30 CO 63/2022-309 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že se zamítá žaloba o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.). Výrokem II. uložil žalobci zaplatit České republice na účet soudu prvního stupně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Stalo se tak v řízení, v němž žalobce uplatnil žalovanou částku jako pojistné plnění s tvrzením, že dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o pojištění vozidla NAMÍRU [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], a to mimo jiné pro nebezpečí ve formě vandalismu. Žalobce dále tvrdil, že [datum] došlo ke škodné události s následkem silného zápachu v interiéru vozidla. Protože se mu tento zápach nepodařilo ani profesionálním čištěním odstranit, dospěl k závěru, že se tak stalo úmyslným jednáním neznámé osoby, která v interiéru vypustila neznámou látku, a dne [datum] oznámil žalované pojistnou událost s tím, že došlo z neznámé příčiny k neodstranitelnému zápachu interiéru pojištěného vozidla. Domáhal se tak výplaty pojistného plnění ve smyslu ustanovení § 2798 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) Pokud jde o výši škody, argumentoval posudkem znalce [jméno] [příjmení] s tím, že jde o totální škodu, neboť vozidlo mělo obvyklou cenu před poškozením [částka], po snížení této ceny o cenu zbytků vozidla po poškození, tedy o částku [částka] a o spoluúčast ve výši [částka] požadoval [částka], a to s odkazem na čl. 23 odst. 1 Všeobecných pojistných podmínek (dále jen VPP). Dále žalobou uplatnil částku vynaloženou na zmírnění následků škody v celkové výši [částka] a náklady na znalecký posudek ve výši [částka] Náklady na zmírnění požadoval podle § 2819 odst. 1 o. z. a čl. 24 odst. 1 písm. b) VPP a pokud jde o náklady na posudek pak podle § 2913 odst. 1 o. z. Zásadně nesouhlasil se stanoviskem žalované, že by byla dána výluka pro poskytnutí pojistného plnění ve smyslu čl. 19 odst. 7 VPP proto, že neoznámil věc bez zbytečného odkladu policii, když takové oznámení učinil [datum]. 3. Žalovaná v daném řízení navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že není prokázáno, že ke škodě došlo vandalismem (není známá příčina zápachu, zdroj, ani to, jak se tam případně zápach dostal). Úmyslné jednání třetí osoby je tak pouze v rovině domněnek žalobce. Navíc žalobce neoznámil bezodkladně záležitost policii, učinil tak až po šesti dnech, a proto žalovaná podle čl. 19 odst. 7 VPP není povinna pojistné plnění poskytnout. Žalovaná nesouhlasila ani s vyčíslením škody. Namítala, že žalobce neprokázal, že by vozidlo dále nebylo možné fyzicky využívat, tedy ani to, že škodu je možné posuzovat jako škodu totální. 4. Sjednání pojistné smlouvy shora nebylo mezi stranami sporné, stejně jako oznámení pojistné události žalobcem žalované dne [datum]. Soud prvního stupně provedl dokazování, tak jak dopodrobna rozebral v písemném odůvodnění rozsudku, mimo jiné též znaleckým posudkem [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] z oboru chemie a dále znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ke zjištění případné výše škody, jakož i výslechem svědků a s věcí souvisejícími listinami, zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 2758 a následujících o. z. ve spojení se sjednanou smlouvou a VPP a dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, když žalobci nevznikl ve smyslu pojistné smlouvy a VPP nárok na pojistné plnění, a to hned z několika důvodů. 5. V prvé řadě se soud prvního stupně zabýval výkladem pojmu„ škoda“ a měl v této souvislosti za významné, že v průběhu soudního řízení došlo pouhým plynutím času k odstranění problémů, tedy nedošlo k trvalému znehodnocení předmětu pojištění. Soud prvního stupně poukazoval na znalecký posudek [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] a jeho závěry o tom, že na vozidle ani ve vozidle nebyly zjištěny bližším odborným zkoumáním stopy po látce, která by mohla způsobovat citelný zápach, jakož i to, že zápach nebyl ke dni zkoumání ([datum]) zjištěn, a to ani objektivně ani subjektivně. Soud prvního stupně proto uzavřel, že protože tento zápach již není zřejmý, je tržní cena vozidla stejná jako každého jiného vozidla se stejnými parametry a škoda na vozidle nevznikla. Dále soud prvního stupně dovodil, že žalobci nevznikla škoda ani v podobě nákladů vynaložených na případnou opravu vozidla v době, kdy byl zápach ve