30 CO 294/2021-497 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II.). Dále soud prvního stupně uložil žalobkyni zaplatit vedlejšímu účastníkovi (kterým byl původně soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], který z řízení vystoupil [datum]) do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce (výrok III.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala shora uvedené částky s tím, že se jedná o náhradu škody způsobené žalobkyni nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka coby soudního exekutora v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. V něm byla vymáhána pohledávka žalobkyně v pozici oprávněné ve výši [částka] s příslušenstvím za povinným [jméno] [příjmení]. Nesprávný úřední postup vedlejšího účastníka měl spočívat v tom, že včas nezřídil exekutorské zástavní právo k nemovitostem povinného v [obec]. Na majetek povinného byl předtím, než mohla být pohledávka žalobkyně exekučně vymožena, prohlášen konkurz, v němž byl z prodeje předmětných nemovitostí uspokojen jiný zajištěný věřitel, zatímco pohledávka žalobkyně z něj uspokojena nebyla. 3. Žalovaná a vedlejší účastník v řízení navrhovali zamítnutí žaloby s tím, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť nebylo povinností vedlejšího účastníka zřizovat exekutorské zástavní právo. 4. Soud prvního stupně ve věci napadeným rozsudkem ve věci rozhodoval již podruhé. Poprvé žalobu zamítl rozsudkem z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl poté potvrzen rozsudkem odvolacího soudu z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Soud prvního stupně i odvolací soud dospěly shodně k závěru, že v nezřízení exekutorského zástavního práva vedlejším účastníkem nelze spatřovat nesprávný úřední postup. Následně však Nejvyšší soud k dovolání žalobkyně oba uvedené rozsudky zrušil rozsudkem z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud s odkazem na své dřívější rozhodnutí ve věci [spisová značka] zdůraznil, že z úpravy obsažené v exekučním řádu ve znění účinném od 1. 11. 2009 do [datum] plyne, že požadavku na rychlé a účelné provedení exekuce odpovídal zásadně takový postup exekutora, který při zjištění existence postižitelného nemovitého majetku ve vlastnictví povinného vedl neprodleně ke zřízení exekutorského zástavního práva k tomuto nemovitému majetku. Tyto závěry je pak v projednávané věci třeba aplikovat nezávisle na skutečnosti, že v tomto případě byl vydán exekuční příkaz prodejem nemovité věci. 5. V dalším řízení soud prvního stupně pouze dílčím způsobem doplnil dokazování a poté žalobu napadeným rozsudkem znovu zamítl. 6. V napadeném rozsudku soud prvního stupně zjistil, že vedlejší účastník jako soudní exekutor vedl pod sp. zn. [spisová značka] exekuci na majetek povinného [jméno] [příjmení] pro vymožení pohledávky žalobkyně jako oprávněné ve výši [částka] s příslušenstvím. V tomto exekučním řízení vydal vedlejší účastník mj. [datum rozhodnutí] exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] k provedení exekuce prodejem tam specifikovaných nemovitostí v [obec] („ Nemovitosti“). Tento exekuční příkaz byl vydán poté, co [datum] nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byla vůči žalobkyni vyslovena neúčinnost darovací smlouvy z [datum] – tou povinný [jméno] [příjmení] [jméno] daroval svému synovi [jméno] [příjmení] ml. V době vydání exekučního příkazu z [datum] nebyla na Nemovitosti vedena žádná jiná exekuce. Až později, [datum] vydal vedlejší účastník po telefonické dohodě se zástupcem žalobkyně též exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] k provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na Nemovitostech. V mezidobí mezi vydáním obou exekučních příkazů však byly v jiných exekučních řízeních vedených soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] k uspokojení pohledávek oprávněné [právnická osoba] („ [právnická osoba] [anonymizováno]“), vydány 2 exekuční příkazy ze [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterými bylo ve prospěch oprávněné [příjmení] [anonymizováno] zřízeno exekutorské zástavní právo k Nemovitostem. 7. