28 CO 382/2021-466 — Městský soud v Praze

1. Žalobce u Obvodního soudu pro Prahu 7, dále soudu prvního stupně, zahájil řízení v této právní věci dne [datum] proti žalované [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], bytem [adresa], a domáhal se určení, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 48 m2, jehož součástí je stavba č. e. 12, a pozemku [parcelní číslo], ovocný sad, o výměře 3651 m2, nemovitostí v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Dne [datum] navrhl, aby namísto dosavadní žalované vstoupila do řízení [osobní údaje žalované], bytem [adresa], protože [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum] převedla předmětné nemovitosti na [jméno] [příjmení], dne [datum] byl podán u katastrálního úřadu návrh na vklad vlastnického práva a dne [datum] byl vklad vlastnického práva [jméno] [příjmení] povolen. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7, dále soud prvního stupně, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15C 323/2016-145, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28Co 393/2019-158, soud připustil, aby na straně žalované vstoupila do řízení [jméno] [příjmení] namísto dosavadní žalované [jméno] [příjmení]. 2. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15C 323/2016-412, zamítl žalobní návrh, aby bylo soudem určeno, že žalobce je vlastníkem pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 48 m2, jehož součástí je stavba č. e. 12, a pozemku [parcelní číslo], ovocný sad, o výměře 3651 m2, nemovitostí v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I.) a žalobci uložil, aby plně úspěšné žalované zaplatil náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a k rukám jejího právního zástupce (výrok II.). 3. Žalobce se domáhá určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem na podkladě tvrzení, že převod jeho vlastnického práva k těmto nemovitostem na kupující [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum], byl zastřeným právním jednáním, a že [jméno] [příjmení] nadto porušila smluvní ujednání a nemovitosti převedla na třetí osobu - [jméno] [příjmení]. Nemělo jít o převod vlastnického práva, ale o zástavu nemovitých věcí žalobce za účelem zajištění pohledávky [jméno] [příjmení] za [jméno] [příjmení], který žalobce k takovému zajištění přesvědčil. Na jednání u [jméno] [příjmení] však byla žalobci předložena kupní smlouva s tím, že„ na zástavní smlouvu“ [jméno] [příjmení] peníze nepůjčuje. Obavy žalobce z převodu vlastnického práva byly rozptylovány sjednanou možností od kupní smlouvy odstoupit, jestliže by [jméno] [příjmení] porušila smluvní závazek nezatěžovat a dále nepřevádět předmětné nemovitosti v době, co budou zapsány na její osobu v katastru nemovitostí. Připravený text kupní smlouvy proto akceptoval a podepsal. Posléze zjistil, že [jméno] [příjmení] předmětné nemovitosti prodala za [částka] [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum], čímž porušila smluvní ujednání sjednané se žalobcem a žalobce tak mohl od smlouvy odstoupit, což učinil. Žalobce se považuje za vlastníka nemovitostí a domáhá se určení svého vlastnického práva. 4. Původní žalovaná [jméno] [příjmení] navrhla, aby žaloba byla zamítnuta a na svoji obranu uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, kterou na ní žalobce převedl vlastnické právo k předmětným nemovitostem a tvrdí-li žalobce, že od smlouvy odstoupil nebo že šlo o zastřené právní jednání, pak jde o tvrzení nepravdivá a účelová. Kupní cenu žalobci řádně zaplatila a [jméno] [příjmení] žádnou půjčku neposkytla. Kupní smlouva ze dne [datum] nebyla simulovaným právním jednáním, kterým by se zastíralo pravé právní jednání, z kupní smlouvy nevyplývá, že by mělo být vlastnické právo převedeno na žalovanou pouze dočasně. Vůle smluvních stran trvale převést vlastnické právo k nemovitým věcem na žalovanou je z obsahu kupní smlouvy zřejmá a odstoupení žalobce od kupní smlouvy je neplatné. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. 5. Do řízení posléze vstoupivší žalovaná [jméno] [příjmení] rovněž navrhla, aby žaloba byla zamítnuta a poukázala na to, že s prodávající [jméno] [příjmení] uzavřela dne [datum] kupní smlouvu o převodu předmětných nemovitostí, uhradila kupní cenu a stala se výlučným vlastníkem těchto nemovitostí. Vlastnické právo prodávající [jméno] [příjmení] nebylo žádným způsobem omezeno, což si ověřila z listu vlastnictví. