30 CO 263/2022-263 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalované výpovědí obsažené v dokumentu nadepsaném„ Výpověď z pracovního poměru“ ze dne [datum] je neplatné (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] s tím, že se jedná o žalobu antidiskriminační. Žalobkyně byla u žalované, která je součástí velké nadnárodní skupiny [právnická osoba] [anonymizováno], zaměstnána od [datum], naposledy na pracovní pozici obchodní [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] a [země]. Výpověď byla žalobkyni dána pro nadbytečnost s tím, že podle rozhodnutí statutárního orgánu zaměstnavatele o organizační změně ze dne [datum], spočívající ve snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce, mělo být ke dni [datum] zrušeno její pracovní místo. Žalobkyně uváděla, že v rámci nadnárodního uskupení [právnická osoba] [anonymizováno] s ní bylo zacházeno bezdůvodně odlišně s ohledem na její původ, národnost a [anonymizováno], než s ostatními zaměstnanci v jejím postavení (byly jí stanovovány pracovní cíle neopodstatněně vyšší, než měli jiní zaměstnanci jiného [anonymizováno] a zaměstnanci v [anonymizována dvě slova], v souvislosti s tím jí byla vyplácena nižší odměna, dále jí nebyl umožněn kariérní růst (žalovaná při obsazení vyšší pracovní pozice upřednostnila mužského kandidáta) a také měla dlouhodobě konflikty se svým nadřízeným, panem [příjmení], který se k ní choval nevhodně (bossing). Žalobkyně je přesvědčena, že její nadbytečnost byla pouze zastřeným právním jednáním, které mělo vyřešit obtíže s problémovou zaměstnankyní (žalobkyně si stěžovala na chování vedení žalované). Podle žalobkyně její nadbytečnost nenastala, když její práce byla i nadále potřebná a neodpadla. 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí s tím, že předmětná výpověď je platná. Žalobkyně se stala nadbytečnou v důsledku rozhodnutí žalované o organizační změně spočívající ve zrušení pracovního místa [ulice] [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] a [země], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], v rámci obchodní jednotky [příjmení] [příjmení]. Důvodem, proč byla jako nadbytečná vybrána právě žalobkyně, byla skutečnost, že obsluhovala nejmenší počet přímých zákazníků (cca 5-6) ve srovnání s ostatními obchodními zástupci (cca 100), pro žalovanou tak bylo administrativně jednodušší změnit kontaktní osobu u 5 zákazníků než u 100. Pracovní místo žalobkyně bylo zrušeno bez náhrady a pracovní úkoly žalobkyně převzal [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zaměstnaný v jiné společnosti skupiny žalované. Zrušení pracovní pozice žalobkyně bylo součástí celosvětové reorganizace skupiny žalované, kdy důvodem této reorganizace bylo zejména snížení počtu zaměstnanců a úspora mzdových prostředků. Žalovaná sporovala tvrzení, že by vůči žalobkyni jednala diskriminačně a popírala, že by pracovní neshody mezi žalobkyní a jejími nadřízenými vedly k její výpovědi, pohnutkou byla celosvětová reorganizace společnosti a zvýšení efektivity práce a úspora mzdových prostředků. 4. Po provedeném dokazování včetně řady svědeckých výpovědí nalézací soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně byla u žalované od [datum] zaměstnána v pracovním poměru na pozici [ulice] [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] a [země], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Její pracovní místo bylo zrušeno s účinností ke dni [datum] na základě rozhodnutí žalované o organizační změně ze dne [datum] spočívající ve snížení stavu zaměstnanců. Organizační změna byla nařízena mezinárodním vedením žalované a realizována jednotlivými společnostmi v rámci skupiny a výpověď z důvodu organizačních změn dostalo několik zaměstnanců napříč [anonymizováno], bez ohledu na jejich [anonymizováno], pozici či zemi, z níž pochází. Dne [datum] byla žalobkyni předána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost, s tím žalobkyně nesouhlasila a dopisem ze dne [datum] sdělila žalované, že považuje výpověď za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání. Na místo žalobkyně od ukončení jejího pracovního poměru nenastoupil žádný nový zaměstnanec a prakticky veškeré její pracovní úkoly převzal stávající zaměstnanec [anonymizováno] [příjmení], který je vykonává až do současnosti. V [anonymizováno] [rok] bylo zaměstnancům prodejního oddělení žalované vyplaceno [částka], v [anonymizováno] 2019 pak [částka]. 