28 CO 67/2022-172 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do částky [částka] představující náklady spojené s uplatněním pohledávek, části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok I.). Uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.) a na náhradě nákladů řízení [částka] (výroky III.). 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že na bankovní účet žalované byly bez právního důvodu poukazovány platby nájemnic bytů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které patří žalobkyni, jakož i přeplatky od [právnická osoba] (dále jen„ PRE“). Pokyn k zasílání těchto plateb na účet žalované dala nájemnicím a PRE dcera žalované [jméno] [příjmení], vůči které je momentálně vedeno trestní řízení. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla nedostatek své věcné pasivní legitimace s tím, že v žalobě uvedený bankovní účet neužívá a že o příchozích a odchozích platbách nic nevěděla. Dodala, že bankovní účet užívá její dcera [jméno] [příjmení], která měla dispoziční právo k jejímu účtu, přičemž předmětné platby představovaly její mzdu od společností, které jsou personálně spojeny s osobou pana [příjmení]. Uvedla dále, že pokyny paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] k tomu, aby hradily nájemné na účet žalované, dal písemně pan [příjmení] či pan [příjmení]. 4. O částečném zastavení řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 96 odst. 2 o. s. ř. 5. Po provedeném dokazování na základě prokázaného skutkového stavu podrobně popsaného v odůvodnění napadeného rozsudku, se kterým se odvolací soud ztotožnil a pro stručnost na něj odkazuje, soud prvního stupně s poukazem na § 2099 o. z. uzavřel, že žaloba byla podána důvodně. 6. V daném případě vzal soud prvního stupně za relevantní, že žalovaná nebyla v průběhu celého řízení schopna konkrétně a přesvědčivě uvést, z jakého právního důvodu přišla na její účet v období od září 2017 do prosince 2017 celková žalovaná částka [částka] z bankovních účtů paní [příjmení], [příjmení] a PRE. Své tvrzení, že v žalobě uvedené částky měly sloužit jako mzda [jméno] [příjmení] za její práci pro společnosti pana [příjmení], žalovaná nikterak neprokázala. Ani [příjmení] [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi nedokázala vysvětlit, proč právě žalovaná částka [částka] měla být zaslána na účet žalované jako část její mzdy, když pouze uvedla, že její mzda měla činit v druhé polovině roku 2017 zhruba částku [částka] měsíčně, a proto i žalobou uplatněný nárok má představovat její mzdu. Pokyny nájemcům i PRE k provádění plateb na účet žalované podle [jméno] [příjmení] měla udělit žalobkyně, resp. její zástupci. S ohledem na další provedené důkazy však soud prvního stupně hodnotil svědeckou výpověď paní [příjmení] za zcela nevěrohodnou a účelovou, a to především s ohledem na obžalobu Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], ve které je mimo jiné uvedeno, že v případě v žalobě uvedených plateb se mělo jednat o protiprávní jednání [jméno] [příjmení], která nepravdivě informovala paní [příjmení], [příjmení] a PRE, že mají zasílat své platby, které měly náležet žalobkyni, na účet žalované. Právě paní [příjmení] uvedla Policii ČR a Obvodnímu soudu pro Prahu 8 při hlavním líčení, že přímo paní [jméno] [příjmení] jí při osobním setkání sdělila, že platby spojené s nájmem má zasílat na číslo účtu, který patří žalované, a to přesto, že paní [příjmení] přišel předtím od žalobkyně dopis, že má zasílat své platby na jiný účet. K tomu soud prvního stupně uvedl, že pokyny k platbám této nájemkyni tak nedávala žalobkyně, jak uváděla [jméno] [příjmení], ale dávala je přímo právě [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně též přihlédl k výpovědi svědka [příjmení], jenž zcela vyloučil, že by jakémukoliv nájemci či jinému subjektu dával pokyn, aby platby náležící žalobkyni zasílali na účet žalované, přičemž popřel, že by s [jméno] [příjmení] byl