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích z [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] bylo rozhodnuto o úpadku [jméno] [příjmení] a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Do něj žalobkyně přihlásila svou pohledávku, vymáhanou předtím v exekučním řízení vedeném vedlejším účastníkem, zajištěnou exekutorským zástavním právem zřízeným exekučním příkazem ze [datum]. Pohledávku žalobkyně přihlásila s tím, že na ni bylo předtím hrazeno [částka]. Společnost [anonymizována dvě slova] pak do konkurzu přihlásila svou pohledávku vymáhanou předtím v exekučním řízení [spisová značka] zajištěnou exekutorským zástavním právem zřízeným exekučními příkazy ze [datum] a [datum]. Nemovitosti byly sepsány do majetkové podstaty dlužníka a v rámci konkurzu byly prodány. S ohledem na skutečnost, že [právnická osoba] [anonymizováno] byla se svou zajištěnou pohledávkou první v pořadí, byl výtěžek prodeje na základě usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] vydán zajištěnému věřiteli JUDr. [jméno] [příjmení], na kterého [právnická osoba] [anonymizováno] postoupila přihlášené pohledávky. Pohledávka žalobkyně byla v insolvenčním řízení na základě usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] poměrně uspokojena pouze do částky [částka]. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] byl konkurz na majetek dlužníka [jméno] [příjmení] zrušen po splnění rozvrhového usnesení. 8. Exekuce na majetek povinného [jméno] [příjmení] ve prospěch pohledávky oprávněné nadále pokračuje, v současnosti je vedena soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Dosud bylo vymoženo [částka], z toho [částka] bylo započítáno na jistinu pohledávky a [částka] na náklady exekuce. Dochází k pravidelným srážkám z jiného příjmu povinného, s ohledem na výši srážek ovšem nelze očekávat vymožení pohledávky v krátkém časovém horizontu: Srážky jsou prováděny ze starobního důchodu povinného, ten momentálně činí [částka]; poslední srážka z února 2021 byla ve výši [částka]. Povinný není vlastníkem nemovitých věcí či motorových vozidel, nemá zřízen bankovní účet a není nikde zaměstnán. 9. Po právní stránce soud prvního stupně zjištěný skutkový stav hodnotil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem („ OdpŠk“), a podle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád („ e. ř.“). V návaznosti na závazný právní názor Nejvyššího soudu měl soud prvního stupně za naplněný odpovědnostní titul spočívající v nesprávném úředním postupu soudního exekutora – ten byl povinen současně s vydáním exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem nemovitosti povinného vydat exekuční příkaz, kterým by zřídil exekutorské zástavní právo k těmto nemovitostem, avšak neučinil tak. Současně však soud prvního stupně zdůraznil, že nárok žalobkyně na náhradu škody vůči státu může být úspěšný jedině tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku. Žalobkyně se však uspokojení své pohledávky vůči povinnému [jméno] [příjmení] a tato je postupně, byť nízkými částkami umořována. Není navíc vyloučeno, že povinný v budoucnu nabude majetek, který by v rámci exekuce mohl být postižen. V tuto chvíli tak nelze s určitostí říct, že pohledávka žalobkyně nebude v budoucnu v průběhu dalšího vedení exekučního řízení uspokojena. Z tohoto důvodu soud prvního stupně shledal žalobu předčasnou a v plném rozsahu ji zamítl. 10. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání a uvedla, že závěr o předčasnosti žaloby považuje za věcné nesprávný a také za překvapivý. Dle názoru žalobkyně soud prvního stupně nerozpoznal jistou specialitu projednávaného případu, neboť je třeba se zabývat především okamžikem, kdy v rámci insolvenčního řízení docházelo k rozdělení výtěžku zpeněžení nemovitosti povinného, a právě k tomuto okamžiku vztahovat vznik škody. Žalobkyně poukázala na to, že rozhodovací praxe Nejvyššího soudu v obdobných případech hodnotí situaci, kdy exekutor včas nezřídí exekutorské zástavní právo, poměrně kategoricky, a bez dalšího v ní dovozuje odpovědnost exekutora – dle žalobkyně tak nedává žádný smysl odpovědnost exekutora relativizovat tím, že výše škody není zřejmá až do skončení exekuce. Jak Nejvyšší soud vyjádřil kupříkladu v rozsudku sp. zn. [spisová značka], škodu představuje rozdíl v uspokojení, kterého by se o