vozidle přítomen, když žalobce nenechal provést výměnu sedadel, výměnu čalounění a jiných kontaminovaných částí. Soud prvního stupně měl též za významné, že vozidlo nebylo v mezičase prodáno, tedy nedošlo ke vzniku škody ani v podobě případné nižší prodejní ceny. 6. Druhým důvodem pro zamítnutí žaloby bylo to, že podle soudu prvního stupně nebylo prokázáno, že se jednalo o„ vandalismus“ ve smyslu VPP, když vůbec nebylo prokázáno, jak ke vzniku údajného zápachu ve vozidle žalobce došlo. Žalobce tvrdil, že vozidlo užíval k provozování taxislužby, dne [datum] večer kolem 18. hodiny vozidlo po skončení jízd řádně zabezpečil a uzamkl a zápach zjistil až [datum] v ranních hodinách. Přitom podle znalců by takový zápach byl v prostoru vozidla cítit okamžitě, bezprostředně po vylití. Je tedy otázkou, jak se v mezidobí látka tento zápach způsobující do vozidla dostala. Zdroj zápachu se nepodařilo lokalizovat ani posudkem znaleckého ústavu. Navíc žalobce v rozporu s čl. 16 bod 1 písm. I/ VPP přistoupil k pokusům o odstranění tohoto zápachu, ačkoliv byl povinen neměnit stav způsobený škodnou událostí bez souhlasu pojistitele nejdéle po dobu pěti dnů, čímž také fakticky zamezil možnosti nalezení a lokalizace případného zdroje zápachu. Nebylo zjištěno kdo, čím a na jakém místě vozidlo zasáhl. Podle soudu prvního stupně je možné se přiklonit spíše k závěru, že si žalobce nepřivodil zápach ve vozidle sám, což lze dovodit i z toho, že se pokoušel sám zápach z vozidla odstranit. To však pro závěr o vandalismu samo o sobě nestačí, když při úvaze o případném jednání třetí osoby nebylo prokázáno, že šlo o úmysl. 7. Třetím důvodem, pro který soud žalobu zamítl, bylo naplnění podmínek„ výluky“ z pojištění podle čl. 19 odst. 7 VPP, když pojistná událost byla nahlášena Policii ČR nikoliv bez zbytečného odkladu, ale až dne [datum]. Zdržení o téměř jeden týden nemělo podle soudu prvního stupně žádný objektivní důvod. 8. Protože nebylo prokázáno, že nastala pojistná událost ve smyslu VPP, soud prvního stupně uzavřel, že žalobci nelze přiznat ani zachraňovací náklady, tedy náklady žalobcem vynaložené na čištění interiéru vozidla, ani částku [částka] vynaloženou za znalecký posudek [jméno] [příjmení], který je z výše uvedených důvodů nepoužitelný a nepotřebný a jeho vypracování tak nebylo účelné. O nákladech státu soud prvního stupně rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., když uvažoval náklady vynaložené v celkové výši [částka] O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 9. Rozsudek byl napaden včasným odvoláním žalobce, který soudu prvního stupně vytýkal, že nepřihlédl k žalobcem tvrzeným skutečnostem a k jím označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav věci a dospěl proto k nesprávným skutkovým a i právním závěrům. Žalobce opakoval, že ve večerních hodinách [datum] ukončil práci taxikáře, dne [datum] v ranních hodinách pak došlo k pojistné události, kterou identifikoval jako pro člověka nesnesitelný zápach vozidla. Vozidlo bylo fakticky vyloučeno z užívání, tím spíše pro používání taxislužby. Žalobce se domníval, že zápach bude moci vyvětrat, případně odstranit, jeho snahy o čištění zůstaly bezvýsledné, a proto až s ohledem na výsledek takových pokusů dospěl k závěru, že jde o zápach způsobený nikoliv běžnými látkami, které by člověk u sebe nosil a je proto vyloučeno, aby došlo ke vniknutí takové látky do vozidla omylem. V souvislosti s tímto závěrem pak oznámil pojistnou událost jako vandalismus u žalované, přičemž konzultoval věc také s likvidátorem pojistné události. Věc též ohlásil na policii. Podle žalobce byla obě oznámení, jak žalované tak na policii, učiněna bez zbytečného odkladu, a to od okamžiku, kdy zjistil, že jde o vandalismus. Policie věc šetřila, učinila závěr, kterým fakticky potvrdila, že na vozidle došlo ke škodě způsobené vandalismem. Věc kvalifikovala jako přestupek proti občanskému soužití, jelikož se zjevně jedná o schválnost zaměřenou proti osobě žalobce, nicméně ji odložila, když se nepodařilo identifikovat konkrétní osobu pachatele. Soud prvního stupně se však se závěry tohoto vyšetřování nijak nevypořádal. Protože k odstranění zápachu nedošlo ani opakovanými pokusy o profesionální čištění interiérů, žalobce oslovil znalce. Podle posudku znalce [příjmení] by náklady na opravu výměnou všech zasažených částí vozidla převýšily obvyklou cenu vozidla, pro