36 CO 198/2022-63 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zdržení se protiprávního jednání spočívajícího ve snižování kapitálové hodnoty pojištění sjednaného na základě smlouvy životního pojištění Profi Invest [číslo] uzavřené mezi žalovanou a žalobcem dne [datum], a to o rizikové pojistné a o počáteční správní a inkasní náklady (výrok I) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). 2. Takto rozhodl v řízení, ve kterém žalobce opřel své žalobní žádání o tvrzení, že pokud jde o pojistnou smlouvu životního pojištění PROFI Invest [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva“) nesouhlasí s tím, aby žalovaná na základě této smlouvy snižovala kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové a správní náklady a o inkasní náklady uvedené v doplňkových pojistných podmínkách označených jako ZP-DP-DIM [číslo] (dále jen„ DPP“). Jinými slovy žalobce požadoval, aby z původního pojistného, které při sjednání smlouvy činilo pololetně [částka] a bylo postupně navyšováno o inflaci, nebyly strhávány částky na rizikové pojištění, správní náklady a inkasní náklady, a o to snižována kapitálová hodnota takto placené částky pojistného, neboť nemohla být v celém rozsahu investována. Výše částek strhávaných na rizikové a správní náklady a o inkasní náklady navíc nebyla sjednána a její určení bylo neurčité a tedy neplatné dle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 3. Soud prvního stupně zjistil, že mezi stranami sporu byla uzavřena Pojistná smlouva dne [datum]. Žalobce jako pojistník a žalovaná jako pojistitel sjednali pojištění žalobce pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou [částka], s pololetním pojistným ve výši [částka]. Žalobce v Pojistné smlouvě výslovně prohlásil, že při jejím uzavření převzal všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění ve verzi ŽP-VPP-DIM [číslo] (dále jen“ VPP”) a DPP pro sjednané pojištění a byl s nimi seznámen. Dle bodu 1 čl. 1 DPP pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Dle bodu 1 čl. 1 DPP rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Dle bodu 3 čl. 3 DPP pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Dle bodu 3 čl. 3 DPP pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Dále uvedl, že není pravdou, že z Pojistné smlouvy vyplývá povinnost žalované 100 % běžného pojistného alokovat do žalobcem určeného dynamického fondu fondů„ ČP Invest“. Z VPP a DPP vyplývá způsob nakládání s každou jednotlivou platbou pojistného. Uhrazené pojistné se rozděluje v souladu s bodem 2 čl. 2 až 2.7 DPP na dvě části, a to na (i) část pojistného určenou k pokrytí životního pojištění včetně nákladů a (ii) část pojistného určenou k investování. Dohodnou-li se na tom smluvní strany v předmětné pojistné smlouvě, rozdělí se pojistné i do další (fakticky tedy třetí) části, do níž bude alokována část pojistného za doplňková pojištění (příkladem může být sjednání úrazového pojištění aj.). Co do konkrétního procesu alokace pojistného, nejprve se z daného uhrazeného pojistného oddělí část určená k pokrytí životního pojištění včetně nákladů, jež se v souladu s bodem 2 čl. 2 DPP připíše do tzv. kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou (dále též jako "KH (TÚM)“)). Z KH (TÚM) pak se dle bodu 1 čl. 1 a 1.7 DPP a bodu 3 čl. 3 a 3.2 DPP strhávají srážky za jednotlivá Pojistnou smlouvou sjednaná životní pojištění, správní náklady, inkasní náklady a splátky počátečních nákladů. Počáteční náklady jsou do výše pojistného rozloženy rovnoměrně po celou sjednanou dobu pojištění, tedy jsou hrazeny průběžně po celou pojistnou dobu. Dojde-li k ukončení pojistné smlouvy před uplynutím sjednané pojistné doby, stává se část počátečních nákladů, která doposud nebyla splacena, splatnou, načež je odečtena z kapitálové hodnoty pojištění. Pojistné za životní pojištění je v této kapitálové hodnotě v souladu s bodem 2 čl. 2 DPP zhodnocováno technickou úrokovou mírou ve výši 2 %, která se po dobu trvání pojištění nemění. Ze zbývající výše uhrazeného pojistného se vyčlení část pojistného určená k investování, jež představuje tzv. kapitálovou hodnotu negarantovanou (srov. bod 2 čl. 2 DPP), jejíž výše je rovna pojistnému sníženému o část, která je určena k pokrytí životního pojištění včetně nákladů, tj. KH (TÚM), a dále případně o část pojistného za doplňková pojištění. Podstata části pojistného určené k investování tkví v tom, že se následně zhodnocuje nákupem podílových jednotek fondů, které byly zvoleny v rámci alokačního poměru. Soud prvního stupně dále uvedl, že zástupci účastníků učinili nesporným, že byla uzavřena pojistná smlouva, jejíž součástí byly VPP a DPP ve shora citovaných zněních. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum]. 4. Po právní stránce soud prvního stupně vyhodnotil žalobu jako zápůrčí (negatorní). Pokud jde o definici tohoto typu žaloby, odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1485/2005. Uvedl, že nejtypičtější zápůrčí (negatorní) žalobou je právě žaloba na zdržení se zásahu do vlastnického práva (§ 1042 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Obecně lze žalovat pouze splnění povinnosti zdržet se nějakého jednání, které vyplývá z právního předpisu či ze smlouvy. Chybí-li však hmotněprávní základ žaloby, tedy chybí-li povinnost (např. nezasahovat do autorského díla, zdržet se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů), nelze zápůrčí žalobu využít. V poměrech projednávané věci pak uvedl, že žalobcem žalovaná povinnost zdržet se strhávání nákladů a rizikového pojistného nikde stanovena není (ani ve smlouvě ani v právním předpise), a proto se jí nelze zápůrčí žalobou domáhat. Proto žalobu zamítl. Uvedl také, že předmětná žaloba není žalobou určovací, a dále uvedl, že předmětnou Pojistnou smlouvu shledal absolutně neplatnou pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění pro případ smrti, když jeho výši nelze zjistit, a to ani výkladem, z žádného smluvního ujednání ať již v předmětné Pojistné smlouvě či jejích doplňkových, resp. zvláštních pojistných podmínkách, a to ani odkazem na blíže neurčené technické zásady pojistitele. Toto smluvní ujednání o výši rizikového pojistného přitom soud prvního stupně považuje za neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy ve smyslu § 41 obč. zák., neboť o ujednání o rizikovém pojistném, jehož určitá a konkrétní definice však chybí, je opřena celá předmětná Pojistná smlouva (§ 2 zákona o pojistné smlouvy), přičemž neplatnost ujednání o rizikovém pojistném pro případ smrti působí neplatnost ujednání o rizikovém pojištění pro případ smrti jako takovém a tedy i neplatnost i celé Pojistné smlouvy, neboť neurčitost a neplatnost tohoto ujednání má za následek, že nedošlo k platnému sjednání životního pojištění. Přitom samotný závěr o neplatnosti ujednání o rizikovém pojistném postačuje pro závěr o neplatnosti Pojistné smlouvy jako celku. Ze shodných důvodů považoval za absolutně neplatné pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák., § 41 obč. zák.) rovněž ujednání o výši odkupného a o počátečních a správních nákladech. Absolutní neplatnost smlouvy soud zkoumá z úřední povinnosti. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, nesprávné právní posouzení, neboť pokud soud prvního stupně vyhodnotil pojistnou smlouvu jako neplatnou, měl žalobu zamítnout pro neplatnost pojistné smlouvy, neboť k té musí přihlížet z úřední povinnosti. Nicméně žalobce má za to, že Pojistná smlouva není neplatná jako celek. Dále argumentoval, že soud prvního stupně pochybil, když nepoučil žalobce dle § 118a o. s. ř. Dále provedl obsáhlou úvahu na téma, že žalovaná udržuje právně nestabilní řešení k újmě klientů za účelem vlastního prospěchu. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 6. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání nejprve uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobce dne [datum] podal žádost o ukončení pojištění s výplatou odkupného, jeho žádosti bylo vyhověno, o čemž byl informován dopisem nazvaným„ sdělení o zániku pojištění s výplatou odkupného“ ze dne [datum], současně byl informován o výši odkupného, způsobu jeho vyčíslení a jeho úhradě na bankovní úč