5. Dále měl soud prvního stupně za prokázané, že roční pracovní cíle byly stanovovány každému zaměstnanci individuálně, na základě prodejní historie pro další následující rok, s ohledem na očekávání zákazníků; prodejní cíle se nastavovaly na úrovni centrálního vedení globálně. Žalobkyně nebyla jediným zaměstnancem, komu byly cíle [anonymizováno] v jednom konkrétním období vysoko (v roce [rok] byly žalobkyni [anonymizováno] na 21 % z důvodu očekávání [anonymizováno] zákazníka [příjmení] [příjmení] (stejná situace nastala i v roce 2016 u pana [příjmení], jemuž byly s ohledem na očekávání [anonymizováno] zákazníka [anonymizována dvě slova] cíle ještě vyšší (26,7 %), stejně tak jako v roce [rok] u pana [příjmení] (16,6 %). V ostatních letech byly naopak cíle žalobkyně [anonymizováno] srovnatelné s ostatními zaměstnanci v České republice a Maďarsku, resp. nižší. V roce [rok] byly cíle žalobkyně naopak [anonymizováno] vůbec nejnižší (0,7 %). V rámci výběrového řízení na vedoucí místo [příjmení] [jméno] pro oblast [anonymizováno], [země] a [země] žalobkyně neuspěla a byl vybrán zaměstnanec [anonymizováno] [příjmení], neboť byl vyhodnocen jako vhodnější kandidát pro obsazení této pozice (z důvodu své delší praxe ve firmě a z důvodu strategického přehledu i organizačních schopností. Dále bylo v řízení prokázáno, že na konferenci v [anonymizováno] v roce [rok] došlo ke konfliktu mezi žalobkyní a panem [příjmení], kdy tento žalobkyni okřikl. 6. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil zjištěný skutkový stav tak, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] shledal platnou v souladu s § 52 písm. c) zákoníku práce. Konstatoval, že mezinárodní vedení žalované vydalo dne [datum] rozhodnutí o organizační změně, podle kterého mělo dojít ke snížení počtu zaměstnanců a v souvislosti s tím tak bylo ke dni [datum] zrušeno i pracovní místo žalobkyně (žalobkyně se stala nadbytečnou v příčinné souvislosti s tímto rozhodnutím. Na místo žalobkyně od ukončení jejího pracovního poměru nenastoupil žádný nový zaměstnanec a prakticky veškeré její pracovní úkoly převzal stávající zaměstnanec [anonymizováno] [příjmení] (zaměstnanec maďarské pobočky [anonymizována dvě slova]), který je vykonává až do současnosti. Prvostupňový soud uzavřel, že provedeným dokazováním nelze dospět k závěru, že byla žalobkyně shledána nadbytečnou z diskriminačních důvodů, naopak zdůraznil, že důvody, proč byla za nadbytečnou vybrána právě žalobkyně, byly přesvědčivě popsány a vysvětleny v řízení slyšenými svědky, kteří uvedli, že žalovaná měla jednak na starosti pouze malý počet klientů (cca 5-6) oproti ostatním prodejcům (cca 100), a bylo tudíž možné její pracovní povinnosti převzít ostatními zaměstnanci a navíc tato praxe již byla zavedena po dobu dlouhotrvající pracovní neschopnosti žalobkyně. 7. K tvrzené diskriminaci soud prvního stupně uvedl, že z tvrzení žalobkyně, a to ani po výzvě k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., není jednoznačně patrné, v čem konkrétně mělo spočívat diskriminační jednání žalované a že žalovaná neuvedla žádné konkrétní tvrzení ohledně nerovného zacházení, které by bylo v přímé souvislosti s její výpovědí. Nicméně i k obecnému tvrzení žalobkyně o diskriminaci se nalézací soud vyjádřil. Ohledně nastavení výše prodejních cílů uvedl, že v řízení bylo žalovanou dostatečně prokázáno, jaká byla praxe při stanovování prodejních cílů, stejně tak jako důvody, proč byly žalobkyni prodejní cíle pro rok [rok] [anonymizováno] výše, než u ostatních zaměstnanců (z důvodu očekávání [anonymizováno] zákazníka [příjmení] [příjmení]; v ostatních letech byly cíle žalobkyně srovnatelné, resp. nižší než u ostatních zaměstnanců. V případě výběrového řízení na vedoucí místo [příjmení] [jméno] pro oblast [anonymizováno], [země] a [země], o které se žalobkyně neúspěšně ucházela, soud prvního stupně konstatoval, že přezkum výběrového řízení na tuto pozici neshledává v řízení o určení neplatnosti výpovědi relevantním a navíc bylo v řízení prokázáno, že [anonymizováno] [příjmení] byl vyhodnocen jako vhodnější kandidát z důvodu své delší praxe ve firmě a z důvodu strategického přehledu i organizačních schopností. K tvrzenému bossingu pak prvostupňový soud uvedl, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, když dostatečně konkrétně netvrdila, v čem měl tento nátlak ze strany žalované spočívat (jedinou situací, kte