28 CO 359/2021-479 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví přikazuje žalovanému obchodní závod žalovaného vedený pod [IČO], movité věci sloužící k provozování živnosti vedené pod [IČO], pasiva vázané na živnost žalovaného vedené pod [IČO] ke dni zániku SJM a finanční prostředky na účtech vedených na jména žalovaného ke dni zániku SJM (výrok I.) a žalovanému se ukládá povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku [částka], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a žalobkyně i žalovaný jsou povinni zaplatit České republice na účet tamního soudu každý na znalečném částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výroky IV., V.). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů s tvrzením, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 42C 197/2011, který nabyl právní moci dne [datum], čímž zaniklo jejich společné jmění. K dohodě o majetkovém vypořádání mezi účastníky řízení došlo pouze částečně dne [datum], kdy se bývalí manželé dohodli na vypořádání budovy [adresa] ležící na pozemku parc. [číslo] v části obce Lipence, na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], Katastrální úřad pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha. Dále byl předmětem dohody závazek ze smlouvy o hypotéčním úvěru č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] vůči [právnická osoba] (v době vypořádání ve výši [částka]) a závazek ze smlouvy o hypotéčním úvěru č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] vůči [právnická osoba] (v době vypořádání ve výši [částka]). Předmětem dohody bylo také vypořádání vnosu žalobkyně ve výši [částka] a vnosu žalovaného ve výši [částka]. Žalobkyně proto v žalobě učinila předmětem vypořádání obchodní závod žalovaného s tvrzením, že se žalovaným v rámci institutu spolupracující osoby podnikala od [datum] do [datum]. Původně žádala po žalovaném zaplacení vypořádacího podílu ve výši [částka], v průběhu řízení návrh změnila na zaplacení vypořádacího podílu ve výši [částka], a to s ohledem na znalecký posudek, kde znalec konstatoval pokles výnosů obchodního závodu žalovaného v roce 2011 o 36 %, proto došlo k poklesu hodnoty obchodního závodu žalovaného. Separaci příjmů žalovaného za posledních 5 let před zánikem manželství činila 5x [částka], tj. [částka], přičemž žalobkyně požaduje 1/2 z této částky, tj. [částka]. Vzhledem k tomu, že znalec určil ½ hodnoty obchodního podílu žalovaného ve výši [částka], požaduje žalobkyně po žalovaném celkem přiznat částku na vypořádacím podílu ve výši [částka] ([částka] [anonymizováno] + [částka] [anonymizována dvě slova]). Žalovaný souhlasil s tím, aby vypořádal žalobkyní označený předmět společného vlastnictví účastníků jako bývalých manželů s tím, že žádala, aby ohledně úhrady vypořádacího podílu ve výši 1/2 masy jmění žalobu zamítl. Podle názoru žalovaného by soud měl vycházet z hodnoty rozdílu mezi aktivy a pasivy podnikání žalovaného, kdy tato hodnota byla stanovena majetkovým způsobem a vyjádřena záporně, proto do společného jmění účastníků není co nahrazovat. 3. Soud prvního stupně provedl účastníky navržené důkazy a na základě jejich hodnocení dospěl ke zjištěním, která popsal v napadeném rozsudku, přitom vyložil, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, které skutečnosti má prokázány a které nikoli a o které skutečnosti opřel svá skutková zjištění. Skutkový stav právně posoudil podle ustanovení, která citoval v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku. Odvolací soud na toto odůvodnění odkazuje a na tomto místě stručně skutkové a právní závěry soudu prvního stupně shrnuje. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum], k vypořádání veškerého zaniklého společného jmění manželů dohodou nedošlo. Součástí společného jmění manželů ke dni jeho zániku byl obchodní závod žalovaného. Na jméno žalovaného je vedena obchodní firma, [IČO], žalovaný je fyzickou osobou podnikající podle živnostenského zákona, firma vznikla dne [datum], se sídlem [adresa]. Znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, Ing. [jméno] [příjmení] určila cenu obvyklou obchodního závodu žalovaného ke dni vzniku společného jmění manželů, tj. [datum], ve výši [částka] a ke dni zániku tohoto jmění, tj. k [datum], určila cenu obvyklou obchodního závodu žalovaného ve výši – [částka]. Znalecký posudek, který v průběhu řízení vypracovala [právnická osoba], ocenil závod žalovaného metodou kapitalizovaných čistých výnosů, což odpovídá definici zvolené hladiny hodnoty, tj. splňuje podmínku přezkoumatelnosti, zohledňuje specifika předmětu ocenění, když tato metoda klade důraz na minulá prokazatelná data a vychází z principu objektivity a opatrnosti, při zachování principu nejlepšího využití, zohledňuje výnosový potenciál oceňovaného závodu. [jméno] majetková účetních cen nebyla pro ocenění použita. Substanční metody neodráží výnosový potenciál a nesplňují podmínku nejlepšího využití. Vypracovaný posudek stanovil hodnotu obchodního závodu žalovaného k datu [datum] částkou [částka]. Ocenění bylo provedeno na základě obdržených podkladů, oceňován byl i přínos manželky, který byl zahrnut do daňového přiznání. K námitce žalovaného, že nemovitost nebyla součástí obchodního majetku podniku a že další možné užívání studia pro budoucí podnikání žalovaného bylo zmařeno rozvodem manželství a následným prodejem nemovitosti, znalce vypověděl, že následný prodej nemovitosti (nahrávacího studia) nehrál pro výpočet roli, protože k datu právní moci rozvodu manželství nebyla tato skutečnost známa, přičemž podnikat lze i v jiných prostorech. Posudek zohlednil všechny výdaje, které reálně při provozování obchodního závodu vznikaly a které žalovaný uvedl v daňových přiznání, a je vysoce pravděpodobné, že podnikání žalovaného mohlo pokračovat i po datu ocenění, stejně jako před datem ocenění, i kdyby měly být výnosy z DVD dabingu nahrazeny výnosy z dabingu pro kinofilmy, jak uvedl žalovaný a jak byly realizovány již v letech [rok] a [rok]. Žalovaný byl dabingovým zvukařem v dabingovém studiu, nejdříve měl ve svém obývacím pokoji na [obec a číslo] zvukové studio, následně pronajal prostory na [obec a číslo], poté vybudoval zvukové studio v [část obce] v garáži. Při respektování zásady rovnosti podílů, by žalovaný měl na vypořádání zaplatit žalobkyni částku odpovídající polovině ceny obchodního závodu žalovaného zjištěné k datu právní moci rozvodu manželství. Soud prvního stupně proto žalovanému přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného obchodní závod vedený pod [IČO], movité věci sloužící k provozování této živnosti i pasiva vázané na tuto živnost ke dni zániku společného jmění manželů a finanční prostředky na účtech vedených na jména žalovaného ke dni zániku společného jmění (přičemž na tomto vypořádání se účastníci shodli a jejich návrh byl nesporný). Žalovanému současně uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku [částka] (v souladu se znaleckým posudkem [právnická osoba], s.r.o. s jeho doplňky). Při rozhodování o nákladech řízení soud prvního stupně posuzoval procesní úspěch ve věci, který shledal podle výsledku sporu ve vztahu k podanému návrhu na straně žalobkyně. Za situace, kdy rozhodnutí soudu záviselo na znaleckém posudku, přičemž soud vycházel z jiného znaleckého posudku, než v řízení uplatňoval žalovaný, a závěry soudu jsou diametrálně odlišné než závěry, které na základě znaleckého posudku uplatňoval žalovaný, dovodil, že vůči žalovanému by bylo nespravedlivé, aby nesl plnou náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech státu rozhodl v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. 4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, ve kterém namítal, že soud prvního stupně nesprávně navýšil hodnotu ceny podniku zjištěné ke dni zániku společného jmění účastníků o údajné příjmy žalovaného ve výši [částka], neodečetl od zjištěné ceny podniku ke dni zániku hodnotu nemovitosti, kterou účastníci souhlasně svými tvrzeními a smlouvou o dílčím vypořádání z rozsahu vypořádání vyloučili, neboť v době podání žaloby byla vypořádána, také neodečetl od zjištěné ceny podniku ke dni zániku společného jmění manželů vložené výlučné prostředky podnikajícího manžela v podobě ceny jeho podniku před vznikem společného jmění manželů ve výši [částka]. Argumentaci žalobkyně ohledně separace příjmů za posledních 5 let považoval žalovaný za nepravdivou, znalec výslovně uvedl, že se jedná o částku reprezentující nevyjádřené náklady, které nevstupují do daňového základu, které mohl podnikatel získat, pokud by nepodnikal, ale byl zaměstnancem. Tato částka se předmětem vypořádání nemůže stát v žádném případě, neboť žalovaný nebyl zaměstnancem, ale podnikal a příjmy, stejně jako pohledávky, jsou již vyjádře