35 CO 423/2021-142 — Městský soud v Praze

1. Shora citovaným rozsudkem soud I. stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s 10 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a na nákladech řízení částku [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že se žalovanou, matkou bývalého manžela žalobkyně, dne [datum] uzavřela ústní bezúročnou smlouvu o zápůjčce, na základě které přenechala žalované částku [částka] s tím, že zápůjčku vrátí na její výzvu. Tvrdila, že účelem zápůjčky byla potřeba finančních prostředků žalované na plánovanou stavbu rodinného domu mladšího syna žalované [jméno] [příjmení]. Finanční obnos [částka] žalobkyně převedla ze svého účtu na účet žalované dne [datum]. Žalobkyně uvedenou zápůjčku zesplatnila písemnou výzvou ze dne [datum] a splatnost zápůjčky stanovila nejpozději na den [datum]. Žalobkyně rovněž tvrdila, že se jednalo o zápůjčku, nikoli o žalovanou prezentované vypořádání vzájemných vztahů v souvislosti se zajištěním bydlení žalobkyně v nemovitosti žalované a vrácení tvrzené zápůjčky, kterou v předcházejícím období měla žalovaná poskytnout žalobkyni. Žalobkyně dále tvrdila, že vůči žalované jí žádný dluh v minulosti nevznikl, neměla tedy povinnost jakoukoli částku vracet, když dle dohody o vypořádání SJM ze dne [datum] měla zajištěné bezplatné užívání nemovitosti na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] pro potřeby bydlení až do října [rok], následně došlo k prodloužení bezplatného užívání nemovitosti do května [rok] a poté uzavřela žalobkyně se žalovanou dne [datum] písemnou nájemní smlouvu k pronájmu nemovitosti. Nájemní smlouvou v [anonymizováno] [rok] bylo ukončeno její bezplatné užívání nemovitosti a bylo sjednáno nájemné ve výši [částka], které žalobkyně řádně hradila, což žalovaná učinila nesporným. K dohodě mezi žalobkyní a žalovanou o zapůjčení žalované finanční částky došlo ústně dne [datum], bez přítomnosti třetích osob. Vzhledem k této skutečnosti žalobkyně namítala, že nebyla povinna žalované hradit [částka] na nájemném. Žalobkyně zcela vyloučila, že by jí žalovaná zapůjčila [částka] v období od [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], avšak učinila nesporným, že v předmětném období tuto částku od žalované obdržela na zajištění potřeb nezletilých dětí. Manželství žalobkyně se synem žalované [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno v [anonymizováno] [rok] a v té době se žalobkyně ocitla v tíživé finanční situaci, kdy bývalý manžel jí platil pouze výživné na 3 děti ve věku 2 – 4 roky stanovené soudním rozhodnutím, o další potřeby dětí však nejevil zájem. Z tohoto důvodu žalovaná dle jejího vlastního uvážení poskytovala žalobkyni od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] měsíčně částku [částka], tj. celkem [částka]. Žalobkyně tak má za to, že se jednalo o dar vnoučatům žalované, když tuto částku ani žalovaná nepožadovala po žalobkyni vrátit. Podle názoru žalobkyně je logice odporující, že žalovaná částku [částka] (39 měsíčních plateb x [částka]), pokud ji považovala za zápůjčku, nezapočetla vůči částce [částka], kterou na základě dohody o vypořádání zaniklého SJM, poskytla za jejího syna žalobkyni dne [datum]. Žalobkyně setrvala na názoru, že tvrzená zápůjčka žalované žalobkyni ve výši [částka] je ryze účelovou obranou v projednávané věci a z důvodu promlčení případného nároku žalované i nezapočitatelnou. Žalobkyně rovněž tvrdila, že vlastníkem nemovitosti, kterou bezplatně užívala, se žalovaná stala až ke konci roku [rok], tj. že do konce roku [rok] nemovitost žalobkyně užívala na základě dohody o vypořádání SJM jako spoluvlastník nemovitosti, po té jako nájemník za sjednané nájemné, které řádně hradí a žádný dluh z titulu nájemného neexistuje. 3. