30 CO 323/2022-91 — Městský soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně výrokem I. podle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení zastavil poté, co žalobce vzal podanou žalobu v celém rozsahu zpět. Výrokem II. rozhodl o vrácení adekvátní částky soudního poplatku. Výrokem III. žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jeho právní zástupkyně. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. s tím, že žaloba byla podána důvodně. 2. Proti výroku III. o náhradě nákladů řízení podala žalovaná včasné odvolání s tím, že soud prvního stupně nezohlednil, že kupní smlouvu stačilo uzavřít ústně a že tvrzení žalobce byla pravdivá jen zčásti. Žalobce neseznámil řádně žalovanou se závadami na vozidle a trval na tom, aby ve smlouvě bylo uvedeno, že vozidlo je v bezvadném technickém stavu. Strany se dohodly, že žalobce doplatí ihned úvěr a vozidlo nechá přepsat na žalovanou. Na základě toho pak žalovaná [datum] zaslala žalobci kupní smlouvu. Žalobce ji použil k vypovězení pojistných smluv – povinného ručení i havarijního pojištění. V důsledku toho nebylo vozidlo určitou dobu pojištěno z odpovědnosti. Žalovaná nesporovala, že vyzvala žalobce k vrácení kupní ceny oproti vrácení vozidla. Trvala na tom, že hlavním důvodem, proč nebylo vozidlo přepsáno na žalovanou a proč nebyla uzavřena kupní smlouva, bylo to, že žalobce nepředal žalované technický průkaz vozidla a zmocnil žalovanou k převodu vozidla až v průběhu jednání. V závěru namítala, že soud prvního stupně neřešil, zda je žalobce aktivně legitimován, když v technickém průkazu vozidlo není vedeno na [právnická osoba] [příjmení] sídlem [adresa], ale je vedeno na [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Navrhla, aby odvolací soud napadený výrok usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že naopak bude žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalované. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrdit usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné s tím, že je to žalovaná, kdo svým chováním a postupem vyvolal dané řízení a následně i situaci, za které vzal žalobce žalobu zpět. Byla to žalovaná, která se pokoušela o vrácení kupní ceny a která neposkytla součinnost pro zdárný převod vozidla v evidenci vozidel. Žalobce tak musel opakovaně vysvětlovat [obec] kanceláři pojistitelů vzniklý stav, kdy vozidlo nemělo uzavřeno povinné ručení. Stalo se tak proto, že v době faktického předání vozidla do dispozice žalované nemohlo dojít k převodu vlastnického práva, když vozidlo bylo zatíženo úvěrovou smlouvou, a proto se účastníci dohodli na smlouvě budoucí kupní a zavázali se k uzavření kupní smlouvy za kupní cenu, kterou žalovaná uhradila. Učinila tak však později, než bylo sjednáno ústní dohodou, proto nemohlo dojít k předčasnému ukončení úvěru a ani převodu vlastnického práva. Žalovaná proto měla na výzvu žalobce přistoupit k uzavření kupní smlouvy poté, co nastaly podmínky převodu vlastnického práva po splacení úvěru. To neučinila. Teprve po zahájení řízení žalovaná přistoupila k dobrovolnému převodu vozidla v evidenci motorových vozidel; splnila takto, co bylo předmětem řízení. 4. Žalovaná v reakci na vyjádření žalobce popřela, že by neposkytla součinnost pro převod vozidla s tím, že se naopak žalovaná domáhala technického průkazu, aby mohlo být vozidlo přepsáno v evidenci. Popírala uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, přiznala, že nedodržela sjednané splátky pro zaplacení kupní ceny vozidla. Zároveň uvedla, že poté, co cenu uhradila, nedošlo k okamžitému uhrazení leasingu ze strany žalobce. Žalovaná vnímala žalobu jako zbytečnou s tím, že kdyby žalobce vydal žalované technický průkaz a zplnomocnil žalovanou k převodu vozidla, žalovaná by tak učinila. 5. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený výrok usnesení i řízení, které předcházelo jeho vydání, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) a shledal, že odvolání není důvodné. 6. Podle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 7. Zastavuje-li soud řízení, zabývá se při rozhodování o nákladech řízení nejdříve tím, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno (§ 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.). V případě zpětvzetí žaloby posuzuje ještě, zda nebyl vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, pro chování žalovaného (§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Zavinění zastavení řízení, stejně jako důvodnost podané žaloby ve shora uvedeném smyslu se zkoumá ryze z procesního hlediska. 