28 CO 266/2022-808 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.), uložil žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.) a žalobkyni dále uložil zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tvrzením, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla implementace podnikového informačního systému, který měl komplexně podporovat a zajišťovat obchodní aktivity žalobkyně, a termín provedení a dodání díla byl sjednán nejpozději do [datum] Smlouva byla měněna třinácti samostatnými smluvními dodatky v časovém rozmezí [datum] až [datum], nejzazší termín plnění byl do dne [datum]. Žalovaná smluvní závazky nesplnila řádně a včas a dílo nebylo k tomuto datu dokončeno, testováno a předáno, a ani uvedeno do rutinního provozu. Plnění předložené žalovanou požadavky nesplňovalo ani ke dni [datum], kdy žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo. Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovanou dopisem k implementaci a předání díla do [datum], což se nestalo. Po odstoupení od smlouvy o dílo žalobkyně přistoupila k protokolární konzervaci díla a dne [datum] vyzvala žalovanou k vrácení veškerého peněžitého plnění poskytnutého na základě smlouvy o dílo, a to konkrétně [částka], a poté redukovala svůj požadavek na žalovanou částku, na kterou zaslala žalované dne [datum] předžalobní upomínku, na niž nebylo reagováno. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tvrzením, že žalobkyni dodala dílo tak, jak bylo definováno podle smlouvy o dílo, a žalobkyně dílo bez výhrad akceptovala. Rozsah díla byl opakovaně doplňován, byly podepsány dodatky [číslo] až 13 a dílo bylo akceptováno postupně. V prosinci [rok] bylo rozhodnuto o nasazení díla do živého provozu u žalobkyně. Tehdy u žalobkyně došlo k zásadní změně dosavadního přístupu, která měla vliv na další realizaci díla. Žalobkyně jednostranně rozhodla o zastavení procesu nasazení díla do živého provozu a o tom informovala pracovníky žalované. Žalovaná i poté pokračovala v práci na sjednaném díle a účastníci společně plánovali další průběh realizace díla, to vyvrcholilo jednáním dne [datum], z něhož byl pořízen zápis. V průběhu roku [rok] účastníci dohodli další změny díla formou vzájemně odsouhlasených změnových požadavků k dílu, a to ve formě dodatku [číslo]. Žalobkyně byla povinna žalované poskytnout veškerou nezbytnou součinnost, to ale bylo od začátku roku [rok] problematické, neboť nedodávala bezvadná migrační data. Žalobkyně uplatňuje vady díla, což je pro žalovanou novinkou. Jestliže je tvrzeno, že dílo nebylo dodáno řádně a včas, pak žalobkyně nezmiňuje, že se tak stalo v důsledku změn rozsahu díla ujednaných mezi účastníky a již částečně žalovanou provedených. Žalobkyně neměla zájem dílo užívat a nasadit do provozu a svoji žalobu odůvodňuje pouze skutečností, že jí uhrazená cena díla neodpovídá hodnotě provedených částí díla. 4. Soud prvního stupně provedl velmi obsáhlé dokazování listinami, korespondencí mezi účastníky, k dispozici měl znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne [datum], který zpracoval znalecký ústav [právnická osoba] na základě objednávky žalobkyně, včetně dodatku ze dne [datum], dále odborné stanovisko doc. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., soudního znalce v oborech kybernetika, spoje a doprava, ze dne [datum], které nechala vypracovat žalovaná. Soud prvního stupně zadal zpracování znaleckého posudku [číslo] znaleckou kanceláří [právnická osoba] ze dne [datum] a vyslechl zástupce znaleckého ústavu Ing. [jméno] [příjmení]. Soud dále vyslechl svědky [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. 