30 CO 273/2022-83 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že pracovní poměr žalobkyně k žalované vzniklý na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] trvá (výrok I.), a dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že dne [datum] byla mezi účastnicemi uzavřena pracovní smlouva, kterou podepsala za oba účastníky smlouvy žalobkyně. Dne [datum] jednatel žalované zmocnil žalobkyni k zastupování žalované ve všech věcech. Žalovaná zaslala žalobkyni dne [datum] na její emailovou adresu okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobkyně nedala žalované souhlas s doručováním písemností prostřednictvím elektronické komunikace. Kopie okamžitého zrušení pracovního poměru je podepsána jednatelem žalované. Podáním z [datum] žalobkyně žalované sdělila, že okamžité zrušení pracovního poměru, které obdržela prostřednictvím emailu, považuje za neplatné a trvá na dalším zaměstnávání. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud prvního stupně tak, že ve smyslu § 335 odst. 3 zák. práce nedošlo k doručení okamžitého zrušení pracovního poměru doručovaného žalobkyni na email, neboť k takovému doručování žalobkyně nedala souhlas. Doručení originálu okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyni jinak nebylo tvrzeno ani prokázáno. Pracovní poměr vzniklý žalobkyni u žalované pracovní smlouvou ze dne [datum] proto trvá. Námitky žalované směřující k neplatnosti pracovní smlouvy (z důvodu jejího podpisu žalobkyní též za žalovanou) neshledal soud prvního stupně opodstatněnými. Protože mezi účastníky je sporné, zda pracovní poměr trvá nadále, shledal též soud prvního stupně naléhavý právní zájem na žalovaném určení. Z uvedených důvodů soud prvního stupně vyhověl žalobě na určení, že pracovní poměr žalobkyně u žalované trvá, a úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). 3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, který shledal pracovní smlouvu platnou, přestože se žalovaná neplatnosti dovolala. Důvodem neplatnosti je podpis žalobkyně na straně žalované. Žalobkyně při uzavírání pracovní smlouvy jednala ve zjevném rozporu se zájmy žalované podle § 437 odst. 1 o. z. Podle žalované mezi žalobkyní a žalovanou existovaly v době podpisu neplatné pracovní smlouvy obchodněprávní poměry, pro které byla právě žalobkyni vystavena ze strany žalované plná moc. Mezi účastníky tak mohl vzniknout maximálně faktický pracovní poměr, na který však nedopadají ustanovení zákoníku práce o skončení pracovního poměru. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že se žaloba zamítá. 4. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného. Zpochybňování pracovního poměru žalovanou je podle žalobkyně čistě účelové, jehož smyslem je vyhnout se všem povinnostem zaměstnavatele souvisejícím se vznikem a trváním pracovního poměru. Žalovaná se tak snaží žalobkyni poškodit na jejích právech na výplatu mzdy, případně náhradu mzdy. 5. Odvolací soud přezkoumal v rozsahu podaného odvolání ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné. 6. Žalobkyně dne [datum] podala žalobu na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, které jí bylo doručeno na její emailovou adresu dne [datum]. Již v žalobě uvedla, že okamžité zrušení též následně obdržela i poštou. Neplatnost okamžitého zrušení namítala z důvodu, že se nedopustila vytýkaného porušení pracovních povinností, a dále z důvodu jeho neurčitosti, neboť jí bylo dáno současně dvěma zaměstnavateli. V průběhu řízení soud prvního stupně vyzval obě účastnice ke sdělení, zda žalobkyně dala žalované písemný souhlas s doručováním prostřednictvím elektronických komunikací a zda převzetí okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyně potvrdila. Žalobkyně sdělila, že nedala ve smyslu § 335 odst. 1 zák. práce písemný souhlas k doručování písemnosti prostřednictvím elektronické komunikace. Uvedla dále, že dne [datum] byl na její soukromou emailovou adresu doručen email, jehož přílohou bylo okamžité zrušení pracovního poměru datované dne [datum], že kopii tohoto dokumentu žalobkyně následně obdržela rovněž poštou, avšak originál dokumentu s podpisem jednatele do„ dnešního dne“ neobdržela. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Při jednání dne [datum] soud předestřel právní názor na doručení, resp. nedoručení okamžitého zrušení pracovního poměru a dále na otázku vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, když tyto důvody jsou podle soudu neurčité. Následně žalobkyně navrhla změnu žalobního petitu tak, že žádá určení, že pracovní poměr žalobkyně k žalované vzniklý na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] trvá. Změnu žaloby soud připustil. 7. Při odvolacím jednání žalobkyně soudu sdělila, že okamžité zrušení pracovního poměru datované dnem [datum] opatřené podpisem jednatele žalované v kopii obdržela poštou. 8. Ze shora uvedeného vyplývá, že listina obsahující okamžité zrušení pracovního poměru datovaná dne [datum] byla v kopii žalobkyni doručena poštou, což sama žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně opakovaně uváděla (viz žaloba a viz podání ze dne [datum]). Byl-li takto zrušovací projev žalobkyni doručen, byl tím zrušovací projev řádně završen, jinými slovy k okamžitému zrušení pracovního poměru došlo. Skutečnost, že listina obsahující okamžité zrušení pracovního poměru nebyla opatřena originálním podpisem jednatele žalované, ale pouze kopií tohoto podpisu, způsobuje neplatnost tohoto úkonu pro nedostatek zákonem předepsané písemné formy (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). 9. Podle ustálené soudní praxe, i když je rozvazovací úkon postižen vadou, která způsobuje jeho neplatnost, jde o neplatné rozvázání pracovního poměru, jen jestliže byla neplatnost výpovědi uplatněna u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním, a jestliže neplatnost byla určena pravomocným rozhodnutím soudu (§ 72 zák. práce). Nebyla-li neplatnost výpovědi z pracovního poměru určena pravomocným rozhodnutím soudu, právo na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru zanikne (§ 330 zák. práce) a soud musí v případném jiném řízení mezi účastníky vycházet z toho, že pracovní poměr účastníků skončil platně (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], který byl uveřejněn pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1969, nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]); důvodem neplatnosti postižené rozvázání pracovního poměru má stejné právní účinky jako platný pracovněprávní úkon. 10. Shora uvedené závěry promítnuty do této věci tak nutně vedou k závěru, že pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil okamžitým zrušením pracovního poměru doručeným žalobkyni poštou, byť byl tento úkon postižen důvodem neplatnosti spočívajícím v nedostatku písemné formy (nedostatek originálního podpisu jednatele žalované). 11. Žalobkyně sice podala původně včasnou žalobu na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, ale dne [datum] svým podáním tuto žalobu změnila tak, že se již nadále nedomáhala určení neplatnosti, ale určení trvání pracovního poměru. Tato změna žaloby (soudem připuštěná) měla stejné procesní důsledky, jako by žalobkyně vzala žalobu na určení neplatnosti skončení pracovního poměru zpět, tedy řízení o neplatnost skončení pracovního poměru skončilo a nadále bylo vedeno řízení o trvání pracovního poměru. V řízení o trvání pracovního poměru již nemůže být posuzována (ani předběžně) neplatnost skončení pracovního poměru, naopak soud v řízení o trvání pracovního poměru musí vycházet z platného skončení pracovního poměru v důsledku okamžitého zrušení pracovního poměru, u něhož nedošlo k určení jeho neplatnosti žalobou podle § 72 zák. práce. 12. Z uvedeného tak plyne, že pracovní poměr žalobkyně u žalované byl ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru datovaným [datum], které bylo následně žalobkyni poštou též řádně doručeno. 13. Již z tohoto důvodu nelze vyhovět žalobě na určení, že pracovní poměr žalobkyně u žalované trvá. 14. Odvolací soud proto podle § 220 o. s. ř. napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá. 15. Podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady spočívající v právním zastoupení [částka] sestávající v odměně za 4 úkony po [částka] (převzetí zastoupení, účast při jednání [datum], odvolání a účast při odvolacím jednání), ve 4 paušálních náhradách po [částka], vše podle vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH [částka] a zaplaceném soudním poplatku za odvolání [částka], celkem [částka].