8. Podle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. 9. Z obsahu spisu se podává, že žaloba byla podána dne [datum], kdy se žalobce pod [právnická osoba] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa], domáhal po žalované nahrazení projevu vůle s uzavřením tam specifikované kupní smlouvy ve vztahu k převodu vozidla Volvo, jež bylo v žalobě konkretizováno. Žalobce tvrdil uzavření budoucí kupní smlouvy dnem [datum], kdy také bylo vozidlo předáno do faktického držení žalované. Uváděl, že na vozidle byl sjednán spotřebitelský úvěr s věřitelem - společnosti [právnická osoba], což žalovaná věděla. Dne [datum] byla splatná cena ve výši [částka], žalovaná však uhradila cenu se zpožděním až [datum]. Přitom vozidlo užívala, měla a má ho v držení. Teprve v říjnu [rok] došlo k ukončení smlouvy o spotřebitelském leasingu a teprve tímto dnem byl žalobce oprávněn převést legitimně své vlastnické právo k vozidlu na žalovanou. K původně zamýšlenému předčasnému ukončení smlouvy o spotřebitelském úvěru nemohlo dojít pro prodlení s plněním ze strany žalované. Žalovaná tak byla srozuměna, že kupní smlouva bude uzavřena později, že se jedná toliko o formalitu. Následně [datum] vyzvala žalovaná žalobce ryze účelově k vrácení kupní ceny, když tvrdila, že bylo prodáno vozidlo z roku [rok] namísto [rok], a dále namítala náklady s výměnou pneumatik, oleje a další údržbou. Žalobce reagoval tím, že žalovanou vyzval k uzavření kupní smlouvy a informoval žalovanou o tom, že vozidlo je právně volné. Žalovaná na to nepřistoupila. Žalovaná v řízení namítala, že vozidlo je možné převést na základě smlouvy z roku 2018, kterou žalobce využil ke zrušení smlouvy o povinném ručení a havarijním pojištění. Dále je zřejmé z listin založených do spisu, že smlouva s poskytovatelem úvěru - společností [právnická osoba], byla uzavřena s vypůjčitelem [jméno] [příjmení], který zde vystupuje jako podnikatel pod výše uvedeným identifikačním číslem, byť je zde uvedeno místo podnikání/sídlo„ [adresa]“. Taktéž smlouva kupní ve vztahu k tomuto vozidlu ze dne [datum] je uzavřena kupujícím [jméno] [příjmení] pod výše uvedeným identifikačním číslem, tato firma jako kupující je zastoupena [jméno] [příjmení], uvedeného rodného čísla. Prodávajícím byla společnost [právnická osoba] Soud prvního stupně nařídil jednání na [datum], které však bylo odročeno za účelem mimosoudního vyřešení sporu, stejně jako jednání dne [datum], aniž by bylo zahájeno jednání ve věci samé. K tomuto jednání se dostavili jak žalobce, tak jeho právní zástupkyně, za žalovanou jednatel společnosti a výše uvedený obecný zmocněnec. Následně v [číslo] žalobce vystavil žalované plnou moc k převodu vozidla a žalovaná tuto plnou moc přijala. Dne [datum] byl v osvědčení o technickém průkazu uveden jako vlastník [jméno] [příjmení] (jednatel žalované), u něhož je uvedeno rodné čísla a bydliště. Do této doby byl v osvědčení o technickém průkazu uveden jako vlastník [jméno] [příjmení], rovněž pod svým rodným číslem a bydlištěm. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce svůj návrh zpět a žádal náhradu nákladů řízení. 10. S ohledem na shora uvedené odvolací soud shledal, že soud prvního stupně nepochybil, pokud dospěl k závěru, že zavinění zastavení řízení je na straně žalované. Nelze přehlédnout, že žalovaná až po podání žaloby splnila dne [datum] svoji povinnost a převedla na sebe (svého jednatele) sporné vozidlo, přičemž bez její součinnosti tak žalobce učinit nemohl. Uvedená skutečnost postačí pro závěr, že návrh byl podán důvodně, když zavinění zastavení řízení se posuzuje ryze z procesního hlediska. K námitce žalované o nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce pak odvolací soud dodává, že žalobu zahájil žalobce [jméno] [příjmení] jako podnikatel, který také vozidlo jako podnikatel zakoupil a sjednal na koupi tohoto vozidla spotřebitelský úvěr, což bylo doloženo listinami založenými před soudem prvního stupně. Skutečnost, že v technickém průkazu je uveden tentýž [jméno] [příjmení] označený pouze rodným číslem a svým bydlištěm pak nemůže nic změnit na tom, že vlastníkem tohoto vozidla byl do [datum] [jméno] [příjmení], podnikatel. Ten jako takový také zahájil řízení. Nám