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. 6. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje a na tomto místě skutkové a právní závěry stručně shrnuje. Soud prvního stupně předně řešil otázku, zda žalobce má na navrhovaném určení naléhavý právní zájem podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen o. s. ř., a dospěl k závěru, že nikoli. K důvodům tohoto závěru uvedl, že dne [datum] byla uzavřena k předmětným nemovitostem kupní smlouva mezi původní žalovanou [jméno] [příjmení] jako prodávající a nynější žalovanou jako kupující a platná právní úprava neumožňuje současný zápis dvou vlastníků, jednotlivá vlastnická práva postupně nabytá musí na sebe navazovat. I kdyby namítaná kupní smlouva ze dne [datum] byla neplatná, nemohla by tato skutečnost mít vliv na zápis do katastru nemovitostí, protože již existuje další vlastník nemovitostí, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Podle platného katastrálního zákona by nebylo možné provést zpětně změnu, protože vlastnické právo k nemovitostem přešlo na základě kupních smluv nejprve z žalobce na původní žalovanou a následně z původní žalované na nynější žalovanou a nelze zapsat dva vlastníky vedle sebe. Žalobce by nemohl vložit své vlastnické právo do katastru nemovitostí, protože není bezprostředním předchozím vlastníkem, a nemá tak naléhavý právní zájem, protože ten je dán tam, kde může dojít ke změně stavu. Přes uvedený závěr řešil žalobní návrh i po věcné stránce a shledal, že kupní smlouva o převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem ze dne [datum], jíž žalobce převedl vlastnické právo na [jméno] [příjmení], byla smlouvou platnou. Vzal v úvahu, že kupující prodávajícímu (žalobci) kupní cenu řádně zaplatila, žalobcova tvrzení, že kupní smlouva byla zastřeným právním úkonem, vzal za vyvrácené výpověďmi svědků [příjmení] a [příjmení] a přihlédl i k tomu, že žalobce vyvinul snahu přimět svědka [příjmení] k výpovědi ve svůj prospěch. V kupní smlouvě nebyla sjednána výhrada zpětné koupě ani předkupní právo. K výhradě odstoupení od prodeje sjednané v kupní smlouvě ze dne [datum] v bodě 5. 10. ve spojení s bodem 5. 4. soud prvního stupně uvedl, že žalobce výhradu neuplatil ve lhůtě stanovené v § 2157 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z.; vklad vlastnického práva na podkladě kupní smlouvy ze dne [datum] byl proveden dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum], prekluzivní doba uplynula ke dni [datum] a žalobce od kupní smlouvy odstoupil dopisem ze dne [datum], tedy po marném uplynutí prekluzivní lhůty. K převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na nynější žalovanou soud prvního stupně uvedl, že [jméno] [příjmení] jednala v dobré víře, kupní smlouvu uzavřela dne [datum], dne [datum] byl podán katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva, návrhu bylo vyhověno dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. V době uzavření smlouvy a zahájení vkladového řízení nebylo vlastnické právo prodávající [jméno] [příjmení] podle údajů na listu vlastnictví omezeno či zatíženo, ani nebyla na listu vlastnictví zapsána poznámka spornosti. Soud prvního stupně žalobu zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení. 7. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Namítá, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, když v odůvodnění rozsudku uvedl:„ Tvrzení žalobce, že kupní smlouva ze dne [datum] byla zastřeným právním úkonem a že se jednalo o zajišťovací institut k tvrzené smlouvě o půjčce, kterou uzavřel s původní žalovanou [jméno] [příjmení], soud nesdílí.“ Tento závěr je v rozporu s provedenými důkazy i s ústním odůvodněním rozsudku. Soud prvního stupně ústně výslovně konstatoval, že se o řádnou kupní smlouvu nejednalo, a že šlo o zastřený zajišťovací převod práva. Navzdory tomuto závěru soud prvního stupně žalobu zamítl, což při ústním odůvodnění rozsudku zdůvodnil jedině ochranou dobré víry nynější žalované ve stav zápisů v katastru nemovitostí v době, kdy ona sama kupovala dotčené nemovitosti. Soud prvního stupně provedl důkaz čtyřmi audionahrávkami, které zásadně zpochybňují věrohodnost svědků [příjmení] a [příjmení], nicmé