán průkaz o povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana ČR s platností do [datum]. Žalovaná považuje za nemorální a neetické žádat finanční satisfakci po České republice, když se žalobce dopouštěl závažné trestné činnosti. 4. Soud prvního stupně zjistil tento skutkový stav: Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne [datum], žalovaná stanoviskem ze dne [datum] nárok žalobce zamítla (stanovisko č. j. MV 54269 -5/P- 2021). Žalobce na území České republiky dlouhodobě žije a má zde děti, které jsou občany České republiky. 5. K odškodňovanému řízení pak obvodní soud zjistil, že správní řízení sp. zn. OAM [číslo] 2013 o zrušení povolení k trvalému pobytu žalobce trvalo od [datum] do [datum], žalobce byl o zahájení řízení vyrozuměn dne [datum]. Řízení bylo zahájeno dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1909 Sb. proto, že žalobce opakovaně závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo práva a svobody jiných, podnětem pro zahájení řízení byl nepravomocný rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Správní řízení bylo dvakrát přerušeno na dobu určitou z důvodu vyčkání na pravomocné rozhodnutí v trestní věci (usnesením ze dne [datum] a usnesením ze dne [datum] do doby [datum]) a bylo zastaveno usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [anonymizováno] [rok]. 6. Žalobci byl dne [datum] na jeho žádost vydán nový průkaz o povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana České republiky č. ZC [číslo] s platností do [datum], který nahradil jeho dosavadní doklad o povolení k trvalému pobytu občana třetího státu, jehož zrušení bylo předmětem odškodňovaného správního řízení. 7. Rozsudkem Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 2 let se zkušební dobou v délce 4 roků za spáchání úmyslného trestného činu, tento rozsudek odvolací soud zrušil, Městský soud v Praze dne [datum] žalobce opětovně odsoudil pro trestný čin neoprávněného podnikání, účasti na zločinném spolčení k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků se zkušební dobou v trvání 5 let, k peněžitému trestu [částka] a zabrání věci. Vrchní soud v Praze rozsudkem sp. zn. 3 To 69/2017 ze dne 16. 3. 2018 odvolání žalobce zamítl a věc se stala pravomocnou. 8. Soud prvního stupně po právní stránce odkázal jednak na § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců (dále jen cizinecký zákon) a jednak na § 1 odst. 1, § 13 odst. 1, 2 a § 31a OdpŠ a uzavřel, že celková délka odškodňovaného správního řízení nebyla přiměřená (již jen proto, že od okamžiku právní moci trestního rozsudku správnímu orgánu nic nebránilo v tom, aby ve věci řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu žalobce rozhodl, což ale učinil až po 3 letech v roce [rok]), ale v důsledku nepřiměřené délky odškodňovaného správního řízení žalobci nemohla vzniknout újma, kterou by bylo třeba odškodňovat (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 30 Cdo 3849/2014). 9. Obvodní soud uzavřel, že žalobce, jakožto cizinec, není nositelem žádného„ základního lidského práva trvalého pobytu“ a nemůže se tak na jeho právo pobývat na území České republiky vztahovat judikatura, která se týká základních lidských práv a svobod. Správní řízení vůči žalobci ohledně zrušení povolení k trvalému pobytu na území České republiky bylo zahájeno z jiného důvodu, než který tvrdil žalobce v žalobě, a byl to právě žalobce, který svým jednáním zahájení správního řízení zapříčinil, když na území České republiky páchal trestnou činnost, za níž byl pravomocně odsouzen. Prvostupňový soud akcentoval to, že řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu žalobce bylo zahájeno důvodně a že to byl právě žalobce, jehož protiprávního jednání bylo příčinou zahájení trestní řízení s tím, že pokud by žalobce na území České republiky nepáchal úmyslnou trestnou činnost, nedošlo by ani k zahájení napadeného správního řízení, jež bylo závislé na pravomocném rozhodnutí v trestní věci, a proto správní orgán musel vyčkat takového rozhodnutí. Žalobce během správního řízení nebyl nijak na svém pobytu v České republice omezen a mohl rovněž i cestovat. 10. Tvrzení žalobce, že byl během správního řízení v nejistotě ohledně své další budoucnosti v České republice a že toto řízení pro něj mělo zvýšený význam, je v rozporu s jeho nečinností v rámci správního řízení, kdy během celého správního řízení neučinil žádný procesní úkon, vůbec se nevyjádřil, ani nežádal jeho zastavení, proti nečinnosti správního orgánu nijak nebrojil. V pochopitelné nejistotě ohledně svého dalšího pobytu v České republice mohl být žalobce jen po dobu trestního řízení, což jde plně k tíži samotného žalobce, který svým protiprávním jednáním zahájení trestního řízení zapříčinil. Žalobce si musel být vědom skutečnosti, že pokud páchá na území České republiky úmyslný trestný čin, vystavuje se nebezpečí zrušení povolení k pobytu, a proto pocity nejistoty žalobce ohledně jeho dalšího pobytu na území ČR byly především důsledkem jeho protiprávního jednání. Po právní moci trestního řízení žalobce během necelých šesti měsíců obdržel nový průkaz o povolení k trvalému pobytu, čímž nejistota žalobce ohledně jeho dalšího pobytu v České republice každopádně skončila, neboť minimálně od září 2018 nemohl být žalobce v nejistotě ohledně svého b