dohodnut na jakékoliv odměně za práci nad rámec její smluvně sjednané mzdy. Soud prvního stupně dále vyšel z názoru, že okolnost, zda se v případě předmětných plateb jednalo o pouhé administrativní pochybení způsobené tím, že paní [příjmení], [příjmení] a PRE bylo oznámeno špatné číslo účtu, kam mají zasílat své platby určené žalobkyni, či o úmyslný trestný čin paní [příjmení], je již otázkou samostatného trestního řízení. Dodal k tomu, že ať už se jednalo o administrativní pochybení, či o úmyslné protiprávní jednání, došlo v obou těchto případech k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně, neboť na její bankovní účet přišla z bankovních účtů paní [příjmení], [příjmení] a PRE v období od září [rok] do prosince [rok] bez právního důvodu celková částka [částka], která celá náležela žalobkyni. V této souvislosti soud prvního stupně přihlédl k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by tuto částku žalobkyni vrátila. 7. Pro úplnost, s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28Cdo 2998/2014 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na [webová adresa]), soud prvního stupně uvedl, že žalovaná je majitelkou bankovního účtu č. [bankovní účet], a že je v dané věci nepodstatné, že její dcera [jméno] [příjmení] měla k účtu dispoziční právo, neboť povinnost vydat plnění získané bez právního důvodu vzniká tomu, komu bylo bez právního důvodu plněno, tedy nikoli osobě, která má předmět plnění aktuálně ve svém držení, nebo osobě, která jej skutečně spotřebovala. Přitom osobou povinnou vydat plnění získané bez právního důvodu je tedy adresát tohoto plnění. Nabude-li následně předmět plnění třetí osoba, povinnost vydat bezdůvodné obohacení na ni s předmětem bezdůvodného obohacení nepřechází, neboť odpovědnostní závazkový vztah z bezdůvodného obohacení se utváří jen mezi tím, kdo se bezdůvodně obohatil, a tím, na jehož úkor bezdůvodné obohacení nastalo. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že žalovaná je ve věci pasivně legitimována. 8. Zákonný úrok z prodlení soud prvního stupně žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to počínaje od [datum], neboť v případě bezdůvodného obohacení je dlužník v prodlení až poté, co je vyzván věřitel k vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně jako věřitel vyzvala žalovanou jako dlužníka k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla žalované odeslána poštou dne [datum]. Žalovaná si tuto upomínku nepřevzala. S odkazem na § 573 o. z. soud prvního stupně uzavřel, že upomínka došla žalované dne [datum], přičemž žalobkyně vyzvala žalovanou, aby dlužnou částku uhradila ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy, tj. do [datum], žalovaná je tak v prodlení s úhradou dluhu od [datum]. 9. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. 10. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, ve kterém zopakovala námitku nedostatku své pasivní věcné legitimace a své věcné námitky s tím, že bankovní účet nikdy nespravovala ani nespravuje a že jej zřídila výslovně jen pro potřeby své dcery pro účely přijímání její mzdy, a proto jí též zřídila dispoziční oprávnění k tomuto účtu. Dále namítla, že podle informací od své dcery, že předmětné částky zaslané na její účet, byly na účet zasílány na pokyn [jméno] [příjmení]. Vytkla pak soudu prvního stupně, že k prokázání svých tvrzení navrhla výslech, avšak soud prvního stupně tak neučinil, aniž by řádně zdůvodnil, proč. Obdobnou výtku vznesla i neprovedení důkazu důležitými částmi trestního spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka], kdy její dceři byly v rámci domovní prohlídky zabaveny, mj. veškeré písemnosti, jako např. Dohoda o provedení práce, kterou uzavřela s [jméno] [příjmení]. K tomu dodala, že žalobkyně uplatnila v adhezním řízení nárok na náhradu škody způsobené údajně [jméno] [příjmení] tím, že zajistila převod finančních prostředků z účtu žalobkyně na účet žalované, čím