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout v celém rozsahu. Tvrdila, že se žalobkyní nikdy smlouvu o zápůjčce žalované částky neuzavřela, a to ani ústně. Učinila nesporným, že dne [datum] žalobkyně na její účet poukázala částku [částka], která přestavuje vypořádání vzájemných vztahů mezi účastnicemi řízení v souvislosti s poskytnutím bydlení žalobkyni v nemovitosti žalované a o vrácení zápůjčky, kterou v předcházejícím období poskytla žalovaná žalobkyni. Žalovaná zcela odmítla žalobkyní tvrzený důvod zápůjčky v [anonymizováno] [rok], neboť žalovaná disponovala dostatečnými finančními prostředky a potřebu zápůjčky finančních prostředků od žalobkyně zásadně vyloučila. Žalovaná namítala, že dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení žalované částky, a to do [datum] s tím, že samotná žaloba byla podána již dne [datum]. Nesporným rovněž učinila, že dohodou o vypořádání zaniklého SJM, práv a povinností k bydlení ze dne [datum], bylo mj. sjednáno, že žalobkyni na vypořádání SJM náleží finanční vypořádací podíl ve výši [částka], který jí měl být vyplacen žalovanou nejpozději do [datum], kdy se žalovaná zavázala k poskytnutí plnění za bývalého manžela žalobkyně, syna žalované. Touto dohodou bylo pro žalobkyni sjednáno právo bezplatného užívání nemovitosti - domu [adresa] k. ú. [část obce] po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. Žalovaná potvrdila, že závazek z předmětné dohody o vypořádání SJM splnila, když žalobkyni v dubnu [rok] poukázala na její účet finanční částku [částka] a žalobkyni po dobu 3 let od rozvodu poskytla užívání nemovitosti bez finanční náhrady. O dalším období užívání předmětné nemovitosti si účastnice řízení sjednaly pokračující bezplatné užívání až do května [rok] a pro další užívání již uzavřely písemnou nájemní smlouvu, kterou žalovaná žalobkyni pronajala dům a ta se zavázala platit žalované nájemné ve výši [částka] měsíčně, což obě smluvní strany plnily. Žalovaná rovněž tvrdila, že žalobkyně se zavázala zaplatit dohodnutou finanční částku za poskytnutou možnost bezplatného bydlení v domě a současně vrátit žalovanou měsíčně poukazované částky ve výši [částka] od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], tj. [částka] Tyto jednotlivé finanční částky byly zápůjčkou, proto je žalobkyně také na účet žalované dne [datum] poukázala v celkové výši [částka]. K pravidelným měsíčním platbám ve výši [částka], poskytovaných žalovanou od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], tj. [částka], tvrdila, že v souladu s dohodou se žalobkyní se jednalo o zápůjčku, která měla být žalované vrácena po vyplacení vypořádacího podílu ze zaniklého SJM ve výši [částka]. Účastnice řízení se dohodly, že žalobkyně zaplatí žalované na její účet [částka], kterou bude dílem uhrazen dluh žalobkyně ze zápůjčky [částka] a dílem kompenzováno užívání nemovitosti žalované, když nájemní smlouvou ze dne [datum] bylo sjednáno pouze symbolické nájemné. Žalovaná své majetkové poměry v roce [rok] hodnotila jako více než dobré, vyloučila potřebu zápůjčky finančních prostředků od žalobkyně i financování výstavby domu pro syna [jméno]. Žalovaná proto jako procesní obranu proti nároku žalobkyně, uplatněného touto žalobou, navrhovala soudu započtení částky [částka] (představující 39 měsíčních plateb po [částka] v období od [datum] do [datum]) a částky [částka] (představující dohodnutou finanční kompenzaci za užívání celé nemovitosti žalované - domu [adresa] v k. ú. [část obce] žalobkyní po neurčitou dobu za tzv. symbolické nájemné [částka] měsíčně). 4. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování a s odkazem na příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) v rozsudku citovaná uzavřel, že ve sporu o vrácení zapůjčené částky má žalobkyně jako věřitelka břemeno tvrzení, že se žalovanou dlužnicí uzavřela smlouvu o zápůjčce, že dlužnici předmět zápůjčky odevzdala a že dlužnice zapůjčené peníze řádně a včas nevrátila. Z tohoto břemene tvrzení pak pro věřitelku (žalobkyni) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předala žalované finanční prostředky. Neunese-li věřitelka (žalobkyně) břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno v tomto směru, musí rozhodnutí soudu vyznít v její neprospěch, aniž by se soud musel dále zabývat pravdivostí tvrzení, které jsou součástí procesní obrany žalované dlužnice, a za tímto účelem provádět dokazování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Platí ovšem současně, že žalobkyně, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalované předala, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání, a na žalované naopak je, aby tvrdila a prokazovala existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 5. Soudu I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyně v pr