30 CO 215/2022-331 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému vyklidit část jednotky [číslo] v 7. nadzemním podlaží včetně terasy v domě [adresa], ulice [ulice], [obec a číslo] – [část obce], zapsané na [list vlastnictví] [anonymizováno] k. ú. [část obce], [územní celek], u [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] v rozsahu, jak je vymezena ve smlouvě o výstavbě jednotek ze dne [datum] a změnami v dosavadním prohlášení vlastníka a zakreslena v příloze [číslo] část přílohy 7. nadzemní podlaží smlouvy o výstavbě jednotek ze dne [datum], uvést vyklizenou část jednotky [číslo] v 7. nadzemním podlaží včetně terasy„ do stavu před protiprávním obsazením, tedy do stavu hrubé stavby, včetně oken, bez vnitřních povrchových úprav, rozvodů a instalací a bez vnitřních dělících příček, obnovit volný vstup [anonymizováno] instalaci schodiště mezi 6. a 7. nadzemním podlažím a dělící stěna mezi jednotkami [číslo] [číslo] v domě [adresa], ulice [ulice], [obec a číslo] – [část obce], zapsanými na [list vlastnictví] [anonymizováno] k. ú. [část obce], [územní celek], u [anonymizována čtyři slova] [část Prahy], musí odpovídat ověřeným plánům stavebním úřadem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. výstavby [spisová značka], a vyklizenou předat žalobci“ (výrok I.) a dále uložil žalovanému zaplatit žalobci na nákladech řízení [částka] k rukám jeho právního zástupce (výrok II.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] (dále„ jednotka 17“ a„ jednotka 19“) nacházejících se v domě [adresa] v [obec a číslo] – [část obce] (dále„ bytový dům“), jehož jsou účastníci podílovými spoluvlastníky, a to žalobce v rozsahu [číslo] a žalovaný v rozsahu [číslo] Smlouvou o výstavbě ze dne [datum] (dále„ smlouva o výstavbě“) se účastníci mimo jiné dohodli o realizaci nových jednotek v domě s tím, že vlastníkem jednotky 17 je žalovaný a vlastníkem jednotky 19 je žalobce, a takto bylo vlastnické právo k uvedeným jednotkám zapsáno ve prospěch žalobce a žalovaného v katastru nemovitostí. Každá jednotka se nachází v 6. a 7. podlaží bytového domu a jsou vymezeny a zakresleny v příloze [číslo] smlouvy o výstavbě část 6. a 7. podlaží, tedy jednotka 17 nacházející se 6. a 7. podlaží o velikosti 3 + k. k. o rozloze [výměra] s tím, že k ní náleží terasa o rozloze [výměra] a jednotka 19 nacházející se v 6. a 7. podlaží o velikosti 3+ k. k. o rozloze [výměra] s tím, že k ní náleží terasa o rozloze [výměra] Smlouvou o přenechání příležitosti ze dne [datum] (dále„ smlouva o příležitosti“) uzavřenou mezi [právnická osoba] jako stavebníkem na jedné straně a oběma účastníky jako vlastníky na straně druhé bylo dohodnuto, že vlastníci přenechají stavebníkovi příležitost k uzavření smluv týkajících se výstavby bytových jednotek v sousedním domě s tím, že obě budovy budou propojeny spojovací chodbou v úrovni 6. nadzemního podlaží a v budově vlastníků bude vybudován výtah [anonymizováno] obě budovy. V článku V. smlouvy o příležitosti bylo ujednáno, že činnosti uvedené ve smlouvě a zisk z ní plynoucí je především výsledkem práce žalovaného a jeho odměnou za přenechání stavební příležitosti. Z tohoto důvodu se oba vlastníci dohodli, že plnění získané smlouvou (investice do jejich budovy v rozsahu [anonymizována dvě slova] Kč bez DPH) si vypořádají tak, že v případě, že budou stavěny nové jednotky v jejich bytovém domě, připadne do výhradního vlastnictví žalovaného vyšší počet nově vybudovaných metrů čtverečních bytových jednotek a to o poměr [anonymizována dvě slova] Kč vůči skutečným nákladům spojeným s budováním metrů čtverečních nových bytových jednotek. Plánem stavebního [anonymizováno] ze dne [datum] byl zjištěn původní plán ověřený stavebním úřadem k vybudování předmětných bytových jednotek. 3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný si připojil část bytové jednotky 19 nacházející se v 7. nadzemním podlaží včetně terasy ke své bytové jednotce 17 s tím, že původní otvor (vstup) mezi částí jednotky 19 v 6. nadzemním podlaží a částí jednotky 19 v 7. nadzemním podlaží žalovaný zazdil. Žalovaný tvrdil, že se tak stalo po ústní dohodě se žalobcem, žalobce tuto dohodu popíral. 