30 CO 10/2022-420 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl návrh žalované na přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Nymburce sp. zn. 12 C 366/2019 (výrok I.), dále zamítl žalobu na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalobcem dne [datum] je neplatné (výrok II.) a uložil žalobci zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám právního zástupce žalované (výrok III.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce, jenž byl u žalované od [datum] zaměstnán na pozici Manažer pro celkový prodej, s místem výkonu práce v [obec], domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které mu žalovaná dne [datum] dala pro zvlášť hrubé porušení povinností. Jako důvod okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaná uvedla to, že žalobce umožnila společnosti [právnická osoba], inkasovat odměny od žalované za podpis rámcových smluv o prodeji zboží a poskytovaných smluv, které tato společnost nevyjednala, a dále to, že žalobce porušil povinnost jednat v souladu s oprávněnými zájmy žalované ve věci zákazníka [právnická osoba] Žalobce s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasil, což žalované oznámil dopisem ze dne [datum], kde také uvedl, že trvá na tom, aby jej žalovaná nadále zaměstnávala, neboť pro okamžité zrušení pracovního poměru neexistuje reálný právní důvod. Žalobce je přesvědčen, že vytýkaným jednáním neporušil žádné svoje povinnosti, sebe ani nikoho jiného neobohatil a nejednal v rozporu s oprávněnými zájmy žalované. Jeho pracovní aktivita byla vždy pozitivně hodnocena a jeho pracovní výsledky přinesly žalované desítky miliónů na příjmech od zákazníků, které pro ni získal. Vytýkaná jednání byla zcela standardní a po celou dobu trvání pracovního poměru byla žalovanou akceptována, protože přinášela nezanedbatelné efekty. Žalobci nikdy nebyla dána žádná výtka, a to ani k jeho metodám práce, které byly všem nadřízeným známy. 3. Žalovaná v řízení navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že žalobce svým postupem závažným způsobem porušil povinnosti vztahující se k vykonávané práci, když právě a pouze z důvodu jeho jednání vznikla žalované povinnost uhradit svému smluvnímu partnerovi, společnosti [právnická osoba], odměnu za podpis rámcových smluv o prodeji zboží a poskytování služeb. Přitom ke sjednání těchto smluv došlo jednáním žalobce při výkonu jeho práce pro žalovanou a tedy na náklady žalované s využitím jejích interních zdrojů. Žalobce svou vlastní činností v rámci výkonu práce pro žalovanou vyjednal uzavření minimálně čtyř Rámcových smluv o prodeji zboží a poskytování služeb Vodafone OneNet, konkrétně šlo o tyto smlouvy: [číslo] se [právnická osoba] [příjmení] & partneři advokátní kancelář, s. r. o., (uzavřena [datum]), [číslo] se společností [právnická osoba], (uzavřena [datum]), [číslo] se společností ha-vel internet, s. r. o., (uzavřena [datum]) a [číslo] se [právnická osoba], a. s., (uzavřena [datum]). U těchto smluv je v podpisové rubrice a též v hlavičce uveden žalobce jako pověřená osoba k zastupování žalované, tyto předtištěné údaje jsou následně ručně přeškrtnuty a smlouvy jsou podepsány panem [jméno] [příjmení], jednatelem smluvního partnera žalované, společnosti [právnická osoba] Smlouva uzavřená se společností ha-vel internet, s. r. o., je podepsána přímo žalobcem, přesto žalobce umožnil společnosti [právnická osoba], inkasovat odměnu náležející za dojednání a uzavření takové smlouvy tím, že vůči žalované lživě deklaroval, že smlouvu sjednala a uzavřela společnost [právnická osoba] Žalobce si přitom musel být vědom, že jeho jednáním vznikne žalované povinnost k úhradě odměny za vyjednání a uzavření zákaznických smluv smluvnímu partnerovi, aniž by však ze strany smluvního partnera došlo k odpovídajícímu protiplnění. Žalovaná byla v důsledku porušení povinností žalobcem nucena vyplatit společnosti [právnická osoba], odměnu za pouhý podpis v celkové výši [částka]. Jednáním žalobce tedy došlo ke vzniku újmy na straně žalované a k bezdůvodnému obohacení na straně společnosti [právnická osoba] Podle čl. 3 směrnice žalované s názvem Přístup k síti a síťovým službám, je u žalované pro zaměstnance zakázané provozování jakýchkoli výdělečných externích nebo osobních aktivit (např. prodej a nákup) pomocí e-mailu; dle čl. 2 směrnice žalované s názvem Střet zájmů jsou pak všichni zaměstnanci povinni vyhnout se všem situacím, které by mohly vést přímo nebo nepřímo ke skutečnému nebo možnému střetu zájmů se zájmy žalované. Žalobce však oba tyto zákazy, resp. povinnosti porušil, když prostřednictvím pracovního e-mailu (e-mailové zprávy ze dne 16. 