5. Po právní stránce soud postupoval podle § 536 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. z.), a odkázal rovněž na § 537 odst. 1 a 2, 546 odst. 1, § 550, § 560 odst. 1 tohoto zákoníku a tato ustanovení citoval. Vyšel ze zjištění, že byla uzavřena smlouva o dílo, podle které se žalovaná zavázala provést pro žalobkyni dílo dle akceptačních kritérií, spočívající v dodání a implementaci software - informačního systému, a ta byla postupně doplněna dodatky [číslo] až 13, které byly podepsány oběma účastníky. Soud uzavřel, že i ze znaleckého posudku ze dne [datum] lze dospět k závěru, že až na údajný rozdíl mezi hodnotou dodaného a hodnotou uhrazeného informačního systému není mezi účastníky sporu, že předmět smlouvy o dílo dodala žalovaná žalobkyni řádně. Z výpovědi svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že účastníci intenzivně a za vzájemné součinnosti spolupracovali několik let na dodávce nového informačního systému podle zadání žalobkyně, tedy způsobem obvyklým při vývoji software. Z výpovědi těchto svědků bylo dále zjištěno, že žalobkyně celou dodávku nového informačního systému zastavila na základě svého jednostranného rozhodnutí, které nemělo oporu v nedostatečné nebo chybné činnosti žalované. Soud prvního stupně velmi podrobně rozebral výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl zaměstnancem a zároveň předsedou představenstva žalobkyně, a uzavřel, že bylo prokázáno, že žalobkyně měla dílo dle písemné smlouvy o dílo k dispozici, a to ve svém testovacím prostředí. Žalobkyně tvrdila, že odstoupila od smlouvy o dílo z důvodu nedodání díla, ve skutečnosti v době odstoupení od smlouvy však již dílo převzala. Dokončení díla bránilo to, žalovaná respektovala dohody se žalobkyní o dalších úpravách díla, které nebyly sjednány formou písemných dodatků ke smlouvě o dílo. Žalobkyně argumentovala, že tyto dodatky nebyly řádně uzavřeny, šlo však o obvyklou praxi mezi účastníky a bylo to v souladu s obchodními zvyklostmi na trhu IT služeb, kde je naprosto obvyklé, že specifikace díla se rozšiřuje nejen formalizovanou cestou písemných dodatků ke smlouvě, ale i neformálními dohodami mezi účastníky. Soud uzavřel, že pravým důvodem, proč žalobkyně rozhodla o zastavení vývoje nového informačního systému a odstoupila od smlouvy o dílo bylo to, že přestala nový informační systém potřebovat. To bylo zjištěno z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], podle níž že v době odstoupení od smlouvy žalobkyně používala interně vyvíjený informační systém, který chtěla nahradit. Do poloviny roku 2019, kdy svědek od žalobkyně odešel, nedošlo k náhradě tohoto systému, žalobkyně se rozhodla k přeprogramování tohoto systému interními zdroji a rovněž svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že opravil dosavadní informační systém žalobkyně. Soud prvního stupně dále podrobně hodnotil výslechy dalších svědků, které ve věci slyšel. Rozebral závěry znaleckého posudku ze dne [datum] a výslech zástupce znaleckého ústavu před soudem a uzavřel, že problematické bylo připravování dat pro migraci ze strany žalobkyně, přičemž žalovaná neměla přístup k jejímu původnímu systému ani k její technické dokumentaci. Rovněž zápisy z jednotlivých řídících výborů opakovaně konstatují vady při předávání migračních dat. Soud proto vzal za prokázané, že akceptační kritéria byla splněna a žalobkyně nemohla namítat vady díla jako důvod pro odstoupení od smlouvy o dílo. Žalobkyně neprokázala, že žalovanou upozornila na vady, které byly důvodem nenasazení systému do ostrého provozu, což vyplývá i z výpovědi zástupce znaleckého ústavu Ing. [příjmení]. Podle něho dodatek podepsaný v dubnu [rok] byl standardním dodatkem a pokud by existovaly vady, které žalobkyně zjistila a žalovanou na ně upozornila, žalovaná je mohla bez zvýšených nákladů odstranit. Účastníci se dohodli na pokračování projektu nového informačního systému, což vyplývá ze zápisu z řídícího výboru ze dne [datum]. Stav nového informačního systému v okamžiku výzvy žalobkyně ze dne [datum] zahrnoval kromě dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo i části nepodepsaných dodatku ke smlouvě o dílo, které byly na základě ústní dohody účastníků nebo potvrzení tohoto zadání ze strany žalobkyně v nástroji Requester plně či částečně realizovány. Výzva žalobkyně je tedy v rozporu s ujednanými změnami nového informačního systému v souladu s dodatky [číslo] až 16, smlouvy o dílo, které nebyly podepsány pro nesoučinnost žalobkyně. Některé z dohodnutých změnových požadavků, které vyplynuly z dodatku [číslo] až 16 byly realizovány a žalobkyně je akceptovala jako správné a bezchybné, což vyplývá z nástroje Cleverlance Requester, který užívali oba účastníci. Prokázáno bylo, že hlavním důvodem nesprávné funkcionality nového informačního systému byly chyby dat, které dodáva