4. Na základě shora zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně věc posoudil podle § [číslo], § 1105 a § 1105 o. z. Poukázal na právní závěry vyslovené v řízení vedeném u tamního soudu pod sp. zn. [spisová značka] (dále„ původní řízení“), v němž se žalovaný domáhal změny prohlášení vlastníka tak, že část jednotky 19 v 7. nadzemním podlaží náleží k bytové jednotce 17, a jednotka 19 se nachází pouze v 6. nadzemním podlaží. V původním řízení byla žaloba žalovaného (tam žalobce) zamítnuta s odůvodněním, že žalovaným (tam žalobcem) nebyla předložena písemná dohoda podle § 1169 o. z. o změně prohlášení a že soud nemůže nahrazovat projev vůle ke změně prohlášení, jestliže tomu nepředcházela smlouva o smlouvě budoucí nebo jestliže povinnost uzavřít takovou smlouvu nestanoví zákon. Stejně jako v původním řízení soud v tomto řízení dovodil, že tvrzená ústní dohoda nemůže nahradit písemný souhlas vlastníka jednotky se změnou prohlášení, proto neprováděl důkazy výslechem svědků k prokázání této tvrzené ústní dohody. Ani tvrzená skutečnost o darování pozemku v k. ú. [obec] není významná [anonymizováno] závěr o tom, že zde není písemná dohoda o změně prohlášení. Ani z článku V. smlouvy o příležitosti nevyplývá závazek či příslib žalobce žalovanému, aby si tento připojil z jeho vlastnictví část jednotky 19. Dále soud prvního stupně vyšel z tvrzení žalovaného, že tento provedl neoprávněné stavební úpravy bytových jednotek, čímž došlo k rozšíření podlahové plochy jednotky 17 na úkor jednotky 19, když těmito úpravami žalovaný v zásadě znepřístupnil žalobci část jednotky 19 v 7. nadzemním podlaží. Soud prvního stupně proto vyhověl žalobě na vyklizení uvedené části jednotky 19, stejně jako žalobě na uvedení části jednotky 19 v 7. nadzemním podlaží do původního stavu, tedy do stavu„ uzavřené hrubé stavby“. Podle úspěchu žalobce v řízení pak rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit žalobci náklady řízení (§ 142 o. s. ř.). 5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Žalovaný vytkl soudu prvního stupně, že neprovedl důkazy výslechem svědků architekta [příjmení] a [jméno] [příjmení] (dále svědci [příjmení] a [příjmení]) a výslechem žalovaného, jimiž mělo být prokázáno jeho tvrzení, že žalobce výslovně souhlasil se změnou ve vymezení jednotek 19 a 17 oproti smlouvě o výstavbě, tj. s připojením části jednotky 19 k jednotce 17, k čemuž mělo dojít ústní dohodou v létě roku [rok], kdy byla dokončena hrubá stavba, ale nebylo patrné vnitřní uspořádání jednotlivých jednotek. K tomuto souhlasu žalobce mělo dojít v souvislosti s naplněním čl. V. smlouvy o příležitosti a dále s ohledem na nezájem žalobce bydlet s jeho rodinou v jednotce 19. Bytové jednotky vznikly v souladu se společnou vůlí žalobce a žalované jako samostatné věci v podobě, jak jsou nyní aktuálně, nikdy nevznikly a neexistovaly dle vymezení uvedeném ve smlouvě o výstavbě, a jak jsou zapsány jako rozestavěné jednotky v katastru nemovitostí. Žalovaný byl přesvědčen, že žalobce jako jeho bratr nebude uvedenou ústní dohodu nikdy zpochybňovat i s ohledem na to, že žalobce od žalovaného získal bezúplatně spoluvlastnický podíl o velikosti ½ pozemku parc. [číslo] v obci [obec]. Je absurdní, že by žalobce s výstavbou jednotek v aktuální podobě nikdy nesouhlasil a že by žalovaný k takovému kroku přistoupil pouze o své vůli. Ústní dohodu začal žalobce zpochybňovat po několika měsících, kdy jednotky existovaly v aktuální podobě, a důvodem tohoto zpochybňování bylo přimět žalovaného ke zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví k ostatním bytovým jednotkám. Žalovaný poukázal na základní civilní zásady uvedené v § 3 odst. 2 písm. d/, § 6 odst. 1, § 7 a § 8 o. z. a zdůraznil, že přístup soudů a způsob jejich aplikace a výkladu právních předpisů nemůže vést v konkrétních případech k rozporu s dobrými mravy a k bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění, jímž je porušována zásada vyjádřená v § 2 odst. 3 o. z. V této souvislosti žalovaný citoval z nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], v němž se soud vyjadřoval k výkladu smluvních ujednáních. Dále žalovaný namítl, že výrok I. je neurčitý a nevykonatelný, navíc uvedení jednotky do stavu hrubé stavby je pravděpodobně technicky nemožné a povede k poškození domu. Žalobce nedisponuje stavebním povolení, aby mohl provést výstavbu jednotky 19 v souladu se smlouvou o výstavbě. Také lhůta stanovena k tak rozsáhlé demolici je zjevně nepřiměřená a tedy reálně nesplnitelná. Žalovaný navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 6. Žalobce k odvolání žalovaného navrhl potvrzení napadeného rozsudku s tím, že se ztotožňuje s právními závěry soudu prvního stupně. Znovu zrekapituloval skutkový stav spočívající v uzavření smlouvy o výstavbě, na jejímž základě se žalobce stal vlastníkem jednotky 19 a