10. a [datum]) jednal v zastoupení společnosti [právnická osoba], a s využitím prostředků žalované tak zprostředkoval uzavření smluv společnosti [právnická osoba], se společností [právnická osoba] Navíc z předložené e-mailové zprávy je zřejmé, že žalobce namísto sjednání obchodu pro žalovanou sjednal obchod pro společnost [právnická osoba], která je přímým konkurentem žalované a navíc v ní figuruje nejen manželka žalobce, ale i pan [jméno] [příjmení], který je zároveň jednatelem a jediným společníkem společnosti [právnická osoba], která díky jednání žalobce získala odměnu od žalované bez poskytnutí odpovídajícího protiplnění. Žalobce tedy nejednal ve prospěch a v souladu se zájmy žalované, ale za účelem obohacení jiných subjektů, dokonce k žalované konkurenčních, a pravděpodobně též za účelem svého vlastního obohacení, které lze spatřit minimálně v tom, že k tomuto jednání využíval prostředků žalované. Intenzitu porušení povinností žalobcem navíc zvyšuje to, že žalobce byl vedoucím zaměstnancem, který měl zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů a zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele. 4. Žalobce v replice uvedl, že k postupu, kdy obchodní případ připravil ve své kompetenci a obchod předal společnosti [právnická osoba], k administraci za účelem výplaty provize, docházelo z pokynů nadřízených s cílem zachovat a podporovat nepřímou prodejní síť, tj. síť obchodních zástupců. Pokud by se tak žalobce nechoval, tak by ekonomicky nikdo z partnerů nemohl fungovat. Žalobce si byl vědom, že vznikne žalované povinnost k úhradě provize, ale činil tak po celých osm let trvání pracovního poměru na základě pokynů a s vědomím svých nadřízených, vždy byl přesvědčen, že tak činí v zájmu žalované. Ke smlouvám uzavřeným se společnostmi [obec], [příjmení] & partneři, advokátní kancelář, s. r. o., a [právnická osoba], žalobce uvedl, že tyto obchody připravil a společnosti [právnická osoba], předal k administraci. Stejně tak postupoval i u smlouvy uzavřené se společností ha-vel internet, s. r. o., kde byl podpis smlouvy způsoben dlouhodobou spoluprací společnosti [právnická osoba], se společností ha-vel internet, s. r. o., a pro žalovanou byl tedy přínosem. V případě smlouvy se [právnická osoba], s. r. o., žalobce obchod opět připravil a předal jej k administraci společnosti [právnická osoba], nicméně pro tento obchod byla nejdůležitější znalost toho, kde má společnost umístěnu ústřednu a jaká tam vede konektivita, což zajistila právě společnost [právnická osoba], konkrétně [jméno] [příjmení]. Přínos informace [právnická osoba], byl tedy pro tuto zakázku klíčový a díky ní mohla nabídnout takové ceny, že klient smlouvu se žalovanou podepsal. Žalobce zdůraznil, že žalovaná provize vyplatila, přestože smlouvy byly ručně upravovány, jestliže měla žalovaná pochybnosti, pak bylo její povinností provize zamítnout a věc prošetřit. K porušení směrnic žalované uvedl, že nepopírá poskytnutí daných informací, avšak stalo se tak jednak proto, že pan [jméno] [příjmení] je jediným společníkem společnosti [právnická osoba], která je nepřímým prodejcem služeb žalované, a jednak proto, že žalovaná požadované služby neposkytuje. Žalobce jednal v zájmu žalované a k jejímu prokazatelnému prospěchu, když díky jeho rozhodnutí a spolupráci [právnická osoba], a [právnická osoba], došlo k přechodu mobilních služeb od [právnická osoba] k žalované v hodnotě [částka] za kontrakt, což bylo stvrzeno tím, že žalovaná zaslala odměnu společnosti [právnická osoba], která hrála v tomto případě klíčovou roli. Závěrem žalobce namítl nedodržení subjektivní dvouměsíční lhůty dle § 58 odst. 1 zákoníku práce v případě namítaného porušení povinností při uzavírání čtyř rámcových smluv, k čemuž uvedl, že plnila-li žalovaná provize dle uzavřených rámcových smluv, pak musela vědět o vytýkaných vadách nejpozději v den poskytnutí provize. 5. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem byla dne [datum] uzavřena Dohoda o změně pracovní smlouvy – pracovní smlouva na dobu neurčitou, pracovní pozice žalobce byla určena jako manažer pro celkový prodej, den nástupu do práce byl dle původní pracovní smlouvy sjednán na [datum] a místem výkonu práce byla [obec]. Dne [datum] oznámila žalovaná žalobci, že s ním okamžitě ruší